Kontaktní informace
Oficiální stránkyMěsto Drosendorf zaujímá polohu na meandru řeky Thaya jen několik kilometrů před tím, než se z ní stane Dyje, tedy těsně před opuštěním rakouského území. Řeka teče v Rakousku půvabným údolím, které je tvořeno takřka pořád meandry, avšak drosendorfský patří k nejhezčím a nejdelším. Thaya obtéká město tokem dlouhý asi 3 km, šíje má na nejužším místě asi jen 280 m.
Toto místo asi 31 km západně od Znojma si vybrali ke kolonizaci Babenberkové, ale pozvali si k tomuto účelu z východního Bavorska hrabata z Perneggu. Tak patrně jeden z jejich ministeriálů Drozzo založil při ústí Thumeritzbachu do Thaye osadu a dřevohlinitou tvrz, strategicky střežící brod na důležité zemské stezce z Rakous přes západomoravské pomezí do Čech (Pulkau – Weitersfeld – Drosendorf – Vratěnín – Slavonice – Jindřichův Hradec). Tak vzniká Drosendorf Altstadt (ale tak se pochopitelně osada nejmenovala) s kostelem sv. Oldřicha, později od 16. století sv. Petra a Pavla, který byl roku 1153 Oldřichem z Perneggu předán nově založenému klášteru v Gerasu. Poznamenejme, že Altstadt měl výhodnou polohu při brodu, při případném útoku se ale mohl stát snadnou kořistí.
V roce 1188 poprvé zaznamenáváme osobu s přídomkem z Drosendorfu. V listině pasovského biskupa se objevuje pernecký ministeriál Albero de Drozendorf. A pak přichází souvislost s českými dějinami. .
Přemyslovci r. 1176 vtrhli do Rakous. V Altstadtu si místní lidé možná uvědomili nebezpečí a postupně osídlili výše položený ostroh nad meandrem. Ale Drosendorf v nové poloze ještě založen nebyl. Ve 13. století se vztahy mezi Přemyslovci a Babenberky opět vyhrotily, a proto přistoupil k činu sám rakouský vévoda Fridrich II. Bojovný. Odstavil od moci slabomyslného perneggského hraběte Ekberta, zmocnil se jeho území a když Přemysl Otakar I. r. 1227 nechává opevnit Jemnici, rozhodl se Fridrich založit na ostrohu nad Dyjí město Drosendorf a opustit Altstadt u řeky.
V rámci opevnění nového města byla vybudována kamenná citadela s vysokým bergfritem a palácem. V jejím sousedství stál pozdně románský kostelík sv. Martina. Roku 1255 se tu připomíná hejtman Gerwig. O další souvislost s českými dějinami se přičinil sám král železný a zlatý.
V létě 1278 přijíždí pod Drosendorf Přemysl Otakar II. zbavený vlády nad rakouskými zeměmi. Město oblehl, ale ztratil tu bez valného výsledku 16 dnů, zatímco jeho soupeř, rakouský vévoda Rudolf I. se mezitím připravuje k bitvě, která se později odehrála na Moravském poli. Obranu města proti českému vojsku skvěle vedl Štěpán z Maissau. Za své služby byl později odměněn úřadem rakouského maršálka a načas též byl komorníkem bítovským a znojemským.
Rudolfův nástupce Albrecht I. pak patrně kolem roku 1293 propůjčuje hrad Drosendorf do zástavy Oldřichovi z Capellenu, někdejšímu Otakarovu protivníkovi. Jeho syn Jan se oženil s Kunhutou, dcerou Rudolfova švábského spolubojovníka Eberharda I. z Waldsee. Kunhutini bratři vlastnili mj. hrad Kollmitz.
Když roku 1328 vzplála válečná pře mezi Janem Lucemburským a rakouským vévodou Fridrichem I., byli obranou Drosendorfu pověřeni Fridrich, Jindřich a Eberhard, bratři z Waldsee. Tentokrát se město po šestitýdenním obléhání vzdalo. Ale moc pánů z Waldsee, držitelů Drosendorfu, v pozdějších dějinách rostla. Tak např. Jindřich dostává r. 1348 od Karla IV. jako léno moravský Vratěnín a Eberhardův syn Fridrich se stává rakouským maršálkem. Ale přicházejí neklidná léta.
Tak například roku 1405 se Drosendorfu nejspíše na popud uherského krále Zikmunda lstí zmocnili páni Albrecht a Jan z Bítova a Cornštejna. Jenže při pokusu dobýt citadelu bráněnou hejtmanem Hadererem na moravské útočníky vtrhli nečekaně sedláci z okolí. Jan byl zajat, Albrecht nelítostně ubit přímo na náměstí.
Poté byl drosendorfským hejtmanem jmenován Konrád II. Krajíř z Krajku a Landštejna. Ten společně s purkrabím Bryllem a dalšími okolními pány prováděl v l. 1407 - 1409 záškodnické akce proti pánům z Hradce v jihovýchodních Čechách i proti Janovi z Hardeggu. Po urovnání sporů a pak za husitských válek však byl věrný králi Zikmundovi a jeho zeti vévodovi a markraběti Abrechtovi V., a tak si vysloužil vysoké zemské úřady v Korutanech a později post hofmistra krále Fridricha III. Mezitím se však objevuje v sousedství Drosendorfu nový hráč na dějinné scéně.
Poté byl drosendorfským hejtmanem jmenován Konrád II. Krajíř z Krajku a Landštejna. Ten společně s purkrabím Bryllem a dalšími okolními pány prováděl v l. 1407 - 1409 záškodnické akce proti pánům z Hradce v jihovýchodních Čechách i proti Janovi z Hardeggu. Po urovnání sporů a pak za husitských válek však byl věrný králi Zikmundovi a jeho zeti vévodovi a markraběti Abrechtovi V., a tak si vysloužil vysoké zemské úřady v Korutanech a později post hofmistra krále Fridricha III. Mezitím se však objevuje v sousedství Drosendorfu nový hráč na dějinné scéně.
U habsburského dvora roste obliba a moc svobodných pánů z Eicingu. V letech 1438–1441
je např. připomínán hejtman Konrád Eicinger z Eicingu. Jeho vládu sice na šest let přerušuje Jan Krajíř z Krajku, šlechtic z nedalekého Frejštejna a Cizkrajova, ale v r. 1447 král Fridrich III. jako poručník Ladislava Pohrobka zastavuje hrad a město Osvaldovi z Eicingu. Osvald slibuje, že na hradě bude vydržovat 30 jezdeckých a deset pěších ozbrojenců. Na drosendorfském náměstí je Osvaldovou zásluhou postaven nový kostel sv. Martina (1461–1464), v téže době je přestavěn a dvojnásobně zvětšen drosedorfský hrad. Protože Osvald měl příjmy ze tří zeměpanských lén (Drosendorf, Thurnau a Weikertschlag), mohl si dovolit zřídit druhý hradební prstenec s půlkruhovými bastiony. Práce dokončuje roku 1476 jeho bratr Štěpán a synovec Jiří z Eicingu. Jiří se pak ještě zapsal v 80. letech 15. století zapsal do dějin v bojích proti Matyáši Korvínovi a potíráním lupičských band v okolí města.
Michal Eicinger z Eicingu si roku 1506 nechává zástavu vyplatit, takže hrad i město získávají nového vlastníka, českého šlechtice Jana Mrakeše z Noskova a Budišova. Ten založil ve městě roku 1536 špitál a roku 1548 nechal na zámeckém nádvoří zvěčnit svůj erb.
Na konci 16. století a v 17. století Drosendorf často měnil majitele, obvykle se dědilo po přeslici.
Na konci 16. století a v 17. století Drosendorf často měnil majitele, obvykle se dědilo po přeslici.
Mezitím se městem prohnala třicetiletá válka. Město bylo roku 1620 bezúspěšně ostřelováno protestantským česko-rakousko- uherským vojskem, r. 1645 tu prošel jeden z vedlejších oddílů generála Torsterssona. Když vojáci viděli dobré hradby a tušili dobře organizovanou obranu, nepokusili se o útok. Roku 1694 však hrad postihl veliký požár. Hraběnka Kateřina Eleonora jej pak přestavěla na barokní zámek. Náročnou stavbu po její smrti roku 1704 dokončil syn Karel Josef z Lamberku a Sprinzensteinu. Po vymření rodu Lamberg-Sprinzenstein přebírá zámek roku 1822 rodina Hoyos-Sprinzenstein, kterým patří dodnes.
Nádvoří je volně přístupné, v interiérech je hotel a vzdělávací centrum.
Podle:
Umístění
48°52'1.288"N, 15°37'13.734"E
Adresa
Schlossplatz 1Drosendorf A-2095
- Katastrální území
- Drosendorf Stadt
- Nadmořská výška
- 425 m.n.m.