Slezský Semmering

Železniční trať Olomouc - Šumperk - Hanušovice - Jeseník - Gluchołazy - Krnov překonává v Ramzovském sedle nadmořskou výšku přes 700 metrů. Železničáři a po nich i veřejnost jí začala říkat pro svou podobnost se známou rakouskou tratí Slezský Semmering. Někdy se tak označuje celý úsek Hanušovice - Jeseník a někdy jen jeho "slezská" část Ramzová - Jeseník. 

Mezi tratěmi na území Česka je Slezský Semmering jednou z nejmalebnějších a přitom nejpotřebnějších. Trať do vrcholové zastávky Ramzová z obou stran stoupá v mnoha obloucích, vlaky tu jedou v krásné přírodní scenérii s výhledy do hor.  Zároveň se jedná o klíčové spojení Moravy s Jeseníkem, ať už se jedná o dopravu osob do lázní či za prací, o dopravu turistů či lyžařů, tak o dopravu nákladní, např. tudy jezdí vlaky se stavebními surovinami či dřevem, které se obojí odváží ze stanic v okrese Jeseník.  

Trať byla postavena na konci 19. století po etapách.  Rakouská společnost místních drah (ÖLEG) získala koncesi na stavbu posledního úseku tratě (z Hanušovic do Głuchołaz, tehdy německého Ziegelhansu) od císaře Františka Josefa I. v roce 1885 a se stavbou se započalo hned následující rok.

Níže uvádíme data zprovoznění jednotlivých úseků.

1. 7. 1870 - Olomouc - Šternberk
1. 10. 1872 - Krnov - Jindřichov ve Slezsku
15. 10. 1873 - Šternberk - Hanušovice
1. 12. 1875 - Jindřichov ve Slezsku - Gluchołazy
26. 2. 1888 - Gluchołazy - Lipová-lázně
1. 10. 1888 - Lipová-lázně - Hanušovice

Jak je vidět z předchozích řádků, nejnáročnější úsek si stavitelé nechali nakonec. 

Pojeďme pomyslně vlakem z Hanušovic přes Ramzovské sedlo do Jeseníku.   

Z Hanušovic vlak jede údolím řeky Branná. Velké kopce jsou zatím daleko, trať stoupá zvolna, říčka vypadá mírumilovně. Roku 1997 při katastrofální povodni smetla vše, co bylo v cestě včetně několika dlouhých železničních úseků. Mezi zastávkou Nové Losiny a Branná vlak překoná nejvyšší stoupání na trati – téměř 31 promile. V Branné je dominantou obce hrad Kolštejn, kostel a pěkné náměstí, které ale z vlaku neuvidíte. Pokud byste v Branné chtěli vystoupit, pak můžete strávit skoro celý den na naučné stezce Pasák s krásnými výhledy a monumentálními skalními útvary. Stezka měří 12,5 km. 

Za Brannou začíná nejkrásnější úsek tratě s obtížným a dlouhým stoupáním do Ostružné poblíž věží větrných elektráren. V Ostružné často vystupují turisté a lyžaři. Vlak poté pokračuje ještě vzhůru několika táhlými oblouky do Ramzové.

Železniční zastávka v Ramzové leží ve výšce 760 m n. m. Je východištěm do hor na obě strany. Ramzovské sedlo totiž dělí horskou skupinu Hrubého Jeseníku a Rychlebské hory. Zatímco na sever odtud v Rychlebských horách postupně směrem od Ramzovského sedla ubývá turistů a celkem snadno tu nemusíte za den potkat živou duši, na hlavním hřbetu Hrubého Jeseníku jihovýchodně od Ramzové je rušno. Přispívá k tomu i provoz dlouhé lanovky z Ramzové na Šerák (1351 m.n.m.), takže na horský výlet se turisté dostanou velmi pohodlně. Lanovka je v zimě hlavním dopravním prostředkem pro lyžaře na místní dlouhé sjezdovce vyhlášeného ski areálu. 

Za Ramzovou vlak prudce klesá lesem v úbočí Mramorového vrchu a Vápenného kopce do stanice Horní Lipová. Budova stanice je půvabná, cestující vítá milá čekárna s kachlovými kamny. Hned vedle stojí objekt bývalého ústředního stavědla, které nadšenci r. 2006 zařídili jako Muzeum Slezského Semmeringu. Jsou tu soustředěny exponáty k historii této nádherné horské trati. Stanice Horní Lipová se stala předlohou pro nádraží Bílý potok, kde sloužil komiksový i filmový hrdina Alois Nebel. 

Za Horní Lipovou vlak klesá obloukem, který změní směr jízdy vlaku o 180°, do obce Lipová-lázně a pak trať klesá dále do Jeseníku, kde nad městem jsou soustředěny známé lázně ještě rozsáhlejší než v Lipové. 

V okolí tratě můžete navštívit mnoho zajímavých míst. Nad Lipovou-lázněmi jsou to Jeskyně Na Pomezí, mnoho atrakcí nabízí Ramzovské sedlo. Kromě jízdy lanovkou si můžete vyzkoušet minikáry. Geologicky zajímavý je lom na Mramorovém vrchu. Zdejší kámen použil např. Josip Plečnik na kropenky a fontánku kostela Nejsvětějšího srdce Páně na pražských Vinohradech. Nebo jej můžete najít v Národním památníku na Vítkově. Doporučujeme dále již zmíněné Muzeum Slezského Semmeringu a naučnou stezku Pasák, ale také nádraží v Branné s Muzeem železničního vodárenství nebo Wellness centrum Kolštejn na náměstí v Branné. Samozřejmě byste neměli vynechat obě lázeňská střediska - Jeseník a Lipovou lázně.

Podle:

http://old.cd.cz/zazitky/kam-na-vylet/749-slezsky-semmering-horska-zeleznice-ktera-vas-okouzli, 29. 7. 2018

Krejčiřík, M. (1991): Z historie našich železnic, Nadas Praha, str. 266