Mírové náměstí v Nové Bystřici

Nová Bystřice je městem, které leží poblíž hranic s Rakouskem v okrese Jindřichův Hradec.  

Na místě dnešní Nové Bystřice se již roku 1188 uvádí potok a osada Vistritz.  Odedávna tudy vedly obchodní stezky spojující Čechy s Rakouskem. Ve 13. století byl postaven hrad, r. 1341 je Bystřice již městem. V té době probíhaly mezi českými a rakouskými panovníky neustálé spory o město a území okolo něj. Teprve ve 13. stol. je město natrvalo připojeno k Čechám. Patřilo pánům z Landštejna, později Krajířům z Krajku.

Nejvýznamnějšími kritiky církve v první polovině 14. století byli lidé, kteří se podle svého učitele Petra Valdese nazývali Valdénští.Ti přišli na Novobystřicko s prvními kolonizátory někdy ve 12. či 13. stol. Petr Valdes mj. hlásal svobodné hlásání slova božího a chudobu kněží. Byl  prohlášen za kacíře a jeho stoupenci byli upalování. 6. 3. 1340 vydal papež Benedikt XII. bulu, v níž vyzval Oldřicha III., pána v Jindřichově Hradci, ke křížové výpravě proti valdénským. Výprava celkem snadno dosáhla úspěchu, valdénské učení bylo potlačeno. O několik desetiletí později, ve dvacátých letech 15. stol. se už události ubírali jinak. Roku 1415 byl v Kostnici za své učení, které se valdénskému podobalo, upálen Mistr Jan Hus. R. 1420 byl založen Tábor, současně byla proti Čechům vyhlášena křížová výprava. Tehdy vlastnil hrad Landštejn a novobystřické statky Lipold Krajíř z Krajku. Ten se pokusil spolu s Oldřichem II. z Rožmberka dobýt a zničit Tábor, ale nepodařilo se mu to. Jan Žižka z Trocnova se mu pomstil tažením proti Nové Bystřici, kterou lehce dobyl, dospělé muže nechal pobít a zajal Lipoldovu ženu s dětmi. Novobystřický hrad pobořil. Zlomem byly husitské války, ale město se brzy poté vzpamatovalo, nejspíše od té doby se jmenuje Nová Bystřice.

Novobystřické panství bylo pak postupně v majetku Krajířů z Krajku, Lobkoviců, Kinských a Slavatů. Nejlepším hospodářem byl Adam Pavel Slavata, za jehož panování se dařilo velmi dobře řemeslům, např. soukeníkům, výrobcům střelných zbraní nebo dolování stříbra. V 17. století byla na náměstí postavena kamenná kašna, morový sloup a radnice s tehdy módní renesanční fasádou, která je dochována do dnešních dnů.

Možná, že bychom se dnes mohli v Nové Bystřici dívat na krásné náměstí jako v nedaleké Telči či ve Slavonicích, ale Nová Bystřice byla několkrát zničena požáry, kterým podlehla většina staveb. Bylo to roku 1607, pak roku 1651 a také roku 1774.

Poměrně klidný rozvoj zažilo město v 19. století, kdy se stalo centrem textilního průmyslu. Hodně mu pomohlo zavedení železnice r. 1897. Tehdejšími místními orgány bylo rozhodnuto, že dráha bude úzkorozchodná. Tehdy trať Nová Bystřice - Jindřichův Hradec plnila stěžejní roli ve spojení se světem prostřednictvím nákladní i osobní dopravy. Viz samostatné heslo o železničním muzeu v Nové Bystřici.
     Téměř hřebíkem do rakve Nové Bystřice se stalo národnostní složení města a okolí před r. 1939. Němci tu početně převažovali nad Čechy v poměru 9448 ku 1311. Novobystřický správní okres se stal střediskem sudetoněmeckého hnutí. Vypukla II. světová válka a po ní byly zcela vysídleny okolní vesnice Staré Hutě, Romava, Rajchéřov, Košťálkov, Košlák, Kuní a Dětřiš. Když pak po r. 1948 představitelé socialistického režimu zavedli hned za městem hraniční pásmo se vstupem jen na povolení a kdy pohraničníci kontrolovali každý podezřelý pohyb osob daleko před státní hranicí, dostal rozvoj regionu hřebík do rakve podruhé. Vysídlené vesnice zanikly. Téměř nikdo sem nejezdil, turistický ruch byl na nule a náměstí upadlo do šedi. Pravdou je, že režim udržoval v chodu místní textilní průmysl a že úzkorozchodná železnice  sem tam přivezla i nějakého turistu, byť sledovaného pohraničníky.

Po roce 1989 nastala v Nové Bystřici i v okolí viditelná proměna, i když se udála pomalu. Dnešní Mírové náměstí sice nenabízí k prohlídce úžasné architektonické skvosty, ale je příjemnou zastávkou při automobilovém, pěším nebo cyklistickém putování jižními Čechami. Turistů spíše přibývá, místní jim připravili upravené exteriéry, několik hezkých zachovalých domů a poměrně slušnou úroveň služeb.

Jaké pamětihodnosti uvidí turista na náměstí nebo v těsném sousedství?

Kostel sv. Petra a Pavla má gotické jádro, nicméně po požárech města byl zbarokizován. Stavba se uvádí již r. 1188. Ze 14. stol. pocházejí  nástěnné malby na severní stěně v presbytáře. Pod kostelem byly nalezeny základy sakrální kruhové stavby o neobvykle velkém průměru 13,5 m. V jednom z pilířů kostela si nechal posmrtně uložit své srdce Adam Pavel Slavata. Kostel je možno prohlédnout si 1 hodinu před bohoslužbou, tj. obvykle v neděli v 10 hodin (mše začíná v 11 hod.). Tel. +420 384 361 690.  

Zámek severovýchodně od náměstí se jako hrad připomíná r. 1341, pak r. 1611 byl přestavěn. Není veřejnosti přístupný. Na Mírovém náměstí jsou nejhodnotnějšími domy čp. 25 a 57 s renesančními jádry. Ostatní domy jsou zcela přestavěny. Morový sloup z r. 1676 (restaurován r. 1837) nese sochu Nejsvětější Trojice, kašna sochu sv. Lukáše, jehož noha se opírá o sochu vola. Na kašnu byl sv. Lukáš přenesen ze soukromého domu. 

Město již od 15. stol. bylo opevněno hradbami, které se zachovaly např. jižně od náměstí (ulice Na Hradbách a Lázeňská, je tu také parkoviště).

Kostel sv. Kateřiny, židovský hřbitov a nádraží s muzeem jsou již od náměstí více vzdáleny a jsou jim věnována samostatná hesla.

Podle:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Nov%C3%A1_Byst%C5%99ice. 4. 11. 2014

http://www.novabystrice.cz/pamatky-a-zajimavosti-v-nove-bystrici/ms-3354/p1=3354, 4. 11. 2014

Kočárek, E. sen., Kočárek, E. jun. (1993): Jindřichův Hradec, Telč, Waldviertel, Kletr Plzeň, s. 62

Informační vývěsní tabule v Nové Bystřici, srpen 2014