Petrova bouda

Též Petrovka, budova v Krkonoších, která vyhořela r. 2011.


Petrova bouda je místem, které je zapsáno do historie Krkonoš ve dvou podobách.

Od roku 1790, kdy jsou o Petrově boudě první zprávy, až do roku 2007, kdy bouda vítala poslední hosty, se její majitelé a zaměstnanci víceméně dobře starali o obsluhu turistů a návštěvníků na hlavní krkonošské hřebenovce jídlem, pitím a noclehem. To je bezesporu první nesmazatelný zápis do historie. Druhý je rovněž do dějin zapsán trvale, ale hořce a smutně. Od roku 2007 majitel nepečoval o stavbu jako řádný hospodář, bouda zchátrala a nakonec za podivných, dosud nezjištěných okolností r. 2011 vyhořela. Ale pěkně popořádku.

Zřejmě již před rokem 1790 na místě Petrovy boudy stála tzv. letní bouda pro přechodné ubytování v době letní pastvy. Louky pod Dívčími kameny byly velmi kamenité, a proto k jejich využívání došlo velmi pozdě, jako na jednom z posledních míst v Krkonoších. Avšak r. 1811 Johann Pittermann na místě letní boudy postavil novou boudu, která byla celoročně obyvatelná. Byla nazvána podle zkomoleného jména majitele - Peterbaude. Soudí se, že dlouhé stavení mělo kamennou nebo roubenou obytnou místnost o půdorysu osm krát osm metrů, na níž navazoval až patnáct metrů dlouhý kamenný chlév. Valbovou střechu pokrývala šindelová krytina. Pittermann byl bezdětný, a proto r. 1844 boudu prodává svému synovci Johannu Zineckerovi. Johann Pittermann se i po změně majitele na boudě zdržoval. Zahynul roku 1849 při sněhové vánici. 

Nový majitel silně pozdvihl úroveň služeb pro turisty a návštěvníky hor. Prý  byl neustále ve skvělé náladě. R. 1866 místo nabídky noclehu na seně s dobytkem uvedl do provozu hostinské pokoje, kdy tesaři zvedli celou přední stranu krovu a vytvořili patro. K občerstvení podával vína dovážená až z Uher. Bouda měla od roku 1877 vlastní telegrafní úřad. Někdy kolem roku 1880 k boudě byla přistavěna dlouhá zdobená prosklená veranda,To trvalo až do roku 1884. Za tu dobu se stala Petrova bouda nejoblíbenějším cílem široko daleko a nabídka ubytování často nestačila poptávce. Pak boudu dědí Johannův syn Vinzenz Zinecker.

Ten již roku 1887 opět staví. Tentokráte u starého objektu vzniká nová dvouposchoďová budova hotelu s balkonem pro nejlepší pokoj, s terasou a s plochou, tehdy zatravněnou střechou. Fasádu zdobila vysoká okna a rizality. Celá bouda byla obložena barevně řešenými kameny. Na dotvoření si Zineckerové pozvali profesionální výtvarníky, kteří navrhli fasádu a možná i dalších architektonické prvky. Nejvýrazněji se na interiéru podílel Hans Brochenberg, bavorský řezbář a sochař působící ve Slezsku. 

Majitelům Petrova bouda dobře vydělávala a často nezvládala pokrýt zájem výletníků. Do vyhlášené restaurace s živou hudbou přicházeli turisté v létě, v zimě pak především zájemci o jízdu na saních rohačkách. Petrovka takto zavedla provoz letní i zimní a zaměstnávala mnoho lidí z obou stran hor. Hosté i zaměstnanci přícházeli z Jagniątkówa i ze Špindlerova Mlýna. Mezi roky 1900 a 1901 je zbořena stará budova a na jejím místě vzniká nová stavba a s ní 44 hostinských lůžek. R. 1901 je na boudě zřízena pošta. Po smrti Vinzenze r. 1913 vedla provozovnu jeho žena Anna Zineckerová a po ní její čtyři synové. Ti v l. 1925-29 boudu výrazně rozšiřují, modernizují provoz, zavádějí elektřinu a obě budovy spojují halou. V té době zaměstnávají 50 lidí a bouda čítá 64 pokojů a 100 lůžek. Postavili ještě třetí objekt.

Za druhé světové války Petrovu boudu navštívil mj. nacista  K. H. Frank.

R. 1945 jsou bratři Zineckerové nuceně odsunuti do Německa. Bouda se stává místem odborářské rekreace. Za dob socialismu sice provoz nijak zvlášť nevzkvétal, ale služby zde byly poskytovány celkem kvalitní. Dobrou pověst bouda získala tím, že se restaurace neuzavřela výhradně pro odboráře, ale sloužila i volně příchozím. Až k zotavovně bylo možno někdy od roku 1983 přijet autem, kdy sem byla dovedena asfaltová silnice a bylo postaveno parkoviště. Velkou škodu ale Petrovka utrpěla nahrazením unikátního kamenného obkladu běžným bílým eternitem na konci šedesátých let. 

Odborářská rekreace  roku 1989 končí. Stále však platilo, že Petrova bouda byla krkonošský architektonický klenot, který především ukazoval, že na krkonošském hřebenu lze postavit moderní budovu bez sedlové střechy dobře harmonizující s přírodou. Petrovka mohla plnit své původní výdělečné poslání, kdyby se dostala do rukou schopného majitele. To se nestalo. Odborářská organizace OREA okolo roku 2000 prodává boudu soukromému majiteli. Ten její provoz držel až do zimy 2006/2007. Od r.. 2009 je bouda spojena se jménem společnosti Snowy Chalet. Objekt byl od té doby bez dozoru a chátral. Do Petrovky zatékalo a v zimě sem vanul sníh. Je sice pravda, že majitelé cenné předměty odvezli, jsou ovšem spory o to, kolik jich bylo a kde skončily. V boudě přespávali nezvaní hosté. Jednání úřadů s majiteli nevedla k žádnému výsledku. Vlastníci jen tvrdili, že chtějí boudu rekonstruovat a otevřít turistům.

21. července 2011 se měl zástupce vlastníka sejít na boudě s památkáři a dohodnout další postup rekonstrukce. Ale údajně došel do objektu, kde hořela část obložení. Tvrdil, že jeho síly nestačily na uhašení požáru a proto povolal hasiče. Ti drobný oheň uhasili. Ihned poté se mezi znalci situace začal šířit názor, že požár na Petrovce byl založen úmyslně. Mělo buď jít o důkaz, že tu přespávají bezdomovci a ještě spíše o zkoušku dojezdového času hasičů.  Dokonce se na internetovém fóru objevil názor, že brzy vypukne opravdový požár.

1. srpna 2011 bouda shořela do základů. Oheň byl dle vyšetřovatelů založen úmyslně ve všech třech objektech v době, kdy na hřebenech byla tma a hustá mlha. V Moravské boudě a na chatě Vatra prý cítili kouř, ale nevěděli, odkud pochází. Hasiči přijeli až po nahlášení požáru po dvanácti hodinách. Na Petrovce již nebylo co zachraňovat. Zbyly jen trosky.

Majitelé tvrdí, že Petrovka bude na hřebeni Krkonoš fungovat, ale že ji postaví znovu v menším rozsahu, ve skromnějším, údajně skandinávském stylu jako částečně samoobslužnou.

Nová Petrova bouda r. 2017 již stála, foto zatím nemáme. 

Podle:

http://www.petrovabouda.cz/p/historie-petrovy-boudy.html, 23. 2. 2016  

http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=11272&Itemid=18, 23. 2. 2016

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1251361-v-petrove-boude-v-krkonosich-horelo, 23. 2. 2016





























Umístění

GPS souřadnice

50°46'21.546"N, 15°36'43.601"E

Adresa

Špindlerův Mlýn 543 51

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Špindlerův Mlýn
Nadmořská výška
1288 m.n.m.
Základní číselné údaje
První zprávy o Petrově boudě jsou z roku 1790. Budovy Petrovy boudy shořely r. 2011.
Kategorie chráněného území
Krkonošský národní park

Přístup

Příjezd vlakem

Jako cílovou zvolte železniční stanici Vrchlabí, kde navazují autobusové spoje do Špindlerova Mlýna.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Nejvíce autobusových spojů jezdí z různých měst ČR po celý rok do Špindlerova Mlýna. Odtud v letní sezoně můžete busem vyjet na Špindlerovku (cca 1200 m), což je za příznivého počasí vhodné nástupní místo pro návštěvu této části Krkonoš.

Příjezd osobním autem, parkování

Parkoviště pro osobní automobily jsou ve Špindlerově Mlýně. Zákaz vjezdu platí pro silnici Špindlerův Mlýn - Špindlerovka. Hosté okolních ubytovacích zařízení, např. Josefovy boudy, Erlebachovy boudy, Moravské boudy, chaty Vatra a Špindlerovky mohou vjet až k chatám na zvláštní povolení, které jim obstará ubytovatel. Pokud tedy jedete autem např.  na Moravskou boudu, pojedete okolo Petrovy boudy.

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Parkoviště pro busy jsou ve Špindlerově Mlýně. Pro autobusy platí přiměřeně totéž, co pro auta. Na povolení, které obstará ubytovatel, mohou vyjet až na hlavní hřebenovku.

Přístup pěšky

Ze Špindlerovky jděte po červené značce z větší části po asfaltové silnici na západ cca 2 km.

Příjezd na kole, parkování kol

Vydejte se od resortu sv. František těsně pod krkonošským hlavním hřbetem po asfaltové silnici na západ, ale nestoupejte až do Slezského sedla ke Špindlerovce. K Petrově boudě vede cyklotrasa K 15 značená zvláštními krkonošskými značkami.

Poznámky pro vozíčkáře

Platí totéž co pro cyklisty. Vozíčkářům doporučujeme vzít si s sebou fyzicky zdatný doprovod. Silnice mezi resortem sv. František je sice sjízdná, ale jsou na ní táhlá, dlouhá stoupání.

Rady a tipy

Pokud hledáte u Petrovy boudy ubytování, zkuste sejít kousek z hřebenovky na Moravskou boudu. Zde nebo v okolních depandancích chata Vatra či Novopacká bouda bývají volná místa.

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu