Salabka

Strmá stráň u pražské botanické zahrady se vzácnými rostlinami na vřesovišti a bývalé pastvině


Salabka je významný ostrůvek přírody v severní části Prahy. Strmá stráň západně od botanické zahrady je bývalou pastvinou a vřesovištěm. Dodnes se zde na výchozech prvohorních hornin, v tomto případě silicitů, zachovaly zajímavé botanické druhy. Silicity jsou usazené horniny, jejichž hlavní složkou je SiO2, tedy oxid křemičitý. Je jich velké množství druhů a dosud nejsou jednotně pojmenovány. 

Přírodní památka Salabka kopíruje své pojmenování podle usedlosti a vinice na protějším svahu. Svah Salabky se vyznačuje expozicí k severozápadu, je dlouhý asi 180 metrů a má sklon asi 30° až 35°. Výškový rozdíl chráněného území je asi 25 metrů. 

Geologický podklad tvoří fylitické břidlice, z nichž na dvou místech vystupují silicidové suky. Horniny byly obnaženy erozí, při níž vzniklo nehluboké údolí. Pokud horniny nejsou přímo obnaženy, kryje je jen tenká vrstva půdy. Je tedy zřejmé, že geologický podklad má rozhodující vliv na složení a množství vegetace

Jen v horní části chráněného území u dřevěné vyhlídky je větší vrstva čtvrtohorních usazenin. 

Na silicitech vznikají minerálně jen velmi chudé půdy. Na nich rostou v podstatě jen vřes obecný (Calluna vulgaris) nebo metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Ani jedna z těchto rostlin není chráněna či ohrožena, ale právě jejich koncentrace učinila ze Salabky druhé nejvýznamnější vřesoviště na území Prahy. 

Naopak v mělkých úžlabinách mezi vyvýšenými silicity je vegetace druhově mnohem bohatší. Vyvinula se na půdách s geologickým podkladem fylitických břidlic. Botanici zde najdou zejména tyto druhy: tráva válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), hlaváček bledožlutý (Scabiosa ochroleuca) a další stepní rostliny. 

Území poněkud trpí nálety semen severoamerického dubu červeného, která jsou sem zavlečena ze sousedního pozemku. Kdyby ochranáři aktivně nezasahovali, step Salabka by dubem červeným zarostla a k němu by se přidaly další keře z okolí. 

Na stepi se usadily významné druhy živočichů, které by zajímaly entomology. Jsou to střevlíkovití brouci Amara infima, Bradycellus ruficolis, Harpalus rufipalpis, nosatci Trachyphloeus bifoveolatus, Trachyphoeus asperatus a mandelinkovití Lochmaea saturalis a Altica oleracea breddini.

Zajímavá je historie chráněného území. 

Podle zachovaných zpráv a starých map víme, že území okolo Salabky přišlo o lesy již pravděpodobně v době železné a že tento stav trval až do 19. století. Až v 60. letech 20. století byl sousední pozemek zalesněn dubem červený, oběma druhy lip, borovicí černou, modřínem opadavým a dalšími dřevinami. R. 1968 byla založena botanická zahrada a pozemek dnešního chráněného území Salabka byl její součástí. 

Odborníci z již fungující botanické zahrady dali roku 1978 podnět k vyhlášení chráněného území Salabka, jakožto "jediného vřesoviště v Praze". Porosty vřesu již byly přestárlé a proto část plochy ochránci přírody pokusně vypálili. Závěrem bylo, že na území se začala šířit metlička křivolaká, ale mezi ní se také dostaly semenáčky vřesu. 

Zajímavé je, že ani požár r. 1996 založený vandaly, který zničil značnou část přírodní památky, neznamenal její konec. Rostlinné společenstvo se již během jedné sezony obnovilo. 

V letech 2000-2007 ochránci přírody nechali porosty v chráněném území spásat ovcemi a kozami. Nedošlo k druhovému ochuzení porostů, druhová diverzita naopak vzrostla, ale je pravda, že vřesu ubylo. 

Značným problémem pro Salabku kolem r. 2010 bylo stádo asi 35 ks divokých prasat, které migrovalo mezi jednotlivými částmi Troje. Prasata rozrývala vřes i ostatní rostliny. Odstřel byl sice povolen, ale v zásadě v podmínkách husté okolní zástavby nebyl možný. 

V současné době se ochránci přírody na Salabce soustřeďují na omezování růstu nežádoucích dřevin. 
 
Podle: 

https://drusop.nature.cz/ost/archiv/plany_pece/index.php?frame&ID=22638, 14. 4. 2019 
     


Umístění

GPS souřadnice

50°7'24.197"N, 14°24'47.576"E

Adresa

Praha 7 - Troja
Praha 160 00

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Troja
Nadmořská výška
236 m.n.m. - 260 m.n.m.
Základní číselné údaje
Přírodní památka má rozlohu 0,85 ha, byla vyhlášena r. 1982.
Kategorie chráněného území
Přírodní památka Salabka

Přístup

Příjezd vlakem

Jeďte do žst. Praha - Holešovice, ale dobře se do Troje dostanete i ze žst. Praha hlavní nádraží nebo Praha Masarykovo nádraží. 

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Jeďte metrem do stanice Nádraží Holešovice a odtud pokračujte autobusem č. 112. Vystupte v zastávce Zoologická zahrada nebo ještě lépe v zastávce Botanická zahrada Troja. To platí, pokud budete chtít navštívit Salabku "odspodu"

Pokud půjdete k Salabce od severu, tedy "shora", pak jeďte autobusem 102 nebo 104 na zastávku Na Pazderce

Příjezd osobním autem, parkování

S parkováním aut je v Troji obecně problém, protože v blízkosti vydatně navštěvované Zoologické zahrady a Botanické zahrady je parkovacích míst málo. Pokud nechcete příliš platit, doporučujeme zaparkovat v ulici K Pazderkám nebo někde v okolí. 

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Využijte parkoviště pro autobusy u ZOO. 

Přístup pěšky

Od vchodu do botanické zahrady z ulice Trojské jděte stále vzhůru do ulice Jiřího Jandy, která pak volně pokračuje jako pěšina do údolí k přírodní památce Salabka. 

Od severního vchodu do botanické zahrady jděte podél plotu na západ. Mezi domy v krátké uličce Na Pazderce vede odbočka dolů k PP Salabka. 

Příjezd na kole, parkování kol

Podél chráněného území sice vede pěšina, která je sjízdná pro kola, ale jízdu tady nedoporučujeme.

Cyklotrasy vedou dole podél Vltavy. Mají často charakter cyklostezky oddělené od motorové dopravy. Jedna z nich je značena jako Eurovelo 7. 

Poznámky pro vozíčkáře

Salabka není pro vozíčkáře dostupná. 

Rady a tipy

Návštěvu Salabky doporučujeme spojit s výletem do ZOO nebo do Botanické zahrady hl. m. Prahy. 

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu