Údolí Kohoutovického potoka

Mezi brněnskými městskými částmi Kohoutovice a Pisárky vede silnice Libušiným údolím, do kterého zhruba v polovině ústí zprava údolí zvané Šárka. Podél potoka, který protéká Šárkou (Kohoutovický potok) byl vyhlášen přírodní památkou úzký, dlouhý pás lesa nazvaný údolí Kohoutovického potoka. Zjistilo se totiž, že les podél hluboké strže na geologickém podloží biotitických granodioritů je tvořen neobyčejně pestrou směsí dřevin, že v něm rostou na brněnské poměry neobyčejné byliny a že území, ačkoli leží v těsném sousedství rušné silnice, je velmi blízké ryze přírodnímu stavu. Krásu území podtrhují malé potoční kaskády dosahující až na skalní podklad, zajímavá podívaná zvláště po vydatném dešti.

Téměř přirozený lesní porost je tvořen především bukem lesním (Fagus sylvatica), dubem zimním (Quercus petraea), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), habrem obecným (Carpinus betulus), lípou srdčitou (Tilia cordata) a také keři lísky obecné (Corylus avellana).    

Ze vzácných bylinných druhů můžete v údolí najít oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum) a okrotici červenou (Cephalanthera rubra). Běžnější druhy jsou zastoupeny bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis), kyčelnicí cibulkatou (Dentaria bulbifera), kopytníkem evropským (Asarum europaeum), jarmankou větší (Astrantia major) a dalšími. Zajímavý je výskyt horské byliny věsenky nachové (Prenanthes purpurea), která napovídá, že údolí leží v klimaticky inverzní poloze (stéká do něj často z okolních kopců studený vzduch a drží se dole).

V dolní části chráněného území se stékají potoky z Libušina údolí a ze Šárky a údolí již není strží, ale rozšiřuje se. Tady rostou dřeviny závislé na přítomnosti vody v půdě: vrba bílá (Salix alba) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Odpovídá tomu i bylinný podrost tvořený především kopřivami, což patrně souvisí se splachem nežádoucích živin a jejich usazováním na soutoku potoků. V této dolní části území byly také vybudovány tři malé kamenné přehrádky, které zcela změnily kaňonovitý ráz území a dostala se sem část odpadu z doby výstavby silnice.

Území láká ke krátkým procházkám, i když přírodní pohoda je rušena blízkou silnicí.

Podle:

Kolektiv (2008): Chráněná území města Brna, sada sbírkových karet, Rezekvítek Brno, karta č. 27.