Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Slavonicích s věží a rozhledem

Věž kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Slavonicích, též nazývaná Městská věž, poskytuje jedinečný zážitek z rozhledu na město a okolí.

Kostel, který existoval již ve 13. stol., stojí uprostřed dodnes patrné osady kruhového půdorysu. Osídlení se později rozšiřovalo k Dolnímu náměstí (Náměstí Míru) a k Hornímu náměstí.

Základy dnešního kostela se kladou do poloviny 14. stol. V listině z roku 1359 je uváděn kostel Panny Marie ve Slavonicích. Před jeho západním průčelím stávala kaplanka a věž s průchodem na hřbitov. Dnes v tomto místě lidé procházejí pod Panským domem.

Kostel je trojlodní se dvěma poli křížové klenby a s pětibokým závěrem. Boční lodi byly postaveny patrně již krátce po polovině 14. stol. Z této doby pochází také východní kaple P. Marie, v jejímž klenutí se nacházejí štítové oblouky s erbem rodu Bílkovských z Bílkova na svorníku. Hlavní loď byla tehdy nejspíše zakryta plochým trámovým stropem, na západním průčelí (k Náměstí Míru) ale již na konci 14. stol. byl zbudován mohutný štít, podobně jako je tomu u kostelů v Jindřichově Hradci. Stavební úpravy pokračovaly dále a vyvrcholily koncem 15. stol., kdy i střední loď byla zaklenuta čtyřmi poli křížové žebrové klenby a pak r. 1521, kdy byl osazen jižní portál. Tím končí gotické období výstavby.

Ještě předtím, r. 1503 byla založena na místě původní sakristie městská věž.

V význačných stavebních úprav jmenujme přístavbu barokních kaplí  sv. Antonína a Panny Marie Bolestné po stranách trojlodí  v 18. stol. Kostel byl často upravován i v pozdějších dobách.

Na hlavním oltáři je socha Ukřižovaného Krista z roku 1512, na konzolách v presbytáři a hlavní lodi spatříme čtrnáct barokních plastik apoštolů a evangelistů (nejstarší je z poloviny 15. století), při triumfálním oblouku uvidíme sochu Madony s dítětem (původně ze zámecké kaple v Maříži) z 15. století.

Zatímco do kostela se často turista nedostane, věž je otevřena a zve k návštěvě výraznými poutači u paty stavby. Výstup je poměrně namáhavý po úzkém schodišti. Vstupné se platí nahoře, zde je možno koupit i drobné suvenýry.

Z ochozu se naskýtá neobyčejně pestrý a výjimečný rozhled. Ve středu města získáte přehled o rozložení staveb na obou náměstích. Pokud se podíváte přímo pod věž, bude vám zřejmý kruhový obrys nejstarší osady Slavonic. Na několika místech poznáte zbytky městského opevnění. Nová zástavba za hradbami je v podstatě nevýrazná a nemá na panorama podstatně rušivý vliv. Ze vzdálenějších míst stojí za zmínku pohled na jih k nádraží a do Rakouska a na západ na kopce České Kanady.

Podle:

http://www.i.slavonice-mesto.cz/historie-mesta/d-2547/p1=25044, 11. 11. 2014

http://www.i.slavonice-mesto.cz/kaple-a-kostely/d-21361/p1=25045, 11. 11. 2014

Kočárek, E. sen., Kočárek, E. jun. (1993): Jindřichův Hradec, Telč, Waldviertel, Kletr Plzeň, s. 85