Divadlo Reduta v Brně

Historie

Divadlo Reduta stojí v místech nejstarší městské zástavby z 1. pol. 13. stol. V první pol. 14. stol. tu stály měšťanské domy, roku 1432 získávají parcelu, kde stály, páni z Lichtenštejna a roku 1600 dům, tehdy údajně značně zanedbaný, kupuje město. Již v následujících pěti letech v domě proběhla rekonstrukce, po níž měl dům podobu jednopatrového nárožního bloku s arkádovou chodbou a vnitřním dvorem. V budově město zřídilo tavernu se službami ubytovacími i stravovacími. Později, r. 1634 dokonce přikoupilo z východu přiléhající dům a část dalšího, přičemž se těmto přidruženým domům začalo říkat Malá taverna. V nich se pravděpodobně už ve druhé polovině 17. stol. konala příležitostná divadelní představení, ale trvalá scéna tu vznikla "až" r. 1733, opět z iniciativy města. Divadlo neslo název Opernhaus, Opera-Haus, Spielhaus, či Comedienhaus. V téže době byla zcela přestavěna i "Velká taverna", původně hostinský objekt, který byl navýšen o jedno patro, vzniklo jižní křídlo a směrem k severu byl postaven reprezentativní portál. V prosinci 1767 v budově koncertoval malý Wolfgang Amadeus Mozart.  

Mezitím se v divadle hrálo bez přerušení až do r. 1785, kdy v budově vypukl požár a hned za rok další. V neuvěřitelně krátkém termínu proběhla rekonstrukce a již po roce se v divadle zase hrálo. Scéna nesla název Königlichstädtisches National Theater (Královské městské národní divadlo). Po požárech diváci našli své prostory v jiném provedení. První a druhé patro v severním křídle bylo vzájememně propojeno, takže tu vznikl vysoký taneční sál. Nově rozčleněna byla vnější fasáda, objekt byl v podstatě svým architektonickým členěním totožný s dnešním, ale do naší současnosti nevydržel. Další požár v roce 1870 divadlo zcela zničil, zůstaly jen obvodové zdi a dvacet let se na spáleništi nedělo nic. V l. 1890-91 byla na místě dnešní Reduty vybudována podle návrhu Městského stavebního úřadu dvoupatrová městská tržnice. Divadlo se pak do Reduty vrací nakrátko r. 1909, natrvalo pak r. 1918. Tehdy se jmenovalo Kleines Schauspielhaus (Malá činohra).  Za první republiky se na scéně se střídalo Městské německé divadlo a české divadlo, ale po r. 1939 se v Redutě hrálo výhradně německy (Deutsches Schauspielhaus am Krautmarkt).

Po 2. světové válce se na divadlo zaměřili projektanti ze Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů (SÚRPMO) v čele s profesorem Bohuslavem Fuchsem a v letech 1956-57 bylo divadlo podle jejich návrhu rekonstruováno.  Opravy se prováděly v divadelním sále, kde byl vyměněn strop a krov nad hledištěm, a ve společenských prostorách. Autory nové výdoby byli František Doubrava, Bohdan Lacina a Vincenc Makovský. V 70. letech bylo otevřeno a zpřístupněno podzemí Reduty. Následně architekti Zdeněk Vávra a Jana Štefková vypracovali projet další obnovy, ale k tomu už nedošlo a budova začala velice chátrat až byl její stav označen jako havarijní. Dne 26. června 1993 se v Redutě hrálo naposledy. Nikdo nebyl schopen odhadnout, na jak dlouho se divadlo uzavírá. Ostudná doba se začala obracet k lepšímu až r. 2002, kdy byly zahájeny záchranné a restaurační práce podle návrhu studia D.R.N.H. (architekti Antonín Novák, Petr Valenta, Radovan Smejkal a Eduard Štěrbák, Miroslav Melena a výtvarníci Petr Kvíčala, Klára Michálková, Karel Spáčil). Dne 1. 10. 2005 se divadlo opět otevřelo pro veřejnost.

Popis objektu

Divadlo Reduta na Zelném trhu v Brně stojí v bloku domů uzavírajících náměstí souvisle ze všech stran, Reduta vykrývá nároží směrem ke Kapucínskému náměstí. Na první dojem celistvý dům sestává ze dvou původně nezávislých objektů. Původní Velká taverna je sevřeným pravoúhlým blokem se středovým atriem. Z východu sem přiléhá podélné křídlo bývalé Malé reduty (která byla mj. také tržnicí). Hlavní průčelí směřuje do prostoru Zelného trhu. Zatímco tímto směrem bychom napočítali osm os, fasáda směrem do boční ulice ke Kapucínskému náměstí je šestiosá. Hlavní i boční fasáda nese korunní konzolovou římsu. Jižní křídlo je nahoře uončeno pultovou střechou, ostatní křídla střechami sedlovými. Návštěvník po vstupu do budovy podlouhlým průchodem ihned vchází do ústředního prostoru. Je jím obdélné atrium, původně arkádové nádvoří, dnes kryté skleněným stropem. Arkády zůstaly zachovány na třech stranách, na čtvrté architekti umístili prosklené výtahové šachty. Hlavní schodiště je situováno v severovýchodním rohu atria. Severní křídlo stavby vyplňuje Mozartův sál, západní pak Komorní sál. Ve východní části budovy návštěvníci vcházejí do Divadelního sálu, který respektuje svým umístěním barokní historii, pouze umístění hlediště a jeviště je prohozené. Rekonstrukce nabídla Redutu ve staronovém hávu, s mnoha moderními prvky, ale při zachování starého ducha pro společenská setkávání. Budova má kapacitu hlavního sálu s 259 místy, reprezentační Mozartův sál má kapacitu 350 osob a slavnostní salonek 70 míst.

V Redutě se hrají divadla, konají koncerty, výstavy, společenské akce, konference a podobně. Není přístupná pro běžné turistické prohlídky.

Podle:

http://www.ndbrno.cz/o-divadle/divadlo-reduta, 8. 4. 2014

http://www.theatre-architecture.eu/cs/db/?theatreId=137, 8. 4. 2014