Knies, Jan
Učitel a průkopník výzkumu moravské prehistorie
- Datum a místo narození
- 1860-11-26, Tasov (u Velkého Meziříčí)
- Datum a místo smrti
- 1937-03-05, Brno
Popis
Jan Knies byl ve své době jedním z nejvýznamnějších průkopníků výzkumu moravské prehistorie a jedním z uznávaných krasových badatelů. Svému koníčku věnoval takřka všechen volný čas, energii a také nemálo ze svých skrovných finančních prostředků.
Narodil se 26. listopadu 1860 v Tasově u Velkého Meziříčí. Studoval jeden rok střední školu ve Velkém Meziříčí, pak na reálce v Telči a od roku 1876 na učitelském ústavu v Brně. Mezi jeho spolužáky a přátele z té doby patřil mj. Alois Mrštík. Od r. 1881 působil jako učitel postupně na více místech – v Kunštátě (do r. 1885), Rovečném, Blansku, Doubravici, Rogendorfu (dnes Krasová), jako nadučitel ve Sloupu (v l. 1907-19). Zde založil místní muzeum nazvané Sloupské a vystavoval v něm nálezy z Moravského krasu. Stalo se tak v l. 1905-6. Během učitelského působení se seznámil s Antonií Horákovou ze Křtin, kterou pojal za manželku r. 1899 a s níž měl dvě děti. R. 1922 Sloupské muzeum prodal Moravskému zemskému muzeu.
Po odchodu do výslužby žil do r. 1930 Jan Knies v Brně na adrese v Brně-Novém Lískovci, Prostřední 20, poté v Brně-Židenicích, Divišova 86. Na sklonku života ho potkává velmi těžký úděl. Ochrnul na dolní končetiny, což byla obrovská rána pro člověka, pro něhož pohyb byl zásadním prostředkem k uskutečnění svého koníčku.
Ještě za studií zkoumal jeskyni Výpustek, Býčí skálu, objevil paleolitickou jeskyni Pekárnu spolu s přáteli Koudelkou a Čapkem, pátral na Starých Zámcích u Líšně, v Bedřichovicích a Horákově.
Zajímavé nálezy učinil za svého působení v Kunštátě. U Černé Hory objevil popelnicové pole, u Voděrad neolitickou kulturní vrstvu, u Bořitova slovanské sídliště. Na vrchu Milenka u Rudky zjistil bohaté naleziště otisků (zkamenělin) rostlin. Věnoval se i objevování Velkého i Malého Chlumu.
Vrcholem jeho činnosti bylo v l. 1898-1904 bádání v Moravském krasu. Sám nebo s přáteli se podílel na objevech v jeskyních ve Sloupu, v Balcarově skále, v Kateřinské jeskyni a v dalších místech. R. 1913 zkoumal Stránskou skálu.
Poté se neomezil jen na Moravský kras, ale uskutečňoval své výzkumy i jinde: v Předmostí u Přerova, v Dolních Věstonicích – zde nalezl 40 000 artefaktů (1924), v Mladečských jeskyních (1927).
Jeho život je poměrně přesně znám, protože často o svých výzkumech psal. Celkem je známo jeho 200 studií a 200 článků v časopisech.
Dále napsal vlastivědy, svým způsobem dosud nepřekonané:
Blanský okres (1902)
Boskovský okres (1903)
Průvodce Moravským krasem (1912)
Jak uvádíme výše, jeho poslední léta života byla utrpením. Zemřel v Brně-Starém Lískovci, pochován je na ústředním hřbitově v Brně, skupina H6, hrob č. 49 (rodina Knieslova a Grmelova).
Podle:
http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=186 (2. 5. 2012)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Knies (2. 5. 2012)
Polák, V. (1985): Literární místopis okresu Blansko, Okresní knihovna v Blansku