Mírové náměstí v Nové Bystřici

Příjemná zastavení ve městě poblíž česko-rakouských hranic


Nová Bystřice je městem, které leží poblíž hranic s Rakouskem v okrese Jindřichův Hradec.  

Na místě dnešní Nové Bystřice se již roku 1188 uvádí potok a osada Vistritz.  Odedávna tudy vedly obchodní stezky spojující Čechy s Rakouskem. Ve 13. století byl postaven hrad, r. 1341 je Bystřice již městem. V té době probíhaly mezi českými a rakouskými panovníky neustálé spory o město a území okolo něj. Teprve ve 13. stol. je město natrvalo připojeno k Čechám. Patřilo pánům z Landštejna, později Krajířům z Krajku.

Nejvýznamnějšími kritiky církve v první polovině 14. století byli lidé, kteří se podle svého učitele Petra Valdese nazývali Valdénští.Ti přišli na Novobystřicko s prvními kolonizátory někdy ve 12. či 13. stol. Petr Valdes mj. hlásal svobodné hlásání slova božího a chudobu kněží. Byl  prohlášen za kacíře a jeho stoupenci byli upalování. 6. 3. 1340 vydal papež Benedikt XII. bulu, v níž vyzval Oldřicha III., pána v Jindřichově Hradci, ke křížové výpravě proti valdénským. Výprava celkem snadno dosáhla úspěchu, valdénské učení bylo potlačeno. O několik desetiletí později, ve dvacátých letech 15. stol. se už události ubírali jinak. Roku 1415 byl v Kostnici za své učení, které se valdénskému podobalo, upálen Mistr Jan Hus. R. 1420 byl založen Tábor, současně byla proti Čechům vyhlášena křížová výprava. Tehdy vlastnil hrad Landštejn a novobystřické statky Lipold Krajíř z Krajku. Ten se pokusil spolu s Oldřichem II. z Rožmberka dobýt a zničit Tábor, ale nepodařilo se mu to. Jan Žižka z Trocnova se mu pomstil tažením proti Nové Bystřici, kterou lehce dobyl, dospělé muže nechal pobít a zajal Lipoldovu ženu s dětmi. Novobystřický hrad pobořil. Zlomem byly husitské války, ale město se brzy poté vzpamatovalo, nejspíše od té doby se jmenuje Nová Bystřice.

Novobystřické panství bylo pak postupně v majetku Krajířů z Krajku, Lobkoviců, Kinských a Slavatů. Nejlepším hospodářem byl Adam Pavel Slavata, za jehož panování se dařilo velmi dobře řemeslům, např. soukeníkům, výrobcům střelných zbraní nebo dolování stříbra. V 17. století byla na náměstí postavena kamenná kašna, morový sloup a radnice s tehdy módní renesanční fasádou, která je dochována do dnešních dnů.

Možná, že bychom se dnes mohli v Nové Bystřici dívat na krásné náměstí jako v nedaleké Telči či ve Slavonicích, ale Nová Bystřice byla několkrát zničena požáry, kterým podlehla většina staveb. Bylo to roku 1607, pak roku 1651 a také roku 1774.

Poměrně klidný rozvoj zažilo město v 19. století, kdy se stalo centrem textilního průmyslu. Hodně mu pomohlo zavedení železnice r. 1897. Tehdejšími místními orgány bylo rozhodnuto, že dráha bude úzkorozchodná. Tehdy trať Nová Bystřice - Jindřichův Hradec plnila stěžejní roli ve spojení se světem prostřednictvím nákladní i osobní dopravy. Viz samostatné heslo o železničním muzeu v Nové Bystřici.
     Téměř hřebíkem do rakve Nové Bystřice se stalo národnostní složení města a okolí před r. 1939. Němci tu početně převažovali nad Čechy v poměru 9448 ku 1311. Novobystřický správní okres se stal střediskem sudetoněmeckého hnutí. Vypukla II. světová válka a po ní byly zcela vysídleny okolní vesnice Staré Hutě, Romava, Rajchéřov, Košťálkov, Košlák, Kuní a Dětřiš. Když pak po r. 1948 představitelé socialistického režimu zavedli hned za městem hraniční pásmo se vstupem jen na povolení a kdy pohraničníci kontrolovali každý podezřelý pohyb osob daleko před státní hranicí, dostal rozvoj regionu hřebík do rakve podruhé. Vysídlené vesnice zanikly. Téměř nikdo sem nejezdil, turistický ruch byl na nule a náměstí upadlo do šedi. Pravdou je, že režim udržoval v chodu místní textilní průmysl a že úzkorozchodná železnice  sem tam přivezla i nějakého turistu, byť sledovaného pohraničníky.

Po roce 1989 nastala v Nové Bystřici i v okolí viditelná proměna, i když se udála pomalu. Dnešní Mírové náměstí sice nenabízí k prohlídce úžasné architektonické skvosty, ale je příjemnou zastávkou při automobilovém, pěším nebo cyklistickém putování jižními Čechami. Turistů spíše přibývá, místní jim připravili upravené exteriéry, několik hezkých zachovalých domů a poměrně slušnou úroveň služeb.

Jaké pamětihodnosti uvidí turista na náměstí nebo v těsném sousedství?

Kostel sv. Petra a Pavla má gotické jádro, nicméně po požárech města byl zbarokizován. Stavba se uvádí již r. 1188. Ze 14. stol. pocházejí  nástěnné malby na severní stěně v presbytáře. Pod kostelem byly nalezeny základy sakrální kruhové stavby o neobvykle velkém průměru 13,5 m. V jednom z pilířů kostela si nechal posmrtně uložit své srdce Adam Pavel Slavata. Kostel je možno prohlédnout si 1 hodinu před bohoslužbou, tj. obvykle v neděli v 10 hodin (mše začíná v 11 hod.). Tel. +420 384 361 690.  

Zámek severovýchodně od náměstí se jako hrad připomíná r. 1341, pak r. 1611 byl přestavěn. Není veřejnosti přístupný. Na Mírovém náměstí jsou nejhodnotnějšími domy čp. 25 a 57 s renesančními jádry. Ostatní domy jsou zcela přestavěny. Morový sloup z r. 1676 (restaurován r. 1837) nese sochu Nejsvětější Trojice, kašna sochu sv. Lukáše, jehož noha se opírá o sochu vola. Na kašnu byl sv. Lukáš přenesen ze soukromého domu. 

Město již od 15. stol. bylo opevněno hradbami, které se zachovaly např. jižně od náměstí (ulice Na Hradbách a Lázeňská, je tu také parkoviště).

Kostel sv. Kateřiny, židovský hřbitov a nádraží s muzeem jsou již od náměstí více vzdáleny a jsou jim věnována samostatná hesla.

Podle:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Nov%C3%A1_Byst%C5%99ice. 4. 11. 2014

http://www.novabystrice.cz/pamatky-a-zajimavosti-v-nove-bystrici/ms-3354/p1=3354, 4. 11. 2014

Kočárek, E. sen., Kočárek, E. jun. (1993): Jindřichův Hradec, Telč, Waldviertel, Kletr Plzeň, s. 62

Informační vývěsní tabule v Nové Bystřici, srpen 2014
    
    













Umístění

GPS souřadnice

49°1'9.570"N, 15°6'9.771"E

Adresa

Mírové náměstí
Nová Bystřice 378 33

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Nová Bystřice
Nadmořská výška
585 m.n.m.
Základní číselné údaje
Náměstí zaujímá plochu asi 0,65 ha.

Přístup

Příjezd vlakem

Nová Bystřice je konečnou stanicí na úzkorozchodné železniční trati z Jindřichova Hradce. Nádraží je umístěno asi 700 m od Mírového náměstí na východ.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Do Nové Bystřice jezdí poměrně hodně autobusových linek, ale patrně nejpoužívanější jsou spoje na lince Jindřichův Hradec - Nová Bystřice - Slavonice, z nichž některé jezdí (pro Jindřichohradecko nezvykle) také v sobotu a v neděli. Některými linkami se dostanete do Nové Bystřice z Prahy. Autobusové nádraží je umístěno severně od zámku, asi 300 m chůze od náměstí.

Příjezd osobním autem, parkování

V Nové Bystřici se sbíhají kromě místních hlavní silnice od Jindřichova Hradce, Slavonic a Kunžaku. Významná silnice vede na hraniční přechod do Rakouska.  Parkování je možné na náměstí (placené), neplacené pak např. v ulici Lázeňské jižně od náměstí. Na obou parkovštích ale může být v letní sezoně beznadějně plno, pak je nutno zastavit od náměstí dál. Velká parkoviště jsou při výjezdu z města směr Slavonice.

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Bus může parkovat při výjezdu z města směr Slavonice.

Přístup pěšky

Hezkou krajinou po zelené značce můžete do Nové Bystřice přijít pěšky např. od západu z Lásenice. Tato trasa vyjde na celý den. Modrá značka pro půldenní putování vede z Landštejna. Tu příliš nedoporučujeme, protože je trasována většinou po frekventované silnici.

Příjezd na kole, parkování kol

Nová Bystřice leží v krajině, kterou vyhledávají cykloturisté jako "zemi jim zaslíbenou". Náměstí leží mj. na trase 32 Praha - Wien, ale další značené trasy, např. k Novomlýnskému rybníku a hotelu Peršlák na západ od města nebo do Romavského výběžku na východ od města jsou cyklistickými lahůdkami.

Poznámky pro vozíčkáře

Vozíčkář se až na některé jednotlivé překážky může po novobystřickém Mírovém náměstí pohybovat poměrně bez problémů.

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu