Červenohorské sedlo

Hrubý Jeseník je kerné pohoří. Poměrně zarovnaný povrch budovaný z prvohorních nebo i ještě starších hornin byl ve třetihorách rozlámán na kry. Dělo se tak jako ozvěna na nedaleké horotvorné pohyby při vrásnění, které postihlo Karpaty. V Hrubém Jeseníku dosáhlo rozlámání na kry mohutných rozměrů. Jednotlivé kry vystoupily podél zlomů značně vysoko, jiné sestoupily. Podél zlomů místy vytrysklo na povrch magma (např. sopka Velký Roudný) nebo minerální prameny (např. v Karlově Studánce). A jakou stopu po horotvorné činnosti představuje Červenohorské sedlo?

Červenohorské sedlo je sníženina, která vznikla na zlomu mezi obrovskými krami. Dnes se na východ od sedla zdvihá kra Pradědu, na západ kra Keprníku. Červenohorské sedlo v celém hlavním hřbetu Hrubého Jeseníku je jedinou sníženinou v celém pohoří mezi sedlem Skřítek a Ramzovským sedlem. Severně od Červenohorského sedla leží historické území Slezska, jižně odtud území Moravy. Sedlo tedy bylo a je důležitou spojnicí mezi dvěma historickými zeměmi.

Dnešní nadmořská výška zlomové linie na sedle přesahuje 1000 metrů. Není tedy divu, že silnice I/44 z moravského Šumperka do slezského Jeseníku překonává serpentinami značné převýšení a současně je vzhledem ke sněhovým přívalům někdy v zimě mimo provoz. Tato komunikace je životně důležitá jako spojení okresu Jeseník s průmyslovým Šumperskem a Olomouckem, proto se často diskutuje o výstavbě tunelu pod sedlem, ale tyto úvahy nedostaly nikdy reálné obrysy. Když na začátku 21. století silnice přes Červenohorské sedlo zcela přestala kapacitně vyhovovat, byla alespoň značně rozšířena, nejprve na severní, později na jižní straně.

Když se vydáte po této silnici, může se vám při stoupání vzhůru stát, že zažijete několik druhů počasí. Červenohorské sedlo totiž často funguje jako klimatický předěl.  Na jižní straně může být slunečno a teplo, na severní chladno s deštěm. Ale bývá tomu i naopak. Často v zimě bývá na moravské straně mrazivá inverzní "deka" a nad Jeseníkem září sluníčko. Každopádně ale platí, že na Červenohorském sedle je o poznání chladněji než v přilehlých údolích.

Nadmořská výška sedla dělá radost turistům i lyžařům. Z tohoto ideálního nástupního místa lze podniknout velmi pěkné túry na Švýcárnu a Praděd, na druhou stranu pak na vrcholy Vozku a Keprník. Některé trasy jsou vhodné i pro horská kola. V zimě to platí o túrách na běžkách. V sede samotném pak funguje vyhlášené lyžařské středisko se sjezdovkami všech stupňů obtížnosti, jedna 4 sedačková lanovka z r. 2011, několik vleků, skiservis a půčovna lyžařského vybavení.

V blízkosti silnice funguje několik horských chat s ubytováním, některé i se stravováním pro veřejnost. a také rozsáhlé parkoviště, v době sezony obvykle placené.