Kostel Povýšení sv. Kříže v Doubravníku

Na místě dnešního kostela stál již ve 20. letech 13. století ženský augustiniánský klášter. Zřídil jej Štěpán z Medlova, nejstarší historicky doložená osobnost rodu pánů z Pernštejna. Současnou stavbu chápanou jako rodovou hrobku nechali zbudovat v l. 1535 - 57 Jan II. Bohatý z Pernštejna a jeho synové Vojtěch II., Jaroslav a Vratislav II. 

Kostel stojí v severovýchodní části náměstí v Doubravníku. Je trojlodní. Hala plynule přechází do presbytáře se síťovým ochozem. Kostel má hranolovou věž v ose průčelí, na severu pravoúhlou sakristii a pravoúhlou hrobku. 

Nejdříve byly vybudovány obvodové zdi s opěrnými pilíři a uvnitř bylo umístěno pět párů svazkových pilířů. 

Do kostela se vchází dvěma vchody s portály. Hlavní vchod vede přízemím hlavní věže, boční je umístěn v jižní stěně. 

Z úvodní stavební etapy pochází také kazatelna při prostředním pilíři severní řady, hudební kruchta a jen o trochu později přistavěná sakristie. Všechny výše uvedené práce provedla stejná kamenická huť z nedvědického mramoru ve 30. letech 16. století. Druhá, konzervativnější kamenická huť provedla zaklenutí kostela síťovou žebrovou klenbou v hlavní lodi, křížovými a trojdílnými žebrovými klenbami ve vedlejších lodích a hvězdicovitými žebrovými klenbami v podkruchtí. Vše je zhotoveno z cihelných tvárnic. První stavební etapu Penštejnové ukončili patrně při úmrtí Jana II. Bohatého. Janovi synové kostel nechali stavebně dokončit v 50. letech 16. století. 

Klasicistní zvonicové patro věže bylo postaveno až r. 1792 a severní pseudogotická hrobka Mitrovských pochází až z l. 1859-1867. 

Kostel je nesmírně cenným dokladem přechodu gotiky do renesance v českých podmínkách. Převažují konzervativní pozdně gotické prvky, ale renesanční jsou portály, kazatelna a balustrády. Jejich tvůrci zůstali po staletích zahaleni pláštěm anonymity. 

Hlavní západní portál s nápisovou deskou a znakem Pernštejnů je krásným dokladem, že zprostředkovaně do stavby kostela zasahoval vedoucí architekt pražské dvorní huti Benedikt Ried. 

Jak uvádíme výše, kostel se stal místem posledního odpočinku mnohých příslušníků rodu Pernštejnů. Mramorové reliéfní náhrobky patří Kateřině (1448), Janovi (1475), Vratislavovi (1496), Janě z Libic (1515), Vilémovi (1521) a Janu Bohatému (1545). Podzemí kostela ale r. 1645 vyplenila švédská armáda.

Velmi pozoruhodným se stal interiér. Mramorová křtitelnice byla vyrobena r. 1601. V předsíni visí obraz Nalezení sv. Kříže od tyrolského malíře Johanna Baptisty Spiesse (r. 1679). Původně byl součástí výzdoby hlavního oltáře. Varhany zhotovil r. 1760 brněnský umělec Jan Výmola. Sochařskou výzdobu byla zadána v l. 1781-86 Ondřeji Schweiglovi. Obraz NJalezení sv. Kříže namaloval r. 1784 František Antonín Maulbertsch, tehdy nejvýznačnější představitel pozdního baroka ve střední Evropě. Schweiglovy sochy jsou také na bočních oltářích sv. Barbory a sv. Josefa, obrazy sem r. 1790 a 1800 dodal Ferdinand Licht. 

V hrobce Mitrovských jsou sochy Krista a P. Marie, které jsou dílem pražského umělce Emanuela Maxe. Jeho tvorbu můžeme vidět také na pražském Karlově mostě. Hrobka obsahuje 19 litinových sarkofágů.

Podle: 

Sedlák, J. (1982): Významné památky okresu Žďár nad Sázavou, Okresní památková správa Žďár nad Sázavou, nestránkováno, heslo Doubravník

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Povýšení_svatého_Kříže_(Doubravník), 20. 10. 2018