Slepenec

Popis

Slepenec, též někdy zvaný konglomerát, je pevná usazená hrubozrnná hornina.

Skládá se ze zaoblených nebo polozaoblených valounů (klastů) rozměrnějších než 2 mm stmelených jemnějším materiálem. Pro něj se užívá termín pojivo, tmel nebo cement (ale není to totéž, viz níže). 

Pokud v hornině převažují nezaoblené, ostrohranné úlomky, pak se neužívá pojem slepenec, nýbrž termín brekcie. 

Jiné názvy se používají pro horniny s valounky o menších rozměrech, viz níže. 

V této souvislosti je třeba připomenout, že v definici slepence se často uvádí, že se jedná o psefitický materiál. Toto slovo označuje hrubozrnný, štěrkovitý materiál.

Malá odbočka:

Materiál obecně se v přírodě může vyskytovat nezpevněný - podle velikosti zrn štěrk, písek, prach - nebo zpevněný. Pokud při usazování je materiál zpevněn, pak pro hmotu, díky níž drží zrna pohromadě, se užívá termín pojivo. Pojivo (matrix) vyplňuje mezery mezi zrny.

Jemná základní hmota mezi zrny se označuje termínem tmel.

Chemicky vzniklá hmota mezi zrny, která vznikla až po usazení sedimentu, se označuje slovem cement. Ten může být kalcitový, křemitý, železitý, méně často pak dolomitický nebo sádrovcový. 

Ale připusťme, že pro běžné chápání předchozí tři pojmy mohou běžnému milovníku přírody a geologie splývat a ničemu to nevadí. 

K tomu uveďme další související slova:

Konec odbočky.

Slepenec má naprosto různou barvu valounů, od téměř bílých přes červené a hnědé odstíny po šedou až černou. Hornina má běžně lavicovitou texturu (uspořádání zrn). Pojivo je nejčastěji tvořeno psamitickým nebo aleuritickým materiálem. Pokud je přítomen tmel, pak je kalcitový, železitý, někdy i sádrovcový. 

V přírodě ale není nic jednoduché.

Rozdíl mezi slepencem a pískovcem

Velmi často se stane, že velikost zrn v usazené hornině kolísá nad i pod 2 mm. Pak se užívají následující pojmy:

Slepenec má 50 - 100 % psefitických valounů.

Písčitý slepenec jich má 25 - 50 %.

Valounový (slepencový) pískovec jich má 10 - 25 %.

Pískovec jich má pod 10 %. 

Podle velikosti valounů (frakce) se rozlišují tyto slepence:

Převládající frakce 2 - 10 mm: drobnozrnný slepenec

Převládající frakce 10 - 50 mm: středně zrnitý slepenec

Převládající frakce 50 - 250 mm: hrubě zrnitý slepenec

Převládající frakce nad 250 mm: balvanitý slepenec

Dělení slepenců podle podílu valounů a pojiva

Ortoslepence obsahují většinou valouny, pojivo je zastoupeno v menším podílu, ale vždy nad 10 %. 

Paraslepence obsahují valouny v menším podílu, vždy však nad 10 %.

Dělení slepenců podle složení valounů a pojiva:

Monomiktní: též křemenné, obsahují v převažující míře stabilní valouny z křemene, silicitů nebo kvarcitů. Pojivem je křemenný pískovec, tmel bývá křemitý.

Oligomiktní: obsahují do 10 % valony nestabilních hornin, např. žul, rul, čedičů, vápenců nebo břidlic.

Petromiktní: obsahují nad 10 % valounů nestabilních hornin. 

Vznik slepenců

Slepence vznikly jako říční nebo jezerní usazeniny. Též se usazovaly na okrajích mořských pánví. Usazovat se mohly horniny původně sedimentární, ale i horniny, které byly původně vyvřelé nebo přeměněné. K usazování a zpevnění mohlo dojí blízko původního zvětrávání, ale z místa zvětrání mohl být materiál přes usazením transportován na různě dlouhé vzdálenosti na místo sedimentace. 

Výskyt slepenců

Slepence jsou poměrně běžné horniny. V přírodě se s nimi můžeme setkat například v Súlovských skalách nedaleko Povážské Bystrice na Slovensku, v údolí řeky Rokytné pod Moravským Krumlovem, na různých místech Drahanské vrchoviny, např. v lomu u Nemojan, v Brně v Kamenné kolonii nebo na Vaňkově náměstí, na kopci Babí lom severně od Brna a mnoha dalších místech. V Praze můžeme malé výchozy slepenců vidět např. v Modřanské rokli. 

Využití slepenců

Slepence vytěžené v lomech se nejčastěji používají na výrobu štěrku. 

Podle:

Slepenec - cs.LinkFang.org, 11. 6. 2022

Sedimentární horniny - slepenec, 26. 12. 2025