Zámek Letovice

 Při  průjezdu Letovicemi (mezi Brnem a Svitavami) vlakem či autem si všimneme zámku na kopci nad městem. Stavba má velmi zajímavé dějiny i současnost. Nápadnou omítkou svítí do daleka a láká k prohlídce.

Hrad na místě dnešního zámku existoval patrně již ve druhé polovině 13. stol., protože v dějinách se připomíná v l. 1250-74 Heřman z Letovic a r. 1316 Stanimír z Letovic. Hrad samotný je písemně doložen r. 1360. Po pánech z Letovic držel hrad rod pánů z Přibyslavi a po nich rod Ronovců.

R. 1400 byl na hradě pořízen překlad díla Milion od Marca Pola. Těžko říci, zda to bylo v místnosti, kterou dnes majitel ukazuje při prohlídkách jako komnatu neznámého překladatele. Podotkněme, že překlad je uložen v knihovně Národního muzea v Praze. Za husitských válek byl majitelem hradu Hynek z Ronova, Zikmundův přívrženec. R. 1424 husité hrad oblehli a zničili. Hynek po smrti dělí panství mezi dvě dcery, ale obě části majetku postupně získávají páni z Boskovic. Na hradě pobýval např. vzdělaný Ladislav z Boskovic, který tu r. 1520 umírá.     

Ve druhé polovině 15. stol. je hrad Letovice obnoven v duchu pozdní gotiky. Poznáme to podle několika sklepních místností s jednoduchým portálem.  Pozdně gotická je snad i část obvodového pláště dnešních zámeckých budov. 

Po pánech z Boskovic se r. 1544 dostává hrad do držení pánů z Hardeggu. Tento rakouský rod se zasloužil o šíření luterství ve městě a okolí, současně však město poněmčoval. Hradní interiéry upravil ve druhé polovině 16. století Hanuš Friedrich z Hardeggu. Panství pak získává r. 1614 hrabě Jindřich Václav Thurn – sňatkem s Reginou Julianou z Hardeggu. Ten podporoval letovické obyvatele v odporu k protireformaci a přesto neměl politické a existenční problémy. Zato r. 1643 jeho hrad dobyli Švédové. 

Pak se období rozkvětu střídala se stavy úpadku. Na konci 17. století Štěpán Szelepscényi jádro hradu přestavuje v raně barokní zámek. R. 1724 se majiteli stávají Blümegenové a v témže roce zámek s vybavením  i město vyhořelo. Stavební rozmach to ovšem nezastavilo, protože vlastníci pokračovali v úpravách interiérů a přistavěli hospodářské a úřednické budovy. 

R. 1820 se zámek dostává do držení maďarské rodiny Kálnokyů z Köröspataku (prastaré sídlo rodu bylo ovšem v dnešním Rumunsku). V té době získává zámek dnešní vzhled stavbou koníren, letní a zimní jízdárny a arkád na terase. Mezi členy rodu nejvíce proslul Gustav Kálnoky, který působil jako rakouský velvyslanec v Petrohradě. Pak byl v l. 1881-95 rakouským ministrem zahraničí. Podrobnosti uvádíme v jeho životopise zde. 

Kálnokyové vlastnili zámek do r. 1945. V roce 1945 byl majetek rodiny zkonfiskován a poslední majitel Alexander Kálnoky odešel roku 1948 do emigrace. Zámek se stal předmětem rabování jednotlivců, obohatily se i instituce. Ztratilo se zejména mnoho obrazů, patrně mezi nimi byla mj. kolekce olejů od Antonína Chittussiho. Jeden vzácný obraz - portrét hraběnky Adelaide Isabelly Waldstein, rozené Kálnoky z Číčova od Hanse Makarta (1840-1884), vlastní Moravská galerie v Brně, početný soubor „letovických“ obrazů se dostal na zámek Lysice.

Během let socialismu byl zámek účelově využíván a chátral. Po r. 1989 byl po značných průtazích vrácen Alexandru Kálnokymu, který jej r. 2004 jako ruinu prodává za 2 miliony korun starožitníku Bohumilu Vavříčkovi. Ten provedl statické zajištění, venkovní omítky a postupně nechává opravovat interiéry.

Prohlídka probíhá zahájením na nádvoří, kde se návštěvníci dozvídají o historii a pak se vypraví na samostatnou cestu zámkem. Nejdříve je možno projít mučírnu, sklepy a nahlédnout do kaple a do studny. Drtívá většina místností další prohlídky je před rekonstrukcí. Majitel je na mnohých místech nechal vybavit obrazovým materiálem ze zrušené sbírky obrazů jedné z blízkých škol. Spojení starých zámeckých prostor a školních pomůcek z dob normalizace působí přinejmenším bizarně.

Některé z místností jsou zrekonstruovány. Do některých majitel nechal instalovat dovezený nábytek. Rekonstrukce i instalace jsou prováděny se svérázným vkusem či nevkusem – na to si každý musí udělat vlastní názor. Zajímavě (vkusně či ne?) působí instalace 2222 kusů jednoduchých maleb na stěnách v I. patře.

Část místností zámku slouží jako útočiště pro entomologický kroužek brněnské základní školy v ulici Vedlejší. Hoši a dívky s nadšeným vedoucím tu občas přespávají a v noci loví v parku „materiál“.

Pod zámkem je možno zakoupit občerstvení nebo starožitnosti, obdivovat kozy a ovce, projít se parkem nebo za příplatek navštívit strašidelné sklepení.

Otevírací doba je V.-X. 9.00 až 18.00 hod. Základní vstupné činí 100 Kč (r. 2016).

Hosák, L., Zemek, M. a kol. (1981): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl, Jižní Morava, s. 141

http://www.zamekletovice.cz, 12. 11. 2016