Zřícenina hradu Olomučany (Čertův hrádek)

Zbytky zdí hradu nedaleko Olomučan nad řekou Svitavou


Nad řekou Svitavou, na jejím levém břehu mezi Blanskem a Adamovem stával hrad Olomučany, tak se alespoň uvádí v listinných dokumentech. Jméno Čertův hrádek získal podle pověsti, která se ke hradu váže. Obojí názvy jsou rozšířeny mezi turistickou veřejností zhruba se stejnou četností.

Historie

Původní název místa se uvádí Olomvszany, který je staroslovanského původu, nejspíše z 11. stol. Okolní krajina byla osidlována lidmi z olomouckého kraje. Byli to zemědělci, patřili k nim ale i hledači kovových rud. Ostatně naleziště železné rudy i tavicí pece jsou z okolí známy již od 8. stol.

Území Olomučan patřilo k hradu Obřany, který podléhal moravskému markraběti. Ovšem nedaleko odtud již bylo území kraje olomouckého, který byl řízen olomouckým biskupem. Někdy kolem r. 1315 byl hrad Obřany pobořen, a proto se patrně hrad Olomučany stal náhradním centrem místo něj.

Jméno "Castrum Olomuczan" se uvádí r. 1346 (je to první písemná zmínka o existenci hradu). R. 1329 totiž zemřel významný šlechtic Jindřich z Lipé a hrad je uveden v dědickém řízení, kdy se o majetek podělili čtyři Jindřichovi synové. Hrad byl ale dle archeologických nálezů keramiky podle stavební dispozice vystavěn již ve 13. století.

Během další historie se na hradě střídali další majitelé a jeho konec nastal za husitských válek. Hrad byl vypálen. Nicméně ještě r. 1437 jistý Jan (Johan)Bidlo uvádí u svého jména přídomek "z Olomučan".

Sousední Nový hrad vydržel déle. Dokonce je možné, že část zdiva z pobořeného hradu Olomučany byla použita k jeho přestavbě. Jisté je, že v Olomučanech byla použita část materiálu ze zříceniny r. 1905 na stavbu domku č. 179. Ponechme stranou, zda se tento čin udál legálně.
    

Stavební dispozice

Do předhradí vedla cesta z Olomučan asi 8 m hlubokým příkopem, pak se její směr prudce změnil a vyústila do první hradní brány. Předhradí, či spíše obdélníkový dvorek, byl před útočníky chráněn vysokou zdí, z níž zbyla jen kamenitá hráz. Hrad samotný měl půdorys tvaru lichoběžníku (téměř obdélníku), který se zužoval směrem ke konci ostrohu. Delší rozměr byl něco přes 40 metrů, kratší 30 metrů. O věži můžeme pouze spekulovat, jakého byla tvaru a jak byla vysoká. Podle dochovaných zbytků byla možná hranolová s vnitřním schodištěm nebo okrouhlá s břitem. Na severozápadě přiléhal k hradbě palác. Zbytky budovy jsou zřejmé i při severovýchodní hradbě.

Ostrožna nad řekou Svitavou, na které hrad stál, byla velmi dobře vybraným místem, protože díky strmým spádům kromě jihovýchodní přístupové cesty nepotřebovala budování jiných překážek pro dobyvatele. Pod hradbou na severovýchodě byl přesto ještě vyhlouben příkop a zbudován val. . Obdélníkový dvorek předhradí byl sevřen hradbami.  

Je škoda, že z hradu Olomučany se zachovaly jen velmi skromné zbytky, a to zdivo paláce, základy hradeb, příkopy a násep.
     
Pověsti

Čertův hrádek je opředen mnoha pověstmi.

Jedna z nich praví, že za rytířem Vítkem, majitelem nedalekého Nového hradu, jednou přišel čert převlečený za zbědovaného člověka, který rytíři navyprávěl báchorku o tom, kterak přišel o své obydlí, ženu a dítě - sídlo prý našel v sutinách, kde žena a dítě nalezli smrt. Rytíř Vítek se slitoval a neznámému dovolil, aby na nedalekém pahorku postavil hrad. Bylo divné, že na stavbě se nepohybovali žádní dělníci, přesto zdi a později střechy rostly závratným tempem. V noci se ze stavby ozýval rámus a šířila se odtud rudá záře. A když občas z okolí za úplňkových nocí mizely beze stopy dívky, rytíři Vítkovi došlo, že má za souseda ďábla. Rozhodl se hrad dobýt, jenže den před rozhodující bitvou hrad lehl popelem a v troskách byla nalezena mrtvá těla dívek.

Redakce tohoto webu poznamenává, že pověst na šesti řádcích znamenala pro lidi z okolí totéž, co v dnešní době akční filmová scéna na šest minut.

Další pověsti, tentokráte pro akčního hrdinu kováře s dobrým koncem  a o kříženci mezi kočkou a čertem si můžete přečíst na informační tabuli pod zříceninou

Podle:

Informační tabule pod zříceninou, 16. 9. 2012

http://www.castles.cz/hrad-olomucany/popis.html, 18. 10. 2013


Umístění

GPS souřadnice

49°20'13.837"N, 16°39'7.635"E

Adresa

Olomučany 678 01

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Olomučany
Nadmořská výška
373 m.n.m.
Základní číselné údaje
První písemná zmínka o hradu je z r. 1346. Vypálen byl a zanikl na začátku 15. století.

Přístup

Příjezd vlakem

Nejbližší železniční stanicí je Blansko na trati Brno - Česká Třebová. Zastavují tu osobní vlaky i rychlíky. Odsud pěšky asi 2 km.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

 Do Blanska se můžete dopravit také autobusem. Před železniční stanicí Blansko je autobusové nádraží, uzel linek celého regionu. Také můžete jet z Blanska autobusem č. 230 do zastávky Olomučany, škola a dál pokračovat pěšky. Je to asi o 0,5 km blíž než z Blanska.

Příjezd osobním autem, parkování

Nejbližším místem, kam se dopravíte do blízkosti hradu autem, je vesnice Olomučany. Zaparkovat lze před obecním úřadem. Lze jet i k chatovým osadám v těsné blízkosti hradu, ale sjízdná cesta a možnost parkování nejsou úplně jisté.

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Zájezdový autobus může zaparkovat omezeně v Olomučanech.

Přístup pěšky

 Z Olomučan, z autobusové zastávky Olomučany, škola (kde lze též parkovat autem): jděte místní ulicí asi 120 m na sever, pak odbočte ulicí vlevo k jihozápadu asi 500 metrů, až dojdete k okraji lesa. Dejte se loukou s vyhlídkou vpravo podél lesa až dorazíte ke studánce U Sasanky. Pokračujte stále podél lesa a na křižovatce tvaru Y si ze dvou cest vyberte směr vlevo, horní cestu. Tou dojdete ke zřícenině. Celkem asi 1,5 km.

Z Blanska, žst: vydejte se po zelené turistické značce k jihu celkem asi 2 km. Výhodou tohoto přístupu je přehledné značení, nevýhodou, že půjdete velký kus cesty po frekventované silnici a pak prudce do kopce.

Příjezd na kole, parkování kol

 Příjezd pro horská kola doporučujeme podle popisu pro pěší z Olomučan. Po zelené značce z Blanska příjezd nedoporučujeme, protože posledních několik set metrů byste museli od řeky kolo na zříceninu vláčet do čertovsky nepříjemného kopce.

Poznámky pro vozíčkáře

Vozíčkářům cestu na zříceninu nedoporučujeme.

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu