Labská bouda

Ubytování, restaurace, bufet a orientační bod v architektonicky kontroverzně pojatém betonovém objektu v Krkonoších

Kontaktní informace

+420 733 740 888
Oficiální stránky
info@labskabouda.cz

Labská bouda je jedním z nejvíce nápadných, současně však nejvíce kontroverzních objektů v Krkonoších. Je krajinářsky poněkud necitlivě postavena v hlubokém nitru krkonošské tundry nad tokem Labe, kde počínající řeka, zde ještě potok, po 1 km od pramene, kdy teče volně loukou, náhle prudce lomí spád a dvěma skoky v Labském vodopádu se ocitne na dně ledovcového údolí Labského dolu. V pramenné oblasti Labe je Labská bouda výrazný orientační bod a současně jediná možnost na občerstvení, odpočinek v suchu a teple či ubytování. Nedaleko stojící vysílač Sněžné jámy je sice také v krajině Krkonoš výrazný, služby cestovního ruchu ale neposkytuje.

Historie Labské boudy se píše od roku 1830, kdy se v těchto místech nad Labským dolem objevuje podnikavá žena zvaná die Blasse, staví si malou budku z přírodních materiálů (kamení, kůra a roští) a v ní prodává kozí sýr, mléko a kořalku. Podotkněme, že již r. 1684 nedaleký pramen Labe a jeho okolí byl prohlášen za české území a že turistický ruch se teprve začal rozvíjet.     

Pozdější majitelé Devátové a Šírové z Rokytnice nad Jizerou jednoduchou budovu přestavěli na ubytovnu, pokud použijeme dnešní slovník. V l. 1878 – 79 a pak ještě v l. 1888 - 89 hrabě Jan Harrach boudu přestavěl a rozšířil o přístavby. To už byl turistický ruch poměrně čile rozvinut a Labská bouda velmi oblíbena. K jídlu se podávaly místní speciality jako krkonošské kyselo, chlupaté knedlíky se škvarky a zelím a chleba pečený přímo v boudě.

Roku 1913, na Velikonoce 24. 3., se u Labské boudy konal mezinárodní závod v běžeckém lyžování na 50 km. Začal ráno startem již v 7:10 hod. za neobvykle teplého počasí (8°C). , Startovalo 6 mužů, Češi a Němci, mezi nimi i Bohumil Hanč. Během závodu nejdříve začalo pršet, pak sněžit a prudce foukal vítr. Všichni závodníci kromě Hanče postupně vzdali. Na trati ho potkal jeho přítel Václav Vrbata, který se na očekávané Hančovo vítězství přijel podívat z Jilemnice a který mu věnoval část svého oblečení. Vyčerpaného Hanče našel jiný závodník Emmerich Rath, který ho dovlekl k Pančavskému vodopádu a pak došel do Labské boudy pro pomoc. Ostatní závodníci dorazili za Hančem, dovezli ho na Labskou boudu, kde už ale lékařská pomoc byla marná. Hanč zde umírá. Václav Vrbata byl nalezen později mrtev ve sněhu v místě dnešní mohyly na Vrbatově návrší. Popis události uvádíme v životopisech tří nejdůležitějších aktérů závodu.

Od roku 1934 si boudu pronajímá
Bedřich Hloušek, milovník hor a vlastenec, který zahynul za války po zatčení gestapem.

Dne 6. listopadu 1965 skončila stará Labská bouda svoji existenci. Zcela ji zničil požár po neopatrném zacházení řemeslníků s benzínovou lampou.

Šedesátá léta 20. století byla ve znamení panelové výstavby. Z velkých měst přišly panely na vrcholky Krkonoš do přírodovědně nejcennějších území pod pramenem Labe. Novou, devítipatrovou, železobetonovou Labskou boudu vyprojektoval architekt Zdeněk Říhák, autor např. obchodního domu Tesco a hotelu Continental v Brně, hotelů Patria a Panorama na Štrbském plese. Snažil se beton pojmout netradičně. Do stavby umístěné ve svahu se vchází horním patrem, všechna další podlaží vedou dolů odtud, střecha sice není úplně plochá, ale nad terén při pohledu od západu příliš nevyčnívá. Zato pohled od severu či od Labského dolu je mírně řečeno kontroverzní až žalostný, realisticky řečeno odpudivě architektonicky katastrofální. Bouda obsahovala 160 lůžek a měla být připravena na tehdy běžný styl přijímání masívních počtů rekreantů dovážených autobusy.

Do roku 1996 Labskou boudu
provozovaly Krkonošské hotely – státní podnik. V říjnu 1996 byla v rámci velké privatizace odprodána soukromému majiteli a v l. 1998-2004 rekonstruována, tehdy byly odstraněny konstrukce lodžií, stavba dostala nový plášť a zateplení a modernější interiéry.

V roce 2007 chtěla správa KRNAPu boudu nechat státem odkoupit a následně zbourat. Jednání státu s majitelem sice vedla ke snížení ceny, ale v době hospodářské krize měl stát jiné starosti než řešit kontroverzní stavbu v Krkonoších. Jednání nakonec nevedla k žádnému výsledku. Ochranáři vedli mezi sebou spory o možnostech zbourání či přestavbě či jiném využití. Architekti navrhovali zajímavé přestavby, viz např. zde.

Od roku 2012 má bouda shodného majitele jako Luční bouda, což se zejména projevuje na podobném nabízeném sortimentu v restauraci a ve vzájemném uznávání slev.

Proč podle nás stojí za to dát majitelům plus?

Nabízejí ubytování pro 80 hostů, kteří se nesmějí dovézt vlastní dopravou, ale majitel jim v zimě i v létě za příplatek odvoz zajistí. Ceny tří typů pokojů dle komfortu sice nejsou nízké, ale ani nijak horsky závratně přemrštěné. Dokonce ve společné ubytovně na koberci můžete přespat vybaveni vlastní karimatkou a spacákem. Samozřejmě i za to zaplatíte. Rovněž ceny v restauraci nejsou přízemní, ale ani vysokohorské a zdá, se že turistům chutná, protože na terase i uvnitř v restauraci bývá plno. Zajímavostí je pivo Paroháč, dovážené ze sesterské Luční boudy. Pokud si opravdu odmyslíte železobeton, pak výhledy od Labské boudy, např. do Labského dolu lze označit jako famózní. A konečně: stojí za to prostudovat systém slev na ubytování vzájemně poskytovaných mezi Luční a Labskou boudou.

Podle:

http://www.krkonosskeboudy.cz/2014/04/recenze-labske-boudy.html, 3. 3. 2016

http://www.labskabouda.cz/historie.html, 3. 3. 2016

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1459619-hanc-a-vrbata-zahynuli-hrdina-emerich-rath-upadl-v-.... 4. 3. 2016

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohumil_Han%C4%8D, 4. 3. 2016

http://www.archiweb.cz/news.php?type=1&action=show&id=8866, 4. 3. 2016

http://www.archiweb.cz/architects.php?type=arch&action=show&id=1150, 4. 3. 2016
    


















Umístění

GPS souřadnice

50°46'12.686"N, 15°32'45.189"E

Adresa

Bedřichov
Špindlerův Mlýn 543 51

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Bedřichov v Krkonoších
Nadmořská výška
1315 m.n.m.
Základní číselné údaje
Historie boudy se udává od roku 1830. Nový betonový objekt byl postaven v l. 1969 - 75.
Kategorie chráněného území
Krkonošský národní park

Přístup

Příjezd vlakem

Pro návštěvu Labské boudy lze zvolit dvě cílové železniční stanice: Vrchlabí (trať 044), kde navazují autobusové spoje do Špindlerova Mlýna, anebo Jilemnice (trať 042), odkud jezdí autobusové spoje na Horní Mísečky.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Nejvíce autobusových spojů jezdí z různých měst ČR po celý rok do Špindlerova Mlýna. Dalším vhodným východiskem jsou Horní Mísečky, kam jezdí autobusy hlavně z Jilemnice. V letní sezóně lze vyjet autobusem až na Zlaté návrší ve výšce téměř 1400 m nebo na Špindlerovku (cca 1200 m), což jsou za příznivého počasí rovněž vhodná nástupní místa k návštěvě Labské boudy.

Příjezd osobním autem, parkování

Parkoviště pro osobní automobily jsou ve Špindlerově Mlýně a na Horních Mísečkách. Blíže k Labské boudě se autem nedostanete. Platí to i pro hosty, kteří jsou na boudě ubytováni. Majitel ovšem pro ně organizuje hromadný či individuální svoz v létě hotelovým automobilem, v zimě rolbou, čtyřkolkou nebo skútrem. Doprava je zajišťována z Horních Míseček od parkoviště u spodní stanice vleků, od Jilemnické boudy nebo od Vrbatovy boudy. Rezervace a domluva dopravy je nutná na +420 733 740 885.

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Platí totéž, co pro osobní auta.

Přístup pěšky

Z Horních Míseček: celkem 5 km nejdřív po žluté značce, pak po červené.

Ze Špindlerova Mlýna: Labským dolem po modré podél Labských vodopádů k Labské boudě a pak k prameni Labe po červené. Celkem 8 km.

Od Špindlerovy boudy: různé možnosti hřebenových tras 10 - 12 km, např. po červené značce a u vysílače Sněžné jámy odbočte vlevo dolů z hlavní hřebenovky po žluté značce.

Příjezd na kole, parkování kol

Na kole je možné dojet z Horních Míseček přes Zlaté návrší k Labské boudě (cyklotrasa K13).

Poznámky pro vozíčkáře

Trasa po žluté značce z Horních Míseček je vhodná pro vozíčkáře, je však nutno mít fyzicky zdatný doprovod a odhadnout míru rizika, např. počasí.

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu