Kamenná kolonie v Brně

Kamenná kolonie, Kamenná čtvrť či Kamenka, je pitoreskní, svérázná osada v městské části Brno – střed na pravém břehu Svratky naproti Výstavišti. Domy Kamenné kolonie jsou postaveny na dně bývalého lomu a těsně nad ním. Lomem prochází ulice zvaná  Kamenná čtvrť, ze které odbočují krátké úzké uličky k jednotlivým domům. V lomu a nad ním se tísní asi 130 malých stavení se sedlovými střechami a dvorečky miniaturních rozměrů. Některé stavby se dochovaly v původním stavu, jiné byly živelně přestavovány, ale původní atmosféra dělnických obydlí z první republiky je stále přítomna. Klikaté úzké uličky působí dojmem zastaveného času. Centrum Brna je přitom na dohled, ale dopravní, stavební či turistický ruch sem dosud nedorazil. 

Domečky si na dně lomu začali stavět dělníci z okolních továren a cihelen. Pochopitelně jednali bez příslušných povolení a stavby byly pojímány jako nouzové. Jako stavební materiál posloužil různý odpad a cihly, které nemohly být jakožto zmetek nabídnuty k běžnému prodeji. 

R. 1929 domečků stálo již asi 100 a osada žila svým vlastním životem. Měla svého starostu a samosprávu, neměla však vodu, elektřinu a kanalizaci. Vrcholem a dokončením stavebního "rozvoje" Kamenky pak bylo období hospodářské krize po r. 1929. 

V 60. letech obyvatelé kolonie využili nabídku státu a přestěhovali se do paneláků (kde byla voda a elektřina) a o opuštěné domky projevili zájem studenti. Když ti odešli, stavení začali skupovat umělci a bohémové. 

Z vyvýšeného skalního suku nad kolonií se nabízí jedinečný výhled na centrum Brna, na Výstaviště, Petrov a Špilberk. Dole pod kolonií vede cyklostezka mezi ul. Poříčí a Pisárkami, která míří na sever k Brněnské přehradě. U cyklostezky je vidět krásný geologický profil stejnými horninami, tedy hrubozrnným pískovcem a slepencem, který se těžil v původním lomu Kamenné kolonie. 

Současní obyvatelé Kamenky jsou přes nejednotný původ poměrně homogenní skupinou, která občas upozorňuje vedení města na problémy kolonie, přitom ale pořádá akce pro děti a umělecká představení. Sami sebe nazývají Skaláci. 

K horninám v lomu, na jeho okrajovém suku a v profilu u cyklostezky: Jedná se o devonský, načervenalý až nafialovělý slepenec, jehož valounky o průměru 2 až 4 cm jsou tvořeny především křemenem, místy rohovcem, ale v profilu jsou také valouny granitů a rul. Tmel červené barvy obsahuje velké množství oxidů a hydroxidů železa. Tam, kde velkých valounků je méně, hovoříme o pískovci. Slabě tříděná hmota s valounky různorodých nerostů a hornin byla patrně součástí rozsáhlého náplavového kužele, který se tu formoval při katastrofických povodních. Skutečnost, že valounky jsou tvořeny různými horninami, svědčí o tom, že povodně valounky přinesly z různě vzdálených oblastí. Lom, který předcházel založení Kamenné kolonie, sloužil k těžbě kameniva a štěrku. 

Podle:

http://www.pruvodcebrnem.cz/kamenna-kolonie, 22. 6. 2018

http://druhebrno.smerem.cz/tema/Kamenná%20čtvrť%20(ulice%20v%20Brně), 22. 6. 2018

http://lokality.geology.cz/3602, 22. 6. 2018