Hvězdárna a planetárium Brno

Na vrcholu kopce v parku na Kraví hoře v Brně stojí budovy příspěvkové organizace statutárního města Brna Hvězdárna a planetárium Brno, která se za dobu své existence od 50. let 20. století dostala do širokého povědomí veřejnosti jako přední vzdělávací instituce a propagátorka vědy v rámci celé České republiky. 

Mezi veřejností je poměrně málo známo, že nejstarší dochovaná hvězdárna na území Brna nebyla zřízena na vrcholu Kraví hory. Malá observatoř vznikla při Ústavu nižší a vyšší geodézie Českého vysokého učení technického r. 1911 na střeše jedné z budov, které dnes stojí při severovýchodním úpatí Kraví hory. Po I. světové válce se observatoře ujal profesor Bohumil Kladivo (1888 - 1943), který začal přednášet astronomii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity a od roku 1924 byl jmenován prozatímním správcem Astronomického ústavu. Observatoř byla vybavena refraktorem o průměru objektivu 13 cm, přesnými hodinami a dalšími přístroji. Hvězdárna se stala základním geodetickým bodem pro celé Brno. Vybavení observatoře bylo ale za II. světové války rozkradeno nebo vráceno na Přírodovědeckou fakultu. 

Kladivova observatoř stojí dnes na budově A Fakulty stavební VUT v Brně a používá se dodnes. Používá se např. pro určování zeměpisných souřadnic a díky pozorováním zde prováděným např. víme, že euroasijská litosférická deska (na níž leží Brno a Česká republika) se posouvá o 27 mm ročně na severovýchod. Observatoř není veřejnosti přístupná.

Zpět na vrchol Kraví hory, kde se r. 1948 začaly dít věci. 

Někteří představitelé nového politického směřování k totalitě chtěli alespoň v některých aspektech dát Československu lidský rozměr například v důrazu na vzdělání obyvatel a na šíření vědy. I proto byl 30. srpna 1948 na vrcholu Kraví hory proveden první výkop pro novou "lidovou" hvězdárnu. 

Není ovšem zřejmé, kdy se nová hvězdárna otevřela. Dochovala se kniha exkurzí, z níž víme, že první návštěva 100 žáků dorazila na hvězdárnu 6. 7. 1953. Ale také víme, že teprve 16. 10. 1954 se v Brně konala konference o stelární astronomii, v jejímž rámci byla hvězdárna slavnostně otevřena. Byla to kopule s jednoduchou přístavbou, kterou dnes najdeme naproti slunečním hodinám. Do miniaturních vnitřních rozměrů se vešlo až 14 astronomů, byla tady ale i pokladna, sklad, toaleta, elektrická kamínka. V hlavní rotundě byl využíván čočkový dalekohled o průměru objektivu 21 cm. Také zde fungovalo telurium, což je přístrojový model dokumentující pohyby soustavy Slunce - Země - Měsíc. Aby vlivem otáčení Země pozorované objekty nemizely ze zorného pole, byl dalekohled vybaven motorkem poháněným závažím. Roku 1963 přibyl nový dalekohled Carl Zeiss Jena s elektrickým motorkem, který je funkční dodnes. Prvním ředitelem hvězdárny byl Oto Obůrka, který je současně považován za osobu, která prosadila celý projekt, dalším spoluzakladatelem byl Alois Peřina, který se věnoval především propagaci, dále Karel Raušal, který pořídil fotodokumentaci a konečně František Šotola, který se věnoval architektuře.

V l. 1958 - 59 byla podle projektu Františka Šteflíčka vybudována provozní budova s přednáškovým sálem, dvěma střešními pozorovatelnami a projekčním planetáriem z podniku Carl-Zeiss-Jena. Pořady se promítaly do kopule o průměru 8,5 m. 

Od r. 1973 byl přijat název Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně u příležitosti 500. výročí astronomova narození. 

Významné rozšíření areálu proběhlo v letech 1984 - 1991. Tehdy bylo zakoupeno nové projekční planetárium opět od podniku Carl-Zeiss-Jena a byla vybudována kopule o vnitřním průměru 17,5 m. Též byla vybudována propojovací chodba, kanceláře a pozorovací kopule na střeše. Projekt tehdy zhotovil architekt Jiří Janík. 

Roku 2010 bylo na návrh ředitele hvězdárny a planetária Jiřího Duška vypuštěno z názvu jméno Mikuláše Koperníka, který měl sice nesporné zásluhy o astronomii, ale s Brnem neměl žádnou vazbu ani ve městě nikdy nebyl. 

Po modernizaci v l. 2010-11 se hvězdárna a planetárium začala více než dříve i jiným vědám než astronomii. V nabídce vzdělávacích pořadů se objevily tituly z geologie a dalších přírodních věd. 

Do roku 2013 bylo hlavním promítacím zařízením planetárium z roku 1991, jímž se promítalo 9000 hvězd, dvacet mlhovin a hvězdokup a tělesa sluneční soustavy. Doplňovaly jej další projektory a na svou dobu špičková zvuková a světelná technika. Na konci března ukončilo svoji činnost.

Po přestavbě kopule bylo jako hlavní promítací zařízení instalováno unikátní digitárium, což je malý analogový projektor uprostřed sálu a několik digitálních projektorů po obvodu. Dodavatelé mají sídla firem ve Francii, USA a Japonsku. 

Ve Velkém sále s kapacitou 180 míst se konají akce pro školní výpravy i pro veřejnost. Jejich autory a zpracovateli jsou z větší části pracovníci planetária. 

Na pozorovatelně odborníci i laická veřejnost  využívají celé řady astronomických dalekohledů. Malé planetárium z r. 1959 je v kopuli o průměru 8 m stále v provozu. 

Jednou z nejzajímavějších akcí, kterou Hvězdárna a planetárium uspořádaly, byl Festival planet, z něhož přinášíme obrázky pod heslem Park na Kraví hoře.

Kolektiv autorů v čele s ředitelem instituce se na webu Kraví hora jako fenomén věnuje mapování a popisu místa, kde hvězdárna a planetárium stojí, a to z několika úhlů pohledu. 

Vstupenky se kupují obvykle na webu http://www.hvezdarna.cz/program nebo u pokladny. Základní vstupné r. 2023 bylo do digitária na 2D pořad 150 Kč, na 3D pořad 180 Kč. Vstup do hlavní haly a na vyhlídku je zdarma, stejně tak jako k venkovním exponátům. 

Do sálu před začátkem pořadu přijďte včas. Zpozdilý návštěvník nebude dovnitř vpuštěn. 

Přejme sympatické vzdělávací instituci v Brně skvělou budoucnost. 

Podle:

Hvězdárna a planetárium Brno – Wikipedie (wikipedia.org), 2. 12. 2023

Kraví hora jako fenomén (hvezdarna.cz), 2. 12. 2023

Dušek, J. a kol. (2023): 70 oběhů kolem Slunce, Hvězdárna a planetárium Brno, nestránkováno, článek Už 70 let jste naše hvězdy