Ochozská jeskyně

Nejvýznamnější jeskynní systém jižní části Moravského krasu

Kontaktní informace

Oficiální stránky
ochozska-jeskyne@email.cz

Ochozská jeskyně je nejvýznamnějším jeskynním systémem v jižní části Moravského krasu. Vzhledem k tomu, že jeskyně je za vysokých vodních stavů zaplavována, není běžně přístupná veřejnosti. Správci - jeskyňáři - podzemím provádějí obvykle 2 krát ročně, při příležitosti Dne Země 22. 4. a svátku sv. Václava 28. 9. Navíc při déletrvajících deštích může být i v tyto termíny pro veřejnosti zavřeno, o aktuální situaci se informujte na webu jeskyňářů.

Jeskyně vznikla erozní činností Hostěnického potoka, který pramení v lese severně od Hostěnic a teče nejprve údolím, které si vyhloubil v nekrasových horninách. Po 5,5 km od pramene narazí na vápence Moravského krasu a mizí do podzemí v Hostěnickém propadání.

Jenže hydrologická situace mezi Hostěnickým propadáním a údolím Říčky je poměrně složitá. Velmi dobře ji pochopíte při prohlídce obrázku na panelu naučné stezky, který jsme pro úspěšný výklad zařadili na náš web.

Normální vodní stav:

Vody Říčky se do podzemí propadají postupně. První ponor je již na začátku krasových hornin u nádrže Pod Hádkem, druhým ponorem je Hádecká estavela a další ponory následují níže po směru toku. Většina z nich (vzdálenějších od prvního ponoru) za sucha či normálního stavu jako ponory nefunguje. Řečiště je totiž po většinu roku suché.  Vody Říčky v podzemí přijmou přítok Hostěnický potok, tečou ve spodním patře jeskyně Netopýrka a vyvěrají níže ve dvou vývěrech.

Vody Hostěnického potoka se v Hostěnickém propadání I. dostanou do podzemí cca o 40 m níže pod úroveň terénu, složitými cestami s rozvětvováním koryta v podzemí se stékají s vodami Říčky, protékají mj. jeskyní Netopýrka a na povrch vyvěrají ve dvou vývěrech Říčky. Zajímavé je, že za normálního vodního stavu Hádecká estavela funguje jako ponor, Hostěnické propadání I. funguje, Hostěnické propadání II. je suché a tedy i v Ochozské jeskyni je sucho a bezpečno.

Vysoký vodní stav: 

Vody Říčky se do podzemí propadají postupně, ale první ponory vodu nepojmou všechnu, Hádecká estavela už vůbec ne, a proto voda mizí do podzemí až v dalších ponorech, za velmi vysokého stavu voda protéká údolím i v povrchovém řečišti.

Vody Hostěnického potoka nepojme Hostěnické propadání I., a proto tečou o několik desítek metrů dále, do Hostěnického propadání II. To ale nezavede tuto část vod k podzemnímu soutoku s Říčkou, ale do prostor Ochozské jeskyně! Povodňové vody tečou celými jejími prostorami a částečně ji zaplaví. Pokud je ale povodeň nižší než 20 l/s, pak ještě stačí trativodní systém jeskyně a voda si podzemím najde cestu k Říčce. Při vyšších stavech vody  vytékají hlavním vchodem ven na povrch. S Říčkou se pak stékají na povrchu. Zajímavé je, že vody rozvodněného Hostěnického potoka mají takovou sílu, že obrátí směr toku vody v podzemních korytech u Hádecké estavely. Hádeckou estavelou vody vytékají z podzemí na povrch, tedy nastane obrácený stav, než je tomu za normálního vodního stavu. Koneckonců, proto onen odborný název estavela.

Jako rok objevení se uvádí letopočet 1830, údajně tehdy Ochozskou jeskyni znal jistý občan z Ochoze, ale objev tajil. Uvádí se, že tehdy bylo známo 688,5 m délky jeskyně. Postupně se objevitelé dostávali proti směru toku, často museli odčerpávat sifony a plazit se úzkými a nízkými chodbami, až se ve 20. letech 20. stol. jeskyňáři dostali pod Hostěnické propadání a také objevili tzv. Labyrint.

Nejmohutnější chodbou Ochozské jeskyně jsou Hlavní dómy s délkou přes 250 m. Na jejich stropě jsou velké počty tenkých krápníků - brček i menší množství stalaktitů. Jejich protipólem je několik stalagmitů na dně jeskyně, z nichž nejmohutnější je 168 cm vysoký. Tuto část jeskyně do výšky 6 - 8 m vyplňují usazeniny přinesené potokem. Téměř všechny jsou nekrasového původu, tedy přinesené z území nad dnešními Hostěnicemi. Dole se nacházejí velké valouny (podobné můžeme vidět v různých lomech Drahanské vrchoviny). Jak postupně klesala unášecí síla Hostěnického potoka, měnil se i charakter usazenin. Ve středu profilu jsou to štěrky, pak písky a nahoře je nejjemnější spraš. Je zajímavé, že stalagmitová krápníková výzdoba a sintrové náteky a baldachýny jsou vytvořeny až nad tímto sedimentačním pokryvem, jsou tedy mladší.

Odtud dále pokračuje Stará Ochozská chodba, kudy lze přes 6 m dlouhý Německý sifon proniknout do Labyrintu a dále vzhůru přes propast 7m hlubokou vstoupit do Balvanitého dómu s boční propastí Pětadvacítkou a přes síň s kolonií zimujících netopýrů vylézt vzestupnou chodbou k povrchu.

Nová Ochozská chodba pokračuje v hloubce 65 - 70 m pod povrchem přes systém dlouhých plazivek, sifonů a polosifonů až pod Hostěnické propadání.

Pokud se rozhodnete při mimořádných příležitostech Ochozskou jeskyni navštívit, doporučujeme vzít si na sebe starší oblečení, holinky a vlastní zdroj světla.

Podle:

http://www.csszo6-11.euweb.cz/index_soubory/ochozska_jeskyne.html, 29. 12. 2013, stránky speleologů, správců jeskyně 

Tabule naučné stezky u Hostěnického propadání, 12. 4. 2012


Umístění

GPS souřadnice

49°14'39.838"N, 16°45'1.072"E

Adresa

Ochoz u Brna 664 02

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Ochoz u Brna
Nadmořská výška
325 m.n.m.
Základní číselné údaje
Jeskyně je dlouhá 1750 m.
Kategorie chráněného území
Chráněná krajinná oblast Moravský kras Přírodní rezervace Údolí Říčky

Přístup

Příjezd vlakem

Nejbližší "rozumnou" železniční stanicí je Brno-Židenice, kde zastavují osobní vlaky nebo Brno hlavní nádraží, kde zastavují i rychlíky. Odtud se dále dopravte tramvajemi a autobusem.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Z Brna-Židenic, nádraží nebo z Brna-Staré Osady (konečná tramvají) jeďte autobusem č. 201 nebo 202 do obce Ochoz. Zastávka se jmenuje Ochoz u Brna, obecní úřad. Linka 201 má vysokou frekvenci spojů, o víkendech autobusy jezdí v intervalu jedné hodiny. Linka 202 má intervaly velmi dlouhé, ale zato se s ní můžete svézt na horní konec Mariánského údolí do zastávky Ochoz u Brna, myslivna pod Hádkem.

A konečně linkou 701 s poměrně vysokou frekvencí spojů se můžete dostat do blízkých Hostěnic. Nástupní zastávkou v Brně může být např. Brno, Úzká nebo Brno, Autobusové nádraží (myšleno Zvonařka). Vystupte na zastávce Hostěnice, obecní úřad.

Příjezd osobním autem, parkování

Nejbližší přístup autem  je z parkoviště na dolním konci obce Hostěnice nebo z Ochozu u Brna, kde je malé parkoviště u obecního úřadu nebo z parkoviště u veřejného tábořiště u Hádeckého rybníku (myslivna Pod Hádkem).

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Na parkoviště na dolním konci obce Hostěnice se vejde i autobus. Toto parkoviště doporučujeme organizátorům zájezdů.

Přístup pěšky

Z autobusové zastávky Hostěnice, obecní úřad jděte po žluté značce ve směru dolů okolo Hostěnického propadání, pak Kamenným žlíbkem, až sejdete na dno údolí na rozcestí pod jeskyní Pekárna, kde se dáte vpravo po zelené značce. Celkem asi 1,5 km.

Z Ochozu, zastávky autobusu u obecního úřadu jděte dolů po modré značce asi 1,5 km na rozcestí pod jeskyní Pekárna, kde se dáte vlevo a po zelené značce. Celkem asi 1,8 km.

Z Hádku jděte údolím Říčky směrem dolů asi 1,7 km po zelené značce.

Z Brna, od konečné autobusu č. 55 Mariánské údolí je to sem údolím Říčky asi 8,6 km.

Příjezd na kole, parkování kol

Cyklisté jezdí k Ochozské jeskyni obvykle údolím Říčky z Brna-Líšně od konečné autobusu č. 55 Mariánské údolí, což je 8,6 km jízdy nebo shora od Hádku, což je 1,7 km jízdy. V celém Mariánském údolí doporučujeme horská kola, protože převažují terénní úseky. Také apelujeme na cyklisty, aby byli při jízdě ohleduplní k pěším, protože v celém údolí je značná frekvence turistů s koly i bez nich. Přístupové cesty od Ochozu i od Hostěnic jsou také sjízdné na horských kolech, i když jízda od Hostěnic už není zrovna pro začátečníky. Kola je nutno nechat před jeskyní.

Poznámky pro vozíčkáře

Vozíčkářům jízdu k Ochozské jeskyni nedoporučujeme ani s doprovodem, na všech přístupových cestách je velké množství terénních překážek. Jeskyně není pro ně přizpůsobena vůbec.

Rady a tipy

Určitě se zastavte u nedaleké jeskyně Pekárna.

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu