Železniční zastávka Kaproun

V České Kanadě jižně od Kunžaku najdeme kopcovitou krajinu, v níž se střídají lesy s loukami a hojnou rozptýlenou zelení. Na loukách se pase skot, v lesích se skupiny lidí toulají za turistikou, nadšeně lezou po nízkých žulových skalách nebo sbírají borůvky. Mezi lesy občas prokoukne hladina rybníka, někdy využívaného pro rybochovné účely, jinde sloužícího na koupání. Vesnice se starými statky jsou upravené, chalupáři i místní mají za okny spousty květin.

Napříč touto krajinou vede trasa železnice, která je v Česku unikátní. Je úzkorozchodná. Provozována je již od roku 1897, a to z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. Několikrát v historii se uvažovalo o jejím zrušení, ale prozatím trať překonává všechny nástrahy terénu stejně dobře jako krize ekonomické a lidské a nedaleko vesnice Kaproun na ní vlaky zastavují na jednom z nejzajímavějších nádraží v Česku.

Železniční zastávka Kaproun je ukryta v hlubokém lese asi 1 km téměř na západ od vesnice. Nevede k ní žádná příjezdová cesta, jen pěšina se zelenou turistickou značkou. Ještě v době, kdy do r. 1997 provozovaly trať České dráhy, nebylo na zastávce Kaproun v podstatě nic. Ani nástupiště, ani čekárna pro cestující, jen sloup s názvem zastávky. Romantický dojem dokreslovalo ticho okolního lesa. Jízdní řád připomínal jen kus potrhaného papíru, který málokdy vydržel déle než měsíc. Byl ale zbytečný. Časy odjezdů všichni znali, plus minus půl hodiny vláček vždycky přijel.

Lidé, zejména pak turisté a trampové, po úzkokolejce již tehdy cestovali za poznáním a romantikou, to však překonalo snažení nového vlastníka, který v létě roku 1997 trať od státní organizace přebírá a zachraňuje její provoz. Povědomí o trati a provoz na ní zhoustl, zrychlil a lidé si začali více všímat také železniční zastávky Kaproun.

Do myslí turistů se zastávka dostala zejména svým spojením s legendární osobou českého génia Járy Cimrmana, když se v jeho životopise přišlo na "poznání", že Mistr na železniční zastávce byl. Tedy přesně řečeno, byl tu vyhozen z vlaku.

Jak se tato dějinná událost odehrála? Mistr cestoval v červnu roku 1900 z Vídně do Prahy, kde hodlal se svými hereckými přáteli nastudovat hru Němý Bobeš. Cesta měla ubíhat přes Veselí nad Lužnicí a Benešov. Mistr však nastoupil ve Vídni do špatného vlaku, který pozdě v noci končil v Gmündu. Jára Cimrman se rozhodl nečekat na ranní vlak a ještě večer odcestoval rakouskou úzkorozchodnou tratí do Litschau a poté se vydal na noční pochod  do Nové Bystřice (15 km), aby zde stihl ranní odjezd dělnického vlaku ve 2:17. Také si tu u přítele chtěl vypůjčit peníze na další cestu. To se mu nepodařilo, ale do vlaku nastoupil, leč nemaje hotovost, nekoupil si jízdenku.

Ve vlaku předstíral, že upadl do hlubokého spánku, dokonce upadl pod lavici i do mdlob. Když průvodčí Albert Duba a vlakvedoucí Jiří Pavlík nepřinutili Cimrmana k předložení jízdenky, vyhodili ho v zastávce Kaproun z vlaku.

Dnes v zastávce Kaproun je romantiky méně než před rokem 1989, ale je tu pořád přítomna. Vedle nově zrekonstruovaného nástupiště a přístřešku pro cestující najdete neobyčejnou mohylu a skuplturu, která má připomínat, jak přesně vypadal Jára Cimrman po vyhození z vlaku (odborný pojem je detrainizace). Dejte na mohylu také kámen, čímž se symbolicky připojíte k vyznavačům Mistrova kultu.

"Pamětní" cedule říká, že "Na tomto místě stanul v noci z 28. na 29. června český velikán Mistr Jára Cimrman poté, co byl vyloučen z přepravy v osobním vlaku č. 4052 z Nové Bystřice.. U příležitosti 30. výročí oné události v roce 1930 zde pak na popud vděčných občanů Kaprouna zřídila dobrotivá železniční správa zastávku. Ke 100. výročí památného výsadku věnují Jindřichohradecké místní dráhy a.s. a Divadlo Járy Cimrmana".

Dříve na zastávce rozdělávali oheň trampové nebo ztroskotanci, kterým ujel poslední večerní spoj. Cimrmanologové přišli na skutečnost, kterou doložili dalším textem: "Podle uhlíkové analýzy byly určeny stopy DNA Mistrova potu v této lokalitě. Amatérští cimrmanologové tak nezvratně dokázali, že na místě dnešního stávalo ohniště původní z období kolem roku 1900 (s přesností na 112 let). Zde si Mistr hřál své prostydlé údy poté, co se probral z mdloby po své detrainizaci."

Závěrem dodejme, že cimrmanologové neuvádějí, zda v dalších dnech Mistr ještě někam cestoval, zda v Praze dostihl Němého Bobeše, případně další okolnosti jeho putování Českou Kanadou.

Podle:

http://www.turistika.cz/mista/pamatnik-jary-cimrmana-kaproun, 30. 10. 2014

http://jhmd.cz/o-nas/historie, 30. 10. 2014