Kostel Panny Marie Pomocné v Železné Rudě

Neobvyklá stavba s půdorysem šesticípé hvězdy


Železná Ruda je velmi zvláštní město. Má malebné okolí tvořené šumavskými velikány. Je jedno, zda tím myslíme vrcholy hor nebo vysoké smrky na nich. Území města sousedí s Německem, což na 40 let poznamenalo jeho rozvoj. Železná opona brzdila obchod a jedinou záchranou byla pestrá kombinace přírodních krás v okolí s možnostmi sjezdového lyžování. Do města a částečně ani do okolí nebyl v období komunismu vstup zakázán a ačkoli pohraniční vojsko střežilo hranice hned za městem, místní, rekreanti a lyžaři zvláštní újmu nepociťovali - samozřejmě kromě nemožnosti vyjet do sousedního Bayerisch Eisensteinu nebo ještě dál.

Po pádu železné opony Češi ucítili příležitosti k výdělku. Začali si otevírat penziony, krámky s vkusným zbožím i s kýčem, vedle silnic vítaly automobilisty v rámci prvního dojmu ze svobodné země lehké ženy. Město zaplavily reklamy a nápisy.  Turisté i lyžaři zůstali městu a okolí věrni a kromě tradičních míst začali objevovat lokality za bývalou železnou oponou.

Kýč poněkud ustoupil, když o něj přestal být velký zájem. Možná jedinou budovou, která v Železné Rudě zůstala po věky stejná, je kostel Panny Marie Pomocné.

Je neobyčejný. Kostely jsou obvykle stavěny na půdorysu kříže, jsou zpravidla vysoké a na věži je ukončujícím prvkem kříž. Kostel v Železné Rudě obvyklé stavební zásady pro křesťanskou stavbu popírá. Jeho půdorysem je šesticípá hvězda. Stavba je překvapivě nízká a ukončena je namísto věže mohutnou cibulovitou kopulí s hvězdou nahoře.

Kostel nechal postavit v letech 1729 - 1732 vlastník zdejšího panství hrabě Wolf Jindřich Nothaf. Zvonička byla dostavěna později v roce 1777. Stavbu kopule provedl zdejší tesař Matyáš Lehner.

V interiéru  je hlavní oltář s obrazem Panny Marie z roku 1854, což je kopie obrazu od Lukáše Cranacha staršího uloženého v Insbrucku. Další významná kopie je v kapucínském klášteře v Pasově. Sochy na oltáři zobrazují sv. Jindřicha II. a Kunhutu, jeho manželku. Zakladatelé kostela a místní skláři je považovali za svoje patrony. Poznamenejme, že sklárny na české straně hor zanikly, v Bavorském lese pracují dosud snad v každé vesnici. Možná i proto se u kostela zastavuje docela velké množství německy hovořících návštěvníků.

V kostele dále můžete zhlédnout dva boční oltáře. Ten vpravo je oltář sv. Kříže s Bolestnou Pannou Marií, krásná barokní práce neznámého mistra, oltář vlevo patří sv. Magdaleně se sochami sv. Zachariáše a Alžběty, rodičů Jana Křtitele. Zadní oltář zobrazuje sv. Floriána, patrona hasičů. Vlevo vpředu je oltář sv. Jana Nepomuckého se sochami sv. Jana Křtitele a sv. Antonína z Padovy. Před oltářem vidíme křtitelnici vyrobenou ze šumavské žuly. Na ní je sousoší představující křest Páně v Jordánu. Vzadu je oltář sv. Sebastiána. Schránky a ostatky svatých jsou umístěny na obou zadních oltářích. Orámovány jsou benátskými zrcadly.

Co ještě uvidíte v interiéru? Zlacený kříž z rubínového skla, kazatelnu se sochou Krista dobrého Pastýře, keramickou křížovou cestu, varhany z roku 1871 vyrobené  v Regenu, lustr ze zdejších skláren a obrazy 12 apoštolů. A také náhrobní kameny rodiny Hafenbrädelů. Kámen vlevo, druhý od vchodu, patří slečně Betynce, majitelce osady Debrník, zakladatelce osady po ní zvané Alžbětín. Alžbětín je posledním obydleným místem na českém území před bavorskou hranicí.

Obrazy na zábradlí kůru představují 12 apoštolů: zleva sv. Ondřej, Šimon, Juda Tadeáš, Matouš, Jan, Pavel, Petr, Jakub st., Jakub ml., Filip, Bartoloměj, Tomáš. Lustr vyrobili železnorudští skláští mistři. Varhany z roku 1871 byly vyrobeny v Regenu.

Fara vedle kostela poskytuje mj. ubytovací služby.

Podle:

http://www.turistika.cz/mista/zelezna-ruda-katolicky-kostel-panny-marie-pomocnice-z-hvezdy, 28. 5. 2016

http://www.retour.cz/mesta/zelezna-ruda/kostel.htm, 28. 5. 2016















Umístění

GPS souřadnice

49°8'13.550"N, 13°14'5.810"E

Adresa

Železná Ruda 340 04

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Železná Ruda
Nadmořská výška
770 m.n.m.
Základní číselné údaje
Kostel byl postaven v letech 1729 - 1732.
Kategorie chráněného území
Chráněná krajinná oblast Šumava

Přístup

Příjezd vlakem

Nejbližší železniční stanicí je Železná Ruda centrum na trati Plzeň - Železná Ruda. Jezdí sem i přímé rychlíky z Prahy. Ke kostelu je to odsud jen asi 200 metrů.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Do Železné Rudy jezdí poměrně málo autobusových spojů. Z Klatov, z Plzně a Prahy je lépe cestovat vlakem a zejména pod Špičákem si užít romantickou jízdu. V červenci a v srpnu sem jede několikrát denné cyklobus na trase Kvilda - Modrava - Srní - Železná Ruda - Špičák - Hojsova Stráž. Vystupte na zastávce Železná Ruda. Cyklobus vozí i "pěšáky". Autobusové nádraží ve městě není.

Příjezd osobním autem, parkování

Přes Železnou Rudu vede mezinárodní silnice E 53 Plzeň - Deggendorf. Zaparkování ve městě je mnohdy problematické, zkusit můžete větší prostor mezi nádražím Železná Ruda centrum a kostelem.

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Přes Železnou Rudu vede mezinárodní silnice E 53 Plzeň - Deggendorf. Zaparkování ve městě je velmi problematické, zkusit můžete větší prostor mezi nádražím Železná Ruda centrum a kostelem, kde je pamatováno na busy jen částečně, a pokud se vám to nepovede, nechte bus u benzinové čerpací stanice pod městem.

Přístup pěšky

Kostel najdete ve středu Železné Rudy snadno. Vede kolem něj také zelená značka.

Příjezd na kole, parkování kol

Okolo kostela vede dálková trasa 33.

Poznámky pro vozíčkáře

Stezky a chodníky v okolí kostela jsou pro vozíčkáře sjízdné. Pokud je kostel otevřen, je třeba překonat schody.

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu