Židovský hřbitov u Velkého Pěčína

Zcela osamocený lesní hřbitov mezi Dačicemi a Telčí


Velký Pěčín je vesnice na Vysočině, která dnes patří k městu Dačice, tedy do okresu Jindřichův Hradec a k Jihočeskému kraji. V historii tomu tak vždy nebylo. Pro místní obyvatelei byla mnohem důležitější blízkost Telče, navíc od 15. století vesnice patřila telčskému městskému špitálu. Na katastru Velkého Pěčína byl někdy před r. 1551 založen hřbitov, na němž byli pohřbívání Židé z Telče a okolí. Založení hřbitova se shoduje s příchodem nového majitele panství Zachariáše z Hradce. O něm se více rozepisujeme pod heslem Zámek Telč

Lesní židovský hřbitov u Velkého Pěčína leží asi 6 km téměř jižně od Telče. Kdysi vegetací zarostlé místo zachránila společnost Matana, která spravuje nemovitosti Židovské obce v Praze. Dnes sem vede odbočka ze žluté turistické značky a lokalita je poměrně často navštěvována. 

Hřbitov je doložen k r. 1551, ale zřejmě existoval již dříve. V písemných pramenech je zmiňována lokalita „Židovec“. Na hřbitově je dochováno 153 náhrobků od počátku 17. století do roku 1878. Na většině z nich se na nápisech objevuje hebrejština, od 20. let 19. století se používala i němčina. Nejstarších třináct náhrobků do r. 1650 se objevuje v jihovýchodní části hřbitova. Zde patrně byl původní menší hřbitov, který byl později rozšířen severně a západně. Celkem jedna pětina dochovaných náhrobků je ze 17. století. 

Existuje nápadná shoda mezi písemnými prameny o židovských obyvatelích Telče a výsledky studia nápisů na tomto starém hřbitově. Víme, že jedním z prvních Židů v Telči byl jistý Fejtl, který zde kupuje r. 1565 dům. Jeho náhrobek ale není dochován. Ale písemné telčské záznamy znají Žida Jokla, jehož náhrobek z r. 1606 má číslo 135. Vedle stojící kámen č. 136 pochází z r. 1612 náleží Dverl z rodiny Jerušalmi. Toto jméno se nachází také na náhrobcích pražského starého židovského hřbitova a patrně bylo získáno po návštěvě Jeruzaléma některým z členů rodiny. 

Na náhrobku č. 37 z roku 1620 vidíme ve spodní části vyryto znamení magen David - Davidovy hvězdy. Vzhledem k tomu, že je zde pohřbena Jitl, dcera Simchy, ženy Judy z Polné, považuje se tento náhrobek za ojedinělé, ba dokonce první zobrazení Davidovy hvězdy na ženském hrobě. 

Hřbitov zpočátku sloužil pro uchovávání ostatků velmi malého počtu rodin. Písemné prameny z r. 1618 uvádějí pouze tři. Roku 1624 přichází do Telče čtvrtá rodina - z Prahy. V jejím čele stál Ezechiel Hezky, který kupuje dům „v ulici za panskou kuchyní“, dnešní čp. 109. Původní hebrejská verze jména zněla Ezechiel, poté Jechezkel. Na hřbitově jsou náhrobky příbuzných Jechezkela Hezkého, např. pod č. 18 pod náhrobkem ve tvaru oslího hřbetu s reliéfem vinného hroznu odpočívá Jechezkelova první manželka Rivka (rok 1631).

Rodina Hezkých tvořila poté většinu ve velmi malé židovské komunitě v Telči, koncem 17. století se rozrostli do 11 rodin. Většinou se živili obchodem, stali se měšťany, což se Židům podařilo jen málokdy. Byli tak bohatí, že půjčovali peníze i hraběti Vilému Slavatovi. 

Ale r. 1677 se jim přestalo dařit, bratrům Josefovi a Mošemu byl sepsán jejich majetek, který čítal především látky v jejich domech a bratři museli ve vysokém věku splácet dluhy. Pohřbeni jsou pod náhrobky č. 90 (rok 1707, Moše) a č. 4 (rok 1701, Josef).

Na začátku 18. století čekaly na české a moravské Židy nepříjemnosti. Museli opustit domy na hlavních náměstích. V Telči se odstěhovali do domů v jižní části města v uličce u hradeb, později nazývané Židovská. Navíc vstoupil v platnost zákon, který určoval nejvyšší možný počet rodin ve městě. Tento počet se v Telči ustáli na cifře 6, čímž byla telčská židovská komunita jednou z nejmenších v Čechách a na Moravě. 

Na židovském hřbitově u Velkého Pěčína je z této doby jedna pozoruhodnost. Velký náhrobek č. 59 Jicchaka, syna Naftaliho z roku 1744 leží vlevo od vchodu do hřbitova pravděpodobně nebyl určen ke vztyčení, protože mu chybí spodní hrubá část určená pod zem a v poloze "naležato" probíhá po jeho obvodě rytá ozdobná linka. 

Roku 1787 vydal Josef II. patent, podle něhož měli všichni povinnost používat neměnná příjmení, což jistě v nastupující nové době bylo rozumné z hlediska kontaktu lidí s úřady. Nová (neměnná) židovská příjmení se tedy objevují v telčských "oficiálních" záznamech, kdežto na hřbitově jsou jen osobní jména. Identifikace je možná jen na základě existujících seznamů, které zachycují obě jmenné podoby. Nová jména na náhrobcích začali telčští Židé používat až od 19. století. 

Zřejmě nejvýznamnější osobností, která spočívá na starém telčském hřbitově, je Jacob Lang. Narodil se r. 1756 v Colmaru (Colmar je malebné město tvořené unikátními hrázděnými domy ve Francii), do Rakouska-Uherska přišel r. 1803 a nejdříve se usadil v Nové Včelnici. Do Telče se přestěhoval r. 1807. Ve dnešním Starém Městě založil továrnu na sukno a zásoboval jím armády v době napoleonských válek. V sousedství továrny vlastnil dům v ulici Hradecké, který honosně přestavěl. Má náhrobek č. 145 z r. 1829. Nápis na něm je tesán v němčině a Langovo vedoucí postavení je zdůrazněno zasazením náhrobku pod krytou stříšku v ohradní zdi. 

Nejmladší náhrobní kámen na hřbitově z roku 1878 patří Bele Babette Mandovski, rozené Wechsler. Pak se na tomto hřbitově přestalo pohřbívat, protože telčští Židé měli od r. 1879 k dispozici nový hřbitov blíže centru města v lokalitě Pod Oslednicí.

Podle:

https://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/historie/telcske_zidovske_hrbitovy, 8. 11. 2019


Umístění

GPS souřadnice

49°7'51.620"N, 15°26'7.719"E

Adresa

Velký Pěčín
Dačice 380 01

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Velký Pěčín
Nadmořská výška
515 m.n.m.
Základní číselné údaje
Nejstarší písemná zmínka o hřbitově se datuje k r. 1551. Na hřbitově je dochováno 153 náhrobků od počátku 17. století do roku 1878.

Přístup

Příjezd vlakem

Jeďte do žel. zast. Velký Pěčín na trati Kostelec u Jihlavy - Slavonice. Pak pokračujte pěšky. 

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Do Velkého Pěčína jezdí autobusy z Dačic, Telče a Jemnice. Vystupte na zastávce, která se přesně jmenuje Dačice, Velký Pěčín. Počet spojů, který do Velkého Pěčína jede, je ale v pracovní dny velmi nedostatečný, o víkendech sem v podstatě nejede nic. Pokud do těchto končin dorazíte autobusem, pak stejně jako od vlaku dále pokračujte pěšky. 

Příjezd osobním autem, parkování

Asi 140 m od hřbitova vede úzká silnice, kde lze zastavit u vyústění lesní cesty a u cedule oznamující hranici krajů. Moc místa tu ale není. 

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Zájezdový bus může zastavit na silnici, která vede 140 m od hřbitova. Je tu ale velmi omezený prostor, s případným otočením vůbec nepočítejte. 

Přístup pěšky

Z Velkého Pěčína, buď ze železniční zastávky nebo od zastávky busu jděte po žluté značce asi 1,5 km. 

Příjezd na kole, parkování kol

Při výletě na silnici Myslůvka - Kostelní Vydří odbočte na hranici krajů na lesní cestu. Po 140 m dorazíte ke hřbitovu. 

Poznámky pro vozíčkáře

Vezmete-li si doprovod a nebudou-li na lesní cestě zrovna velké překážky, např. klády nebo rýhy, můžete 140 m mezi silnicí a hřbitovem překonat. 

Rady a tipy

Doporučujeme pěší výlet: autobusem do Mrákotína, odtud na jih po modré značce na rozcestí se žlutou a pak dále na jihovýchod do Kostelní Myslové a okolo popisovaného hřbitova do Velkého Pěčína ke vlaku. Místy po lesních cestách, místy po pěšinách, částečně po silnicích, celkem asi 13 km. 

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu