Knies, Jan

Učitel a průkopník výzkumu moravské prehistorie

Datum a místo narození
1860-11-26, Tasov (u Velkého Meziříčí)
Datum a místo smrti
1937-03-05, Brno

Popis

Jan Knies byl ve své době jedním z nejvýznamnějších průkopníků výzkumu moravské prehistorie a jedním z uznávaných krasových badatelů. Svému koníčku věnoval takřka všechen volný čas, energii a také nemálo ze svých skrovných finančních prostředků.

Narodil se 26. listopadu 1860 v Tasově u Velkého Meziříčí. Studoval jeden rok střední školu ve Velkém Meziříčí, pak na reálce v Telči a od roku 1876 na učitelském ústavu v Brně. Mezi jeho spolužáky a přátele z té doby patřil mj. Alois Mrštík. Od r. 1881 působil jako učitel postupně na více místech – v Kunštátě (do r. 1885), Rovečném, Blansku, Doubravici, Rogendorfu (dnes Krasová), jako nadučitel ve Sloupu (v l. 1907-19). Zde založil místní muzeum nazvané Sloupské a vystavoval v něm nálezy z Moravského krasu. Stalo se tak v l. 1905-6. Během učitelského působení se seznámil s Antonií Horákovou ze Křtin, kterou pojal za manželku r. 1899 a s níž měl dvě děti. R. 1922 Sloupské muzeum prodal Moravskému zemskému muzeu.

Po odchodu do výslužby žil do r. 1930 Jan Knies v Brně na adrese v Brně-Novém Lískovci, Prostřední 20, poté v Brně-Židenicích, Divišova 86. Na sklonku života ho potkává velmi těžký úděl. Ochrnul na dolní končetiny, což byla obrovská rána pro člověka, pro něhož pohyb byl zásadním prostředkem k uskutečnění svého koníčku.

Ještě za studií zkoumal jeskyni Výpustek, Býčí skálu, objevil paleolitickou jeskyni Pekárnu spolu s přáteli Koudelkou a Čapkem, pátral na Starých Zámcích u Líšně, v Bedřichovicích a Horákově.

Zajímavé nálezy učinil za svého působení v Kunštátě. U Černé Hory objevil popelnicové pole, u Voděrad neolitickou kulturní vrstvu, u Bořitova slovanské sídliště. Na vrchu Milenka u Rudky zjistil bohaté naleziště otisků (zkamenělin) rostlin. Věnoval se i objevování Velkého i Malého Chlumu.

Vrcholem jeho činnosti bylo v l. 1898-1904 bádání v Moravském krasu. Sám nebo s přáteli se podílel na objevech v jeskyních ve Sloupu, v Balcarově skále, v Kateřinské jeskyni a v dalších místech. R. 1913 zkoumal Stránskou skálu.

Poté se neomezil jen na Moravský kras, ale uskutečňoval své výzkumy i jinde: v Předmostí u Přerova, v Dolních Věstonicích – zde nalezl 40 000 artefaktů (1924), v Mladečských jeskyních (1927).

Jeho život je poměrně přesně znám, protože často o svých výzkumech psal. Celkem je známo jeho 200 studií a 200 článků v časopisech.

Dále napsal vlastivědy, svým způsobem dosud nepřekonané:
Blanský okres (1902)
Boskovský okres (1903)
Průvodce Moravským krasem (1912)

Jak uvádíme výše, jeho poslední léta života byla utrpením. Zemřel v Brně-Starém Lískovci, pochován je na ústředním hřbitově v Brně, skupina H6, hrob č. 49 (rodina Knieslova a Grmelova).

Podle:

http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=186 (2. 5. 2012)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Knies (2. 5. 2012)

Polák, V. (1985): Literární místopis okresu Blansko, Okresní knihovna v Blansku


Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno: