Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci

Sloup Nejsvětější Trojice je vrcholným barokním dílem, vyjádřením vděčnosti za odvrácení morové epidemie, která postihla město Olomouc v l. 1713-15. V době vzniku se jeho postavením oslavovala moc katolické církve a dokazovala se zbožnost obyvatel. Svým rozsahem, velikostí a bohatou sochařskou výzdobou se olomoucká památka řadí mezi nejvýznamnější světová díla tohoto druhu a je největším seskupením barokních soch v rámci jednoho díla ve střední Evropě. Sloup je zapsán jako památka světového kulturního dědictví UNESCO. Dějiny české a moravské architektury jsou plné děl, která vznikla přičiněním cizích stavitelů, olomoucký sloup je příkladem opačným, příkladem lokálního patriotismu. Stavbu vymysleli, organizovali, financovali a  pracovali na ní výhradně místní lidé.

Historie

V letech 1715-23 olomoucký městský kameník Václav Render postavil na Dolním náměstí krásné dílo, morový sloup.

Jenže se mu nezdál dostatečně honosný, a proto u městské rady prosadil, aby na sousedním Horním náměstí vznikl sloup ještě jeden, daleko okázalejší. Václav Render nakreslil projekt, stavbu od roku 1716 do své smrti r. 1733 řídil a částečně se stal jejím sponzorem. Stihl postavit jen první patro s kaplí, jeho následovníci používali majetek a  peníze, které svobodný a bezdětný Václav Render stavbě poslední vůlí odkázal.

Jenže stavba byla zakleta smůlou. Následovníky projektanta byli František Thoneck, Jan Václav Rokický a Augustin Scholtz. Ani jeden se konečné podoby díla nedožil, sloup dostavěl až Rokického syn Jan Ignác. Sochařskou práci ještě za Renderova života začal Filip Sattler, moravský umělec, který zhotovil šest reliéfů s polopostavami apoštolů na kamenném plášti prvního patra. Když r. 1938 zemřel, navázal na něj Ondřej Zahner s 18 sochami a 9 reliéfy, které se mu podařily realizovat během 7 let od r. 1745. Morový sloup ale také nestihl vidět v dokončené kráse a umírá r. 1752. Ani další šikovný člověk, zlatník Šimon Forstner, nebyl o mnoho šťastnější. Vytvořil kolem r. 1750 dvě měděné pozlacené sochy Nejsvětější Trojice a Nanebevzetí P. Marie, ale práce se rtutí, kterou zlatníci tehdy využívali, ho těžce zdravotně indisponovala. Sochy nakonec upravili Wolfgang Träger a Jan Michael Scherhauf.

Roku 1753 olomoucký městský malíř Ludvík Ignác Müller všechny kamenné části zakonzervoval horkým olejem a  sloup i sochy natřel bílou barvou, která měla napodobovat mramor. Původní barevné vyznění monumentu bylo tehdy značně odlišné od tmavého povrchu, jak jej známe dnes.

Jak je vidět, stavbu provázely velké útrapy, ale slavnostní otevření a vysvěcení olomouckým biskupem a kardinálem Troyerem 9. září 1754 bylo velkou oslavou hrdosti města na místní umělce a stavitele. Oslavy se dokonce účastnila císařovna Marie Terezie s manželem Frantiiškem Štěpánem Lotrinským.

Již roku 1758 hrozilo Olomouci velké nebezpečí při obléhání pruskou armádou. Jedna z dělových koulí dokonce sloup zasáhla. Tehdy se část olomouckých obyvatel vypravila za pruským generálem se žádostí, aby vojsko na sloup nestřílelo, což Prusové dodrželi. Olomoučtí občané střelbou poškozený monument opravili a na památku obléhání do dříku zasadili pozlacenou kouli.

Popis památky

Sloup lze zjednodušeně popsat jako šestiboký trojposchoďový komolý hranol o průměru asi 17 metrů. Stavebním materiálem byly kamenné kvádry.

Na sloupu zaujímají dominantní postavení měděné sochy Nejsvětější Trojice s archandělem Michaelem na vrcholu a socha Nanebevzetí Panny Marie na dříku pod nimi.

Na nejvyšším patře jsou umístěny sochy svatých Anny, Jáchyma, Josefa, Jana Křtitele - ti všichni jsou spojováni s pozemským životem Ježíše. Dále tam uvidíme Svatého Vavřince a Jeronýma, kterým byla zasvěcena kaple na městské radnici. Reliéfy zosobňují Víru, Naději a Lásku.

Střední patro zaujme sochami svatého Cyrila a Metoděje, svatého Blažeje (jemu je zasvěcen jeden z olomouckých kostelů) a také svatého Vojtěcha a Jana Nepomuckého.

Nejnižší patro posloužilo kameníkům k umístění dalších soch významných svatých. Je tu svatý Václav, svatý Mořic (jim jsou zasvěceny velké olomoucké kostely), ochránce před požáry svatý Florián, sv. Jan Kapistránský, který dvakrát navštívil Olomouc, sv. Antonín, sv. Alois Gonzaga, patron studentů (Olomouc byla a je velmi hrdá na svoji univerzitu. Mezi sochami jsou vytesány reliéfy 12 apoštolů a a je tu také 12 soch světlonošů.

Ve druhém patře je mezi jinými umístěna socha sv. Jana Sarkandera, který byl umučen k smrti na počátku třicetileté války, protože odmítl porušit zpovědní tajemství. Olomoučtí v době vzniku sloupu si uvědomovali sílu Sarkanderova kultu a umístění sochy riskli, i když tehdy Jan Sarkander nebyl ani blahoslaven, natožpak svatořečen. K tomu došlo až r. 1859, resp. 1995.

Sloup je unikátní i tím, že v jeho vnitřních prostorách je kaple kruhového půdorysu výšky 12 m a průměru pouhých 237 cm. Je zaklenuta kupolí, v níž je prostor osvícen šesticí kruhových oken. Interiér zdobí pět půlkruhových oken a vstupní portál s ornamentálně zdobenou kovanou mříží. Stěnu nad okny vyplňuje šest obrazových polí s reliéfy. Podlahu tvoří pískovcové dlaždice (šesticípé hvězdy) a břidlicové dlaždice  (šestiúhelníkové). V kapli se v minulých dobách konaly bohoslužby, avšak uvnitř byl jen kněz, věřící stáli venku.

Chronogramy na sloupu většinou oslavují Boha, na jižní straně pod reliéfem sv. Petra je umístěn chronogram, který zní:
Trojjedinému a pravému Bohu za přítomnosti veličenstev Františka a Terezie tento velikán posvěcen kardinálem Troyerem 9. září    

Sloup jakožto "mistrovské umělecké dílo a výjimečný architektonický příklad ilustrující významnou fázi lidské historie", v tomto případě baroko, byl r. 2000 zapsán mezi památky světového kulturního dědictví UNESCO.

Památka vyžadovala v minulosti restaurátorské zásahy, jeden z nejvýznamnějších byl proveden v l. 1999-2001. Při něm byly některé části sousoší demontovány a opravovány v atelierech.

Podle:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Sloup_Nejsv%C4%9Bt%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_Trojice_(Olomouc), 12. 3. 2015

Perůtka, M. a kol.(2001): Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, Statutární město Olomouc, Olomouc.

Los, P., Brabcová, J. (2002). Svatí na sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci, Danal, Olomouc

http://www.olomouc.eu/administrace/repository/tourism/materialy-ke-stazeni/trojice-2013/sloup-nejsve..., 12. 3. 2015