Panská skála

Nedaleko Habrovan na Vyškovsku probíhá geologická hranice mezi Českým masívem a Karpaty, což se v krajině projevuje nápadným svahem probíhajícím zhruba od Brna k Vyškovu. Krajina kopcovitá, lesnatá, s příkrými svahy, to je v tomto případě Drahanská vrchovina s horninami staršími z období prvohor patřící do Českého masívu (severně od Habrovan). Krajina rovinatá nebo s plochými kopci, s mírnějšími svahy, to je v tomto případě Vyškovská brána s horninami z období třetihor patřící do předpolí Karpat (jižně od Habrovan).

Habrovanští občané i majitelé zámku kámen pro stavbu svých domů hledali poměrně snadno, protože horniny u jejich obce z části, která patří ke Drahanské vrchovině, jsou tvořeny hlavně drobami a slepenci, které obsahují střední až velké valouny.  V okolí Habrovan bylo v minulosti otevřeno několik drobných lomů na těžbu drob a také jeden lom větší. Ten se nazývá jménem odkazujícím na majitele zámku - Panská skála.

Pozemek Na Panském západně od Habrovan patřil Juliu a poté Filipu Gomperzovi, majitelům zámku. Není zřejmé, zda těžba v lomu byla zahájena již před I. světovou válkou, jisté je, že od r. 1920 do 30. let lom patřil Družstvu legionářů, které založili navrátilci z války, pak byl majitelem ing. Karel Doubek a po znárodnění r. 1948 jej vlastnily různé organizace. Pro neefektivitu byla těžba r. 1975 ukončena.

Lom je stěnový, v půdoryse má tvar nepravidelného oválu s rozměry cca 60 m a 150 m. Stěny má vysoké až 22 m. Spodní část stěn lomu je tvořena drobami, v nichž lze zastihnout otisky flóry, vrchní slepenci, jejichž valouny mají až 1 m v průměru. Vjezd do lomu byl z jihovýchodu. Kámen se dobýval pomocí odstřelů horniny a následným ručním rozpojováním odstřelených kusů. Vytěžená hornina se používala jako štěrk, soklový kámen nebo jako dlažební kostky. Během let těžaři v lomu narazili pramen puklinové vody, kterou odčerpávali a používali jako užitkovou.

A právě pramen se po opuštění lomu postaral o jeho znovuosídlení. Dno je částečně zaplaveno a vzniklý mokřad se stal ideálním místem pro život a rozmnožování čolka obecného, čolka horského a skokana hnědého. Do lomu je možno částečně vstoupit a obdivovat, jak si příroda za krátkou dobu poradila s obsazením dříve pustého místa, ale podmáčené území nedovolí návštěvníkům volný pohyb. Pokud půjdete po hraně lomu, kudy vede zelená turistická značka, pak se vám na několika místech odkryjí zajímavé pohledy na protější lomovou stěnu se zajímavými valouny uvnitř dříve těžených hornin.

Podle:

http://lokality.geology.cz/3023, 6. 2. 2014

Tabule naučné stezky u lokality, r. 2013