Zámecký park ve Slavkově u Brna

Zámecký park ve Slavkově u Brna patří v České republice k nejkrásnějším krajinářsky přírodním scenériím svého druhu. Rozloha parku je asi 15,3 ha. Jeho historie sahá před rok 1700. Tehdy začal být budován zámek na náspu v podobě, jakou známe dnes. Původní park měl ústřední osu, která sestupovala po kaskádách terasy do vodního kanálu a končila ve volné krajině na protějším pahorku. Vnitřek parku byl členěn na boskety (skupiny vyšších stromů), byly tu bazény, fontány, bludiště, osové kanály a sochařská výzdoba patrně od G. Giulianiho. Za Dominika Ondřeje Kounice byl vybudován květinový parter a oranžerie s freskami A. Lanzaniho.

Při dokončování zámku kolem r. 1774 byl park rozšířen i na plochy, kde dříve stál farní kostel a věž, které byly zbořeny. V horním parteru byly osazeny tři fontány a svah od zámku dostal nové řešení. Kolem parku byly osázeny čtyřřadé aleje pokračující do volné krajiny a k bažantnici. Velkorysé plochy zeleně zasahovaly i do města a vytvářely s jeho zástavbou jednotný komplex. 

R. 1809 a pak koncem 19. století majitelé park změnili dle anglického stylu. Nechali zavést průhledy stromovými kulisami a přes dlouhé linie, zrušili boskety a nahradili je volnými stromovými formacemi nebo solitéry. Soustava nádrží byla zrušena a sochy většinou přeneseny na zámecké nádvoří. Přechod z dolní zahrady do dolní byl řešen prostým svahem bez pravidelného členění, které není ani na horním parteru. 

Ve druhé polovině 20. století uhynula většina jilmů, které tvořily základ stromového patra, ale krajinářští architekti a zahradníci v té době provedli radikální rekonstrukci výsadby, která se ujala. Navíc přistoupili k úspěšné přeměně parku zpět do barokní podoby, částečně podle projektu z r. 1774. Od té doby se kompozice parku odvíjí ode dvou  zahradních bazénů instalovaných na osu západního vstupu a ode dvou vodních nádrží situovaných symetricky mimo osu. Barokní sochy s mytologickou tematikou byly přemístěny z nádvoří zpět do přírody a nyní stojí na podstavcích zdobených kartušemi a medailony. Do parku byly osazeny vzrostlé jehličnany a listnáče. Obnovený park byl otevřen r. 1977. V r. 1996 bylo v dolní části parku  instalováno šest jamek golfového hřiště, na něž volně přecházejí hráči z nedalekého severněji položeného rozlehlého areálu (za zámeckou zdí).

K parku patří rovněž zahradnictví, skleníky a pěstírna sazenic, tzv. Panská školka (panšula).

Od r. 2005 pokračuje dosadba dalších stromů a od r. 2018 se postupně restaurují sochy.

Slavkovský park má obrovskou dendrologickou hodnotu. Roste v něm přibližně 14 jehličnanů a 79 listnáčů. Mezi nejvzácnější exempláře můžeme počítat urostlý jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), jalovec viržinský (Juniperus virginiana), jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), zeravy (Thuja), cypřišek Lawsonův (Chamacyparis lawsoniana), dub se dvěma kmeny vysokými 18 m a 19 m, ořešák černý (Juglans nigra) a mnoho dalších.

Na procházku parkem si vyhraďte nejméně hodinu a určitě vyjděte i do aleje za severní zeď. 

Podle:

Hieke, K. (1985): Moravské zámecké parky a jejich dřeviny, Státní zemědělské nakladatelství Praha, s. 219

http://www.zamek-slavkov.cz/historie/park-a-sochy, 4. 6. 2020