V Bořitově u Blanska se r. 1902 narodil a r. 1931 zemřel výtvarně nadaný muž, Stanislav Rolínek, který během krátkého života stvořil v okolí několik pozoruhodných děl.
Již v mládí rád maloval a rozhodl se, že u rodné vesnice vytvoří v místním pískovci sochy pod širým nebem. Nejdříve vytesal v lomu na jižním úbočí Velkého chlumu hasičskou sekerou a půlkou nůžek na stříhání ovcí plastiku dívčí tváře. To se ale nesetkalo s pochopením spoluobčanů.
Rolínek trpící souchotinami (dřívější název pro tuberkulózu) se uchýlil na severozápadní stranu Velkého chlumu a začal pracovat na mnohem odvážnějším díle. Kolem r. 1927 v pískovci zobrazil reliéfy tří husitů, čímž si vysloužil pozornost místních i republikových novin. Naopak bořitovský katolický děkan Mazal vyzval místní mládež, aby se od Rolínka distancovala, a Rolínkovu rodinu uvrhl do místní klatby.
O sousoší na úpatí Velkého Chlumu se mj. dozvěděl starosta a podnikatel František Burian v Kunštátě a nabídl Rolínkovi, aby zhotovil sochy pro připravovanou turistickou atrakci poblíž města. Rolínek nakonec vytvořil obří pomník prezidenta Masaryka.
Starosta nechal u osady Rudka v pískovci vyrazit umělou jeskyni, pro kterou Rolínek zhotovil sochu lva, který ji měl střežit. Další zamýšlené postavy blanických rytířů Rolínek netvořil, tesal je sám starosta. Rolínek totiž nejdřív v létě r. 1929 nastoupil s tuberkulózou do sanatoria a pak v září téhož roku na studia do Prahy k profesoru Otakaru Španielovi. Jenže chatrné zdraví ho přinutilo pobyt na Akademii výtvarných umění opustit. Když se vrátil do Rudky, objevil blanické rytíře, ale samozřejmě se k jejich autorství nehlásil. Nechal se přemluvit k opravě jejich obličejů, ale při nízkých teplotách ho souchotiny dostihly zcela. V umělé jeskyni pak stihl vyhotovit jen velkou sochu sv. Václava.
Zemřel r. 1931 v rodném domku a je pochován na bořitovském hřbitově.
A co Masarykův pomník u Kunštátu? Za II. světové války místní obyvatelé kolem něj postavili srub, aby ho před Němci zamaskovali, pak sochu dokonce rozřezali a zakopali. Ale znáte přičinlivý český národ. Podle udání okupanti sochu našli a zničili.
Sousoší husitských bojovníků na úpatí Velkého chlumu se naštěstí zachovalo dodnes. Jen trochu trpí kyselými dešti a občas i vandalismem.
Podle:
https://www.boritov.cz/historie/rodaci.html, 10. 11. 2020
Stejný text jako na místním webu nejdete také na tabuli naučné stezky u sousoší. Listopad 2020.
Umístění
49°26'37.546"N, 16°35'12.445"E
Adresa
Bořitov 679 21- Katastrální území
- Bořitov
- Nadmořská výška
- 362 m.n.m.
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte do žel. zast. Doubravice nad Svitavou na trati Brno - Česká Třebová. Pokud ale pojedete do Skalice nad Svitavou na téže trati, můžete přestoupit na autobus, který vás doveze blíže.
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Do nejbližší vsi jezdí v pracovní dny bus linky 258 ze Skalice nad Svitavou, žel. st. Jeďte do konečné zastávky s názvem Obora, Hutě.
Také můžete využít všechny autobusy, které Vás dovezou do Bořitova. Některé zastavují na hlavní silnici na okraji obce, některé jedou do centra.
Příjezd osobním autem, parkování
Zaparkovat můžete buď v Bořitově u bioplynové stanice (příjezd od silnice Bořitov - Obora) nebo v osadě Huť svaté Antonie, což je součást obce Obora.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Doporučujeme zaparkovat v Huti sv. Antonie (součást obce Obora) a účastníky akce poslat na výlet na Malý chlum, pak zpět a k sousoší husitských bojovníků. Cíl pochodu jim určit v Bořitově, kde u bioplynové stanice čeká autobus.
Přístup pěšky
Z Hutě sv. Antonie: jděte na okraj vsi po červené značce, pak po zelené značce směr Bořitov, celkem asi 1,3 km.
Z Bořitova: jděte po zelené značce na sever. Z centra asi 3 km, od bioplynové stanice asi 1,8 km.
Příjezd na kole, parkování kol
K sousoší se dostanete na horských kolech shora od Huti sv. Antonie i zdola od Bořitova, ale rozhodně to není žádná pohodová jízda. Často budete nuceni kola vést.
Poznámky pro vozíčkáře
Sousoší není pro vozíčkáře dosažitelné.
Rady a tipy
návštěvu sousoší doporučujeme spojit s výletem na blízký Malý chlum.