Plochý, v lese ukrytý vrchol Skalky nedaleko Protivanova má hned dvě prvenství. Je nejvyšší kótou Drahanské vrchoviny a současně je zde umístěn jeden ze dvou českých meteorologických radarů, přesně řečeno radiolokátorů, které významným dílem pomáhají meteorologům předpovídat počasí. Je ale samozřejmé, že meteorologové data z radarů používají současně s daty z pozemních stanic, z vypouštěných meteorologických sond (balón s měřicími přístroji) a samozřejmě s daty získanými z družic.
Jak meteorologický radar funguje?
Velmi zjednodušeně řečeno - téměř stejně jako radiolokátor, kterým letečtí dispečeři "vidí" letadlo nad určitým územím. Radar pošle směrem k objektu lidskému oku neviditelný paprsek, ten se od něj odrazí a vrátí se zpět do radaru. Zde se na základě doby, která uplynula od vyslání paprsku do jeho příjem vypočítá vzdálenost objektu a podle množství odražených paprsků radar zaznamená tvar objektu. Pro letecké dispečery je objektem letadlo, pro meteorology dešťové kapky nebo ledové krystalky (sněhové vločky). Jen je potřeba dodat, že pro vysílání paprsků k dešťovým kapkám a vločkám je potřeba použít paprsky specifické vlnové délky.
Nyní totéž trochu odborněji.
Meteorologický radiolokátor detekuje výraznou srážkovou oblačnost do vzdálenosti kolem 250 km. Data z něj získaná mohou být použita pro krátkodobý výhled srážek do vzdálenosti 150 km. Pamětníci si jistě vzpomenou, že do r. 1995 neexistovaly poměrně přesné krátkodobé předpovědi srážek. To se instalací radaru Skalky r. 1995 a pak ještě r. 1999 instalací radaru Brdy radikálně zlepšilo. Dalším posunem byla instalace nových radarů na těchže místech r. 2015 a průběžné vylepšování vizualizace dat. Dnešním radarovým datům na mapách v počítačích a mobilech opravdu rozumí i úplný laik.
Radar funguje na principu zpětného rozptylu mikrovln (vlnová délka v řádu centimetrů) na vodních kapkách a ledových krystalcích ve srážkách a oblačnosti. Vysílač vydává krátké vysokoenergetické pulsy elektromagnetického vlnění. Anténa ve věži radaru je vyzařuje v podobě úzkého svazku do atmosféry. Část energie se "odrazí" (lépe řečeno - zpětně rozptýlí) od vodních kapek a sněhových vloček, část se odrazí od terénu nebo letadel. Část zpětně rozptýlené energie anténa zachytí a přijímač radaru ji zpracuje, mj. letadla "pozná" a odfiltruje. Poloha cíle se určuje podle polohy antény v okamžiku, kdy vyslala a přijala vlnění a podle intervalu mezi vysláním a příjmem pulsu. V úměrnosti na radiolokační odrazivosti cíle se vrací zpět množství odražené energie. Při meteorologickém měření se anténa otočí cca 10 až 20 krát v azimutu s proměnným výškovým úhlem (elevací). Měření se opakují každých 5-15 minut.
Radarová měření jsou někdy rušena některými provozovateli mikrovlnných datových spojů. Na obrazovce pak v počítači nebo na mobilu vidíme radiální "paprsky". I přes snahu Českého telekomunikačního úřadu a vynaloženou osvětu se mnohdy situace nelepší a v dotčeném území nemohou meteorologové data zpracovat a použít k odhadu srážek na nejbližší hodiny. Nebo je použijí s horší přesností.
Na kótě Skalky a v Brdech má Česko dvě zařízení na poměrně přesné krátkodobé odhady srážek. Pokud jeden z těchto radarů má poruchu nebo jiný výpadek. lze data nahradit daty ze stejných zařízení na Slovensku a v Německu, protože okruhy pokrytí radarů se překrývají.
Radar Skalky není veřejnosti přístupný, ale občas se zde konají Dny otevřených dveří s odborným výkladem. Z věže je údajně velmi krásný rozhled, za obzvláště krásných dní může být vidět i Praděd.
Podle:
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/rad/data_jsradview.html, 2. 4. 2020
Umístění
49°30'3.881"N, 16°47'18.236"E
Adresa
Buková 798 48- Katastrální území
- Buková u Protivanova
- Nadmořská výška
- 735 m.n.m. (hlavní vrchol), 729 m.n.m. (pata věže radaru)
- Základní číselné údaje
- Věž radaru má výšku 35 m. Byla postavena a radar byl do ní instalován r. 1995. Výměna radaru za nový proběhla r. 2015.
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte do žst. Boskovice. Odtud pokračujte autobusem.Příjezd jinou hromadnou dopravou
Jeďte busem do zastávky Benešov, což je nejbližší obec. Jezdí sem autobusy z Blanska a z Boskovic. Výlet ale můžete začít i v obci Suchý, kam jezdí stejné linky.Příjezd osobním autem, parkování
Zaparkujte buď v Benešově na návsi nebo v obci Suchý. Zde např. na křižovatce místních cest (49°29'13.262"N, 16°45'56.172"E).Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Zaparkujte buď v Benešově na návsi nebo v obci Suchý. Zde např. na křižovatce místních cest (49°29'13.262"N, 16°45'56.172"E). Křižovatka je tak velká, že i autobus se sem vejde i otočí.Přístup pěšky
Z Benešova: jděte směrem na jihovýchod po žluté značce, ale na rozcestí Pod Skalkami neodbočujte doprava, nýbrž pokračujte rovně. Asi 2 km. Lesní asfaltky.
Ze Suchého: jděte na severovýchod po žluté značce a na rozcestí Pod Skalkami se dejte doprava. Nejdříve pěšiny, pak lesní asfaltky.
Ze Suchého doporučujeme okružní výlet nejdříve po žluté značce téměř východním směrem na rozcestí U Skal, odtud doleva po modré, přes rezervaci Skály, za ní podle modrého značení odbočit k prameni Luhy a stejnou cestou zpět, pokračovat na vrchol Skalky s radarem, pak dolů po asfaltce bez značení na křižovatku se žlutou, zde prudce doleva a po žluté zpět do Suchého. Z centra obce celkem asi 9 km. Nevýhodou je, že trasa většinou vede po asfaltu.