Kostel sv. Mikuláše na Borku

Historie vsi a kostela

Kostel sv. Mikuláše na Borku stojí na vyvýšenině 1,4 km na jihozápad od obce Suchomasty. Borek administrativně patří k Suchomastům jako osada, avšak nemá své vlastní katastrální území. Ves se uvádí ve 13. století jako majetek kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. 

R. 1422 se na Borku objevil husitský oddíl, který sem při obléhání Karlštejna vyslal Zikmund Korybutovič. Oddíl místní lidé od pána z Kolovrat přepadli a zbili. 

Kostel býval gotický a stával uprostřed vsi, ta však za husitských válek zanikla, takže dnes kostel stojí na okraji osady, na jejím nejvyšším místě, je obklopen hřbitovem, hned vedle kostela stojí fara, na nedalekém návrší podtrhuje mystickou atmosféru místa stará zvonice.

Kostel byl barokně přestavěn r. 1726 za přispění hraběte z Kupperwaldu, pána na Suchomastech a jeho manželky Ludmily. Je jednolodní, obdélníkového půdorysu, s trojboce uzavřeným presbytářem. Vybavení je převážně z 19. stol., obraz sv. Mikuláše na hlavním oltáři z 2. pol. 18. století, sousední fara (v níž sídlí občanské sdružení Faraday) je pozdně barokní z r. 1798, barokní je i socha sv. Jana Nepomuckého u kostela. Je údajně kopií sochy z Karlova mostu v Praze. V kostele se nacházejí zachované mramorové náhrobní desky některých držitelů panství. 

Kostel ve filmu

Kostel sv. Mikuláše na Borku si s několika místními komparsisty zahrál ve filmu Václav (2007) režiséra Jiřího Vejdělka s Ivanem Trojanem v hlavní roli.

Borek jako rozhledové místo

Od Borku se turistům naskytnou výhledy na všechny světové strany. Z návrší u kostela je dobře patrné pásmo Brd na jihozápadě, také je odtud krásný pohled na Lejškov na jihu. Ze silničky, která spojuje Borek a Suchomasty, se otevírá zajímavý pohled na Kotýz a Velkolom Čertovy schody.
      
Borek jako navigační bod pilotů letadel    

Polohu osady, fary i kostela dobře znali starší čeští i zahraniční dopravní piloti. Mezi dvěma světovými válkami létala letadla v nízkých hladinách a jen za denního světla, radar ani navigace neexistovaly. Piloti, kteří se chystali přistát v Praze (do r. 1935 ve Kbelích, pak na Ruzyni) právě nad dobře zapamatovatelným Borkem zahajovali přistávací manévr. 

Pokud dnes navštívíte Borek a na pražském letišti budou panovat poměry, že letadla na přistání budou klesat od západu, budete moci pozorovat nad osadou i ve dnešní době jejich přistávací manévr, ale samozřejmě v docela velké výšce. A jen se usmějete skutečnosti, že Borek byl významným místem pro navigaci, protože dnešní piloti jej nepotřebují. 

Poche, E. (1977): Umělecké památky Čech 1. (A - J), Academia, Praha

https://www.mesto-zdice.cz/mesto/zdicke-noviny/prispevky-josefa-hurky-/?pageshowing=3&more=365#msg36..., 23. 10. 2018