Pouzdřanská step - Kolby

Severovýchodně od jihomoravské obce Pouzdřany se zvedá kopec, kterých je ve zdejší krajině hodně. Ploché temeno, převýšení "jen" asi 120 metrů nad okolní rovinatý terén. Přesto se kopec s národní přírodní památkou Pouzdřanská step - Kolby vymyká nad ostatní v národním i evropském měřítku. 

Důvod?

Zachovala se tady přírodní společenstva suchých trávníků a křovin, dále unikátní dubohabrový les a kvete tady neobyčejně velký počet vzácných a ohrožených druhů rostlin. Připočteme-li k tomu výskyt velkého počtu vzácných a ohrožených druhů hmyzu a ptáků, pak důvodů k jedinečnosti a ochraně tohoto území je více než dost. 

Nyní postupně.

Národní přírodní památka Pouzdřanská step - Kolby se nachází na Pouzdřanském kopci, který je ve starších pramenech znám jako „Hutberg“, česky „Klobouk“. Převýšení 120 m nad okolní krajinu sice není na moravské poměry velké, ale přesto činí z kopce krajinnou dominantu vedle Pálavy. Nejvyšším bodem území je Uherčická nová hora s kótou 306,7 m. Od ní se rozbíhají členité svahy s orientací převážně k jihu. Klesají až nivě řeky Svratky, která má nadmořskou výšku 176 metrů. Směrem k jihu také vybíhá od hlavního vrcholu mělké sedlo, které jej spojuje s vrcholem Pouzdřanského kopce (294 m.n.m.).

Nejbližšími obcemi jsou Popice, Pouzdřany a Uherčice. 

V geologickém podkladu najdeme jíly, jílovce, prachovce, slíny a slínovce s hojnými mikrofosiliemi. Na několika místech  uvidíte velmi mocné překryvy spraší s fosilními půdami a svahové sedimenty různého původu. Zkušené oči odborníků poznají i doklady soliflukce (půdotoku). V severozápadní (lesní) části území je reliéf modelován sesuvy, místy se vyskytují hluboké strže ve sprašových překryvech. Ve stepní části území na jihu jsou četné agrární (vinohradnické) terasy, a to hlavně mimo národní přírodní památku. Geomorfologové ve tvarech reliéfu vidí doklady subtropického klimatu v neogénu i klimatické výkyvy dob ledových a meziledových. 

Území je z velké části zbytkem květeny panonských stepních trávníků, které se ale udržela díky tisícileté pastvě a kosení. Lesní část je výmladkového původu. Části stepi zarůstají křovinami a lesem poté, kdy ji opustili zemědělci. Kdyby neexistovaly vlivy člověka, pak by na temeni i na svazích kopce rostl dubový nebo dubohabrový les. 

Dnes na teplotně exponovaných místech (na vrcholové plošině kopce, na jižních a jihozápadních svazích, terénních vyvýšeninách a hřbetech) dominují tvrdolisté trávy, což jsou kavyl sličný (Stipa pulcherrima), kavyl Ivanův (S. pennata), kavyl vláskovitý (S. capillata) a kostřava walliská (Festuca valesiaca).

Druhým hlavní typ nelesní vegetace roste na východních svazích a na úpadech a úpatích, jsou to širokolisté suché trávníky, v nichž je dominantní válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), které porůstají více východní svahy a konkávní tvary reliéfu, jako úpady a úpatí.

Oba typy suchých trávníků tvoří časté přechody.

Pokud nezasahuje člověk, pak se na místech travinobylinné vegetace začnou uchycovat teplomilné keře, hlavně kalina tušalaj (Viburnum lantana), svída dřín (Cornus mas), brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosus) a klokoč zpeřený (Staphylea pinnata), ale i nízké porosty třešně křovité (Prunus fruticosa), růže galské (Rosa gallica) a růže bedrníkolisté (Rosa spinosissima).

V lese na Kolbách na severu národní přírodní památky převažuje panonská dubohařina, kde roste zejména dub zimní (Quercus petraea), dub letní (Q. robur), habr obecný (Carpinus betulus), javor babyka (Acer campestre), místy lípa srdčitá (Tilia cordata), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), třešeň ptačí (Prunus avium), jeřáb břek (Sorbus torminalis). 

V lesním komplexu ale rostou i nepůvodní nebo stanovištně nevhodné druhy, např dub červený (Quercus rubra), ořešák černý (Juglans nigra), pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), smrk ztepilý (Picea abies) a modřín opadavý (Larix decidua).

Na plošinách, jižním okraji lesa a ve vrcholových částech svahů přechází dubohabrový les do typu lesa panonské teplomilné doubravy na spraši (to je odborný název). Kromě běžného dubu zimního tady najdeme dub pýřitý (Quercus pubescens), d. jadranský (Q. virgiliana) a javor babyka a také teplomilné keře (dřín, klokoč, tušalaj).  Rostou tady výrazné teplomilné druhy bylin, např. medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), violka divotvárná (Viola mirabilis), kosatec různobarvý (Iris variegata).

Velmi zajímavé porosty tvoří relativně úzký pás remízků na rozhraní lesní a nelesní části území. Roste tady např. třemdava bílá (Dictamnus albus) nebo kakost krvavý (Geranium sanguineum). 

A nyní to hlavní. 

Národní přírodní památka Pouzdřanská step - Kolby je zcela určitě jednou z botanicky i zoologicky nejcennějších lokalit v ČR vůbec. V celém území bylo při posledním botanickém průzkumu nalezeno 440 (!) druhů vyšších rostlin. Celkový počet druhů z území dosud udávaných však přesahuje 500. Z toho je 69 druhů zvláště chráněných anebo zahrnutých v některé z kategorií ohrožení červeného seznamu. Pelyněk Pančićův (Artemisia pancicii) roste kromě Pouzdřanské stepi už jen na dalších dvou lokalitách v ČR. Katrán tatarský (Crambe tataria) vytváří jednu ze tří nejpočetnějších populací v Česku. Mezi kriticky ohrožené dále patří len chlupatý (Linum hirsutum), čilimník bílý (Chamaecytisus albus), hrachor panonský (Lathyrus pannonicus). Ze silně ohrožených je to např. kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus), sesel pestrý (Seseli pallasii), oman německý (Inula germanica), vstavač vojenský (Orchis militaris), kosatec nízký (Iris pumila), kosatec trávovitý (I. graminea), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), koniklec luční (P. pratensis), sinokvět měkký (Jurinea mollis) a violka obojetná (Viola ambigua). Z druhů červeného seznamu uvádíme bezobalku sivou (Trinia glauca), pro kterou Pouzdřanská step je jednou z posledních asi 10 lokalit v ČR.

Zcela ojedinělým fenoménem Pouzdřanské stepi a blízkého okolí je výskyt teplomilných plevelů, které jinde vzhledem k používání zemědělských chemikálií už vyhynuly. Objevují se na okrajích polích, na okrajích teras, výhrabech zvířat a na úhorech. Přitom řada z nich je uvedena na červeném seznamu. Uvádíme např. tyto: zběhovec trojklanný (Ajuga chamaepitys), tořice rolní (Torilis arvensis), chruplavník větší (Polycnemum majus), hojník chlumní (Sideritis montana), vrabečnice rolní (Thymelaea passerina), dejvorec velkoplodý (Caucalis platycarpos), čistec roční (Stachys annua), slanobýl obecný (Salsola tragus) nebo hlaváček letní (Adonis aestivalis) a od roku 2018 zaznamenný rohatec růžkatý (Glaucium corniculatum) a pelyněk metlatý (Artemisia scoparia).

Z popisovaného území je známa celá řada vzácných mykologických nálezů, přičemž některé druhy hub jsou vedeny v Červeném seznamu. Na stepi se vyskytuje choroš travní (Polyporus rhizophilus), na kořenech a pařezech jilmu habrolistého vyrůstá urnička pohárová (Urnula craterium), na tlejícím dřevě listnáčů např. trepkovitka šafránová (Crepidotus crocophyllus), ohnivec zimní (Microstoma protracta) a choroš voštinovitý (Polyporus alveolarius). Z teplomilné doubravy známe nález pečárky Benešovy (Agaricus benesii).

Poudřanská step a Kolby jsou významné výskytem vysoce vzácných druhů hmyzu. Je to dáno vlivem značného rozsahu chráněného území, zachovalosti přírodních společenstev a členitosti terénu. Známe odtud tyto nejvýznamnější druhy: sága stepní (Saga pedo), střevlík panonský (Carabus hungaricus), pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena), majky (Meloe sp.), krajník zlatotečný (Calosoma auropunctatum), krajník hnědý (C. inquisitor) a krajník pižmový (C. sycophanta), tesařík obrovský (Cerambyx cerdo), lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus), kozlíček jilmový (Saperda punctata), roháč obecný (Lucanus cervus), zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta), martináč hrušňový (Saturnia pyri), ostruháček česvinový (Satyrium ilicis), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), hojná je kudlanka nábožná (Mantis religiosa) a vzácně se vyskytuje pakudlanka jižní (Mantispa styriaca). 

Veřejnost málo ví o výskytu panonského endemita – žížaly hlubinné (Aporrectodea hrabei), nejdelšího druhu kroužkovce na území ČR, který u nás žije jen v několika málo lokalitách s hlubokými sprašovými půdami pokrytými nízkostébelnou vegetací. 

Pouzdřanská step a Kolby vzhledem k "ostrovní" vyvýšené poloze a množství přírodních úkrytů poskytují útočiště pro ptáky. Možné je pozorovat některé dravce, např. luňáka hnědého (Milvus migrans) i červeného (M. milvus), orla královského (Aquila heliaca) a orla mořského (Haliaeetus albicilla), včelojeda lesního (Pernis apivorus), ostříže lesního (Falco subbuteo), krahujce obecného (Accipiter nisus) či jestřába lesního (Accipiter gentilis). Step a křovinatá stanoviště jsou domovem drobných pěvců, ve sprašových odkryvech buduje hnízdní nory vlha pestrá (Merops apiaster) a břehule říční (Riparia riparia).

V chráněném území byl prokázán výskyt pěti druhů plazů, ze savců můžete spatřit nebo podle stop či jiných znaků zaznamenat tyto druhy: veverka obecná (Sciurus vulgaris), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní (Martes foina), jezevec lesní (Meles meles), liška obecná (Vulpes vulpes), šakal obecný (Canis aureus) a dva druhy netopýrů. 

Ochránci přírody mají pro udržení přírodních stanovišť naplánovánu řadu opatření. 

Na území národní přírodní památky se bude provádět občasná pastva a kosení luk. Budou likvidovány invazní druhy dřevin (ořešák černý, trnovník akát, pajasan žláznatý a dub červený), na stepi pak náletové dřeviny, ale i invazní druhy bylin, např. netýkavka malokvětá, ale i lékořice, kterou kdysi na dnešním chráněném území pěstovali obyvatelé německé národnosti Pouzdřan a Uherčic. Nepočítá se s tím, že by na starých agrárních terasách bylo obnoveno pěstování vinné révy a ovoce všeho druhu, tuto možnost budou mít nadále malí i velkoplošní pěstitelé mimo chráněné území. 

Mezi vlastníkem vinice Kolby a ochránci přírody došlo po r. 2018 k dohodě o stavbě plotu. Vlastník vinice jej potřeboval vystavět jako ochranu proti okusu hlav révy zvěří, nicméně zachová brány odemknuté a tím pádem použitelné pro turisty pro příchod na vrchol kopce od Pouzdřan. 

Jinou významnou dohodu učinili ochránci přírod s myslivci. Podařilo se jim společně obnovit populaci králíka divokého, která byla ve stepní části vlivem novodobých nemocí zdecimována. Králíci ve stepní části území napomáhají spásáním a okusem redukovat rozrůstající se křoviny, v okolí kolonií udržují travinobylinnou vegetaci.

V březnu 1945 havaroval na západním úbočí kopce americký stíhací letoun P-38J, který předtím útočil na vlak. Pilot poručík Fred Clifgard nehodu nepřežil. Zbytky stroje byly odklizeny ještě před koncem války, ale drobné úlomky se údajně v terénu nacházejí dodnes.

V blízkosti vrcholu stával pískovcový kříž, který byl nejprve po poškození opraven, ale v roce 2015 byl nahrazen novým z umělého kamene. 

Z vrcholových partií se naskýtá úžasný výhled jižními a východními směry. Nápadné jsou skály na Pálavě nebo Malé Karpaty. 

Chráněné území je poměrně hojně navštěvováno jak laiky, tak odbornými exkurzemi. Přesto vysoká návštěvnost nemá na zdejší populace rostlin a živočichů záporný vliv. 

Výlet k Pouzdřanské stepi a lokalitě Kolby doporučujeme na jaře. 

Podle:

Maloplošná zvláště chráněná území, 18. 2. 2026