Knížecí Pláně

Zaniklá osada v srdci Šumavy, dnes penzion na samotě uprostřed lesů a pastvin, křižovatka turistických cest


Na sníženém místě plochého hřbetu Šumavy jižně od Borových Lad byla rozhodnutím knížete Schwarzenberga od roku 1795 postupně budována nová dřevařská osada Fürstenhut. Dnes je na místě bývalé osady jen jediné stavení - hotel a restaurace s venkovním posezením. Okolní pastviny a lesy mají v sobě zvláštní kouzlo, kde se příroda prolíná s historií. Někdy prolnutí bylo v souladu, jindy ne.

K pojmenování se váže údajná událost, podle které kníže měl osadu navštívit a prudký vítr mu odnesl klobouk na větev vysoké jedle. Místní dřevorubec na strom vylezl a klobouk knížeti vrátil. Na památku této příhody bylo zvoleno pojmenování Fürstenhut (Knížecí klobouk). Česká podoba Knížecí Pláně je známa až od r. 1877.

V roce 1824 byl postaven dřevěný kostelík sv. Janu Křtitele. K roku 1840 se v osadě Fürstenhut uvádí 59 domů, 521 obyvatel, škola, obecní úřad, čtyři hostince, myslivna, lesní hájovna, mlýn, pila a stanoviště hraniční stráže. Jednotlivé domy měly mezi sebou, jak už to v horách bývá, velké pozemky, které při extenzívním hospodaření uživily obyvatele usedlostí. Když požár dřevěný kostelík zničil, obyvatelé nechali vystavět nový, kamenný. Stalo se tak v l. 1861-64. Od roku 1865 v obci funguje samostatná fara, počet domů byl 60 a počet obyvatel 725. I když se obec dále rozrůstala a na znamení její vážnosti v ní byl zřízen r. 1913 poštovní úřad, počet obyvatel se už nezvyšoval.

Za I. světové války padlo na jejich bojištích 30 místních mužů. R. 1930 je na Knížecích Pláních evidováno 75 domů a 458 občanů, z toho jen 9 Čechů, většina obyvatel byli Němci. Z bojišť II. světové války se domů nevrátilo 46 místních mužů. V jedné z chalup se na konci války skryl velitel českobudějovického gestapa Robert Steinhauser s manželkou. Když do Knížecích Plání přijela americká armáda, větší část německých obyvatel utekla i s majetkem. Část loajálních zůstala, ale ti stejně byli r. 1946 odsunuti. Obec ale žila dál. R. 1947 tu bydlelo 57 obyvatel, dokonce i v místní škole probíhalo vyučování. Zlom nastal až poté, kdy se obec ocitla v nově zřízeném hraničním pásmu. Do r. 1956 odešli nuceně všichni zbylí obyvatelé a budovy ve vesnici až na jednu výjimku byly srovnány se zemí, včetně kostela sv. Jana Křtiltele, fary a hřbitova. Jediná zachovaná budova sloužila k ustájení pro dobytek a koně státních lesů. Po celé období socialismu se na Knížecích Pláních usadila rota pohraničníků. Jejich budova již nestojí. R. 1968, těsně před sovětskou okupací, rotu navštívil prezident Ludvík Svoboda.

Po r. 1989 se Knížecí Pláně nedočkaly plné obnovy. Na místě bývalé hájenky vyrostl hotel s restaurací, který stavebně dobře zapadá do přírodního prostředí Šumavy. Péčí německých rodáků byl r. 1992 obnoven hřbitov a  základy průčelí kostela, zde byl osazen nalezený a zrestaurovaný rodový znak Schwarzenbergů a vztyčen velký kříž.

Hlavní křižovatka turistických tras je u restaurace, druhá kousek severně od hřbitova.

Okolní rozlehlé pastviny jsou oploceny. Elektrické ohradníky tvoří překážku volného pohybu v krajině. I tak ale jsou Knížecí Pláně jedním z kouzelných míst Šumavy.

K hotelu se dostanete výhradně pěšky či na kole nebo na koni. Výjimku nemají ani hoteloví hosté.

Podle:

http://www.sumavanet.cz/borovalada/fr.asp?tab=snet&id=11065&pt=RE, 11.1. 2017

http://www.vojensko.cz/knizeci-plane-r-1975-77?image=6, 11. 1. 2017










Umístění

GPS souřadnice

48°57'26.719"N, 13°37'34.611"E

Adresa

Knížecí Pláně
Borová Lada 385 01

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Knížecí Pláně
Nadmořská výška
1005 m.n.m.
Základní číselné údaje
Obec Knížecí Pláně byla založena r. 1792, zanikla po r. 1950.
Kategorie chráněného území
Národní park Šumava

Přístup

Příjezd vlakem

Nejbližší stanice je Vimperk. Odtud pokračujte autobusem.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Do nejbližší obce Borová Lada je poměrně dobré spojení autobusem, které ale funguje jinak v pracovní dny (převaha místních spojů, např. z Vimperka) a jinak o víkendech (bez místních spojů, ale s dálkovými autobusy např. z Prahy, Tábora a Českých Budějovic. Na spoje z Českých Budějovic v letní sezoně můžete naložit i kola.

Příjezd osobním autem, parkování

Auto je nutno zaparkovat v Borových Ladech.

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Bus je možno zaparkovat v Borových Ladech. Ale je také možno účastníky zájezdu vysadit na Kvildě, nechat je projít trasu přes prameny Vltavy, Bučinu a Knížecí Pláně a očekávat je s autobusem v Borových Ladech.

Přístup pěšky

Z Borových Lad: žlutá značka, částečně po silnici, částečně lesem, v závěru míří ke hřbitovu, nikoli k restauraci. Asi 6 km.

Z Bučiny buď po červené značce nebo po silnici (též cyklotrasa), asi 3 km.

Ze Strážného: zelená značka, lesní asfaltka asi 10 km. Nebo krásnou krajinou přes bývalé vesnice po červené značce téměř 15 km.

Příjezd na kole, parkování kol

Z Borových Lad: lesní asfaltka asi 6 km.

Z Bučiny:  po silnici (též cyklotrasa), v závěru na Bučině polní cesta asi 3 km.

Ze Strážného: zelená značka, lesní asfaltka asi 10 km. Na červenou značku přes bývalé vesnice mají cyklisté vjezd zakázán.

Poznámky pro vozíčkáře

Doporučujeme jízdu s doprovodem postupným, místy obtížným stoupáním z Borových Lad, po silnici 6 km.

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu