Mezi Jindřichovým Hradcem a Kunžakem se rozkládá mírně zvlněná, na oko velmi příjemná krajina. Střídají se v ní louky, pole, lesy s mnoha plochami rybníků. Bez vodních ploch si dnes stěží dokážeme tuto část jižních Čech představit. Rybníky jsou tu naprosto samozřejmou součástí krajiny i života lidí. Pokusme se ale ponořit do historie a představit si dobu, kdy jihovýchodně od Jindřichova Hradce rybníky nebyly.
V místech, kde dnes vede silnice spojující Kunžak a Jindřichův Hradec, si u vesnice Člunek všimneme, že jedeme mezi dvěma rybníky. Než byly postaveny, museli formané jet močálovitou krajinou s rašeliništi přes mělkou sníženinu. Ta byla směrem na sever odvodňována do Hamerského potoka a tedy do Nežárky, směrem na jih do potoka Hostice (dnes Koštěnický potok). Postavit v takovéto krajině rybníky muselo být hodně lákavé, protože se mohlo počítat s velkou zatopenou plochou bez osídlení a přitom s vodou o hloubce 1 až 2 metry zcela vhodnou pro chov ryb. Nevýhodou mohla být malá velikost povodí, protože nad oběma dnešními rybníky Krvavým a Kačležským příliš mnoho kilometrů čtverečních krajiny pro sběr vodních srážek není.
První zpráva o rybníku na potoku Hostici pochází z roku 1359. Tato zmínka je ze smlouvy mezi urozenými pány Ojířem z Landštejna a Heřmanem z Hradce: S výstavbou Kačležského rybníka začal hejtman hradeckého panství Jan Šťastný Pušperský v roce 1544. Rybník byl na svou dobu odvážnou stavbou, v podstatě se jednalo řečeno dnešní terminologií o údolní nádrž se sypanou hrází o délce téměř 600 metrů a výšce až 9 metrů. Řádně dostavěn byl až po téměř 40 letech za hejtmana Jana Zelendara a za pomoci Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan. Původní název rybníka byl Soused Hradecký, prý na znamení dobrých sousedských vztahů mezi majitelem rybníka Jáchymem z Hradce a držitelem bystřického panství Volfem Krajířem z Krajku. Na Kačležský byl přejmenován v roce 1610. Páni z Krajku tou dobou budovali také rybník Soused (dnes Staňkovský rybník) a potřebovali k tomu některé pozemky Jáchyma z Hradce, který jim je přátelsky daroval. Proto oba rybníky měly načas společný název Soused .V letech 1809 – 1889 probíhala v severní části rybníka těžba rašeliny. V této dob byl rybník vypuštěn a část, kde se rašelina netěžila, byla využívána jako pastvina.
Dnes je Kačležský rybník největší vodní plochou v jihovýchodním okolí Jindřichova Hradce. Je obklopen lesy a loukami, hráz je nápadná několika řadami staletých dubů. Rybník slouží především chovu ryb, je u něj ale také postaveno 7 malých chat a dětský tábor na louce při pravém břehu u hráze. Táborníci také využívají jediné rozumné místo ke koupání v těsné blízkosti jejich "přechodného bydliště". Občas se tu svlaží i turisté a cyklisté.
Největší význam ale má Kačležský rybník pro ptáky. Jeho rozlehlá plocha a zejména pobřežní porosty i hráz jsou významným hnízdištěm jejich mnoha druhů, včetně několika vzácných či ohrožených.
Pobřežní porosty jsou v okolí rybníka dosti rozsáhlé a tvoří ptákům bezpečný úkryt. Jsou tvořeny zejména rákosem obecným (Phragmitetum communis) a orobincem úzkolistým (Typhetum angustifoliae).
Kačležský rybník je významným podzimním shromaždištěm kachen divokých (Anas platyrhynchos), bývá jich tu až 2000 kusů, v ostatních měsících méně. Na ostrůvcích hnízdí 10 až 20 párů kopřivek obecných (Anas strepera). Na vzrostlých stromech byl pozorován orel mořský (Haliaeetus albicilla). To je jen zlomek z obrovského množství, které můžete u rybníka pozorovat. Dodejme, že můžete narazit i na vydru říční (Lutra lutra).
Ochráncům přírody se od doby, kdy jsou Krvavý a Kačležský rybník vyhlášeny rezervací podařilo uskutečnit několik dobrých činů. Odstranili mohutné obvodové valy při jihovýchodním břehu Krvavého rybníku a opravili výpusť, takže nyní dle potřeby může voda protékat z Krvavého rybníka do Kačležského. Na hrázi Kačležského rybníku byly odstraněny náletové smrky, ošetřeny duby a provedena dosadba stromů a opravy hrázních objektů. Rozumnými zásahy se podařilo zvýšit množství druhů hnízdících ptáků v kompromisu s dobrým úlovkem ryb (cca 18 tun kaprů za rok).
Podle:
http://www.ceska-kanada.cz/kaclezsky-rybnik.html, 27. 7. 2015
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ka%C4%8Dle%C5%BEsk%C3%BD_rybn%C3%ADk, 27. 7. 2015
http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=1734 (plán péče o PR), 27. 7. 2015
Umístění
49°5'36.598"N 15°5'37.733"E
Adresa
Kačlehy 377 01- Katastrální území
- Kačlehy
- Nadmořská výška
- 534 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Kačležský rybník má hráz dlouhou 590 m. Výstavba rybníku začala r. 1551. Rybník zaujímá plochu 195,4 ha (podle katastrální mapy). Přírodní rezervace Krvavý a Kačležský rybník zaujímá plochu 383,5 ha. Vyhlášena byla r. 1994.
- Kategorie chráněného území
- Přírodní rezervace Krvavý a Kačležský rybník
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte buď do stanice Jindřichův Hradec anebo pokračujte ještě úzkorozchodnou tratí směr Nová Bystřice a vystupte na zastávce Blažejov. Ostatní zastávky na úzkokolejce jsou sice opticky blíž, ale není z nich k rybníku ani pro pěší ani pro cyklisty rozumný přístup.Příjezd jinou hromadnou dopravou
Nejbližší rozumnou zastávkou je Horní Pěna, Hejlíček. Zastavují tu autobusy na linkách z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. Jezdí jich poměrně dost v pracovní dny, několik spojů i o víkendu.Příjezd osobním autem, parkování
Zaparkujte na levé straně hráze při silnici z Kunějova do Dobré Vody.Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Při silnici z Kunějova do Dobré Vody může zaparkovat i autobus.Přístup pěšky
Z Blažejova, žel. zast.: jděte po žluté značce přes Hospříz a Kačlehy. Velmi pěkná trasa, nevýhodou je, že občas se musí jít po silnici. Celkem 8,5 km.
Ze zastávky autobusů Horní Pěna, Hejlíček: jděte přes kopec po modré značce (většinou lesní asfaltka cca 3,5 km)