Zřícenina hradu Lelekovice

Na návrší nad hlavní křižovatkou v Lelekovicích stával ve středověku hrad. Pochopitelně křižovatka ještě neexistovala, kostel ovšem ano. Hrad patřil vladykům z Lelekovic, kteří na něm sídlili. Byl postaven ve 40. letech 14. století (první písemná zmínka je z r. 1339), měl oválný půdorys, jako hlavní budovu několikapatrový palác a byl obehnán hradbami. Vchod do hradu se uskutečňoval věžovou bránou s padacím mostem. V 90. letech 14. století byl hrad rozšířen o další (parkánovou) hradbu a některé stavby uvnitř.

Za bojů mezi správcem Moravy, markrabětem Joštem, a jeho mladším bratrem Prokopem byl přesto dobyt a zničen. Tehdy ves a hrad obsadily oddíly příznivců markraběte Prokopa, ale hrad dobyla vojska, která sem přišla z Brna. Vedl je Eduard z Kunštátu a Skal. Od té doby, tedy od r. 1401, je hrad zříceninou a jeho stavební materiál si rozebírali vesničané na jiné stavby v obci.

Písemné publikace z roku 1981 váhají nad označením hrad, spíše se přiklánějí k pojmu tvrz a dodávají, že "tvrz beze stopy zanikla". Skutečně, v této době lelekovický hrad na povrchu zemském neexistoval, ačkoli starší lidé často nazývali návrší ve vsi "Na Hradě" nebo "Hradisko".

Ale v letech 1984-1990 na návrší v Lelekovicích proběhl velmi důkladný archeologický výzkum. Vedl jej prof. Josef Unger. Byly nalezeny zbytky zdí, velké množství gotických cihel, kamenná ostění oken, střepy z keramiky i z kachlových kamen. Pečlivé ruce archeologů vykopaly různé předměty jako přezky, meč, dělové koule z dobývání hradu a kostěnou hrací kostku. Při výzkumu odborná veřejnost dostala odpověď na otázky, jak hrad vypadal, kdo jej obýval a jak obyvatelé žili.

Jednalo se o hrad s obvodovou zástavbou, kde obytné a hospodářské budovy byly přistaveny ke hradbě a byly přístupné z volného, nezastavěného nádvoří. K hradbě byl na severozápadní straně přistavěn i čtyřprostorový palác. Pod ním ve dvou sklepech byla umístěna sušárna a další místnost. Na nádvoří byla objevena pec a řada kůlových jamek. V nich byly zakotveny dřevěné přístavky a pavlače.

Budovy hradu byly postaveny většinou z místního kamene, ale některé speciálně kamenicky  opracované části ostění oken a dveří byly vyrobeny z pískovce či vápence dovezeného ze vzdálenosti i desítky kilometrů. K obezdění oken a dveří středověcí zedníci používali cihly různých tvarů, na střechu kladli prejzy (druh pálené krytiny) nebo břidlici, na některé podlahy čtvercové i trojúhelníkové dlaždice. Nalezené zlomky omítky se zbytky malby ukazují na skutečnost, že výzdoba hradu byla honosná. Majitelé hradu si také dopřávali luxus kachlových kamen, pili z nádherných skleněných číší. Sklo i keramika se ale našla při průzkumu jen ve zlomcích.

Na hradě se našel také pražský groš Václava IV., který byl ražen před rokem 1400, a pozoruhodné zlomky ze tří různých destilačních přístrojů, jedny z nejstarších u nás. Při průzkumu značnou část nálezů tvořilo hospodářské vybavení (hřebeny, visací zámek, nože, srp), výzbroj (ostruhy, šipky a kopí a olověná kulička - náboj do palné zbraně, tzv. píšťaly). Také se našla  rozbitá, pečlivě opracovaná vápencová koule o průměru 350 milimetru. Nejspíše ji někdo vystřelil  z velkého děla na hrad při obléhání na počátku 15. století.

Když archeologové našli opracované kosti, určili, že obyvatelé hradu vyráběli ozdobné i užitné kostěné předměty. Podle druhu kostí poznali skladbu potravy tehdejších lidí a podle uhlíků v ohništi druh používaného dřeva na topení.

Překvapením bylo, že ostroh byl osídlen již v pravěku, v mladší době kamenné. Z této doby nám tehdejší lidé zanechali na ostrohu pěkně barvenou keramiku. Hodně nálezů archeologové datovali do doby od 10. do 12. století, tedy dávno před první písemnou zmínkou o Lelekovicích (r. 1288). Tím mohou lelekovičtí občané spolehlivě říci, že prostor jejich vesnice byl ve středověku osídlen zcela jistě ve 13. století, ale také nejméně dvě století předtím.

Protože však nebylo dost peněz na pokračování průzkumu a na rekonstrukci stavby, musel být vykopaný hrad zasypán, aby nedošlo k jeho zničení.

V letech 2000-2004 proběhl další archeologický výzkum, tentokrát na farské zahradě jižně od hřbitova. Zde byla objevena zděná budova, která byla označena jako buď pozdně středověká tvrz Dupníků z Nítkovic nebo jako bývalá fara.

O hradu i tvrzi bylo napsáno množství odborných článků, objevují  se v nejnovějších encyklopediích a v knize pro děti „Dobytí hradu Lelekovice“.  Obecní úřad nechal  nad původními zbytky hradu na upravené ploše vystavět nízké zídky, které dávají představu o poloze a uspořádání hradu. Na okraji místa si lze pročíst informační tabuli a  na návsi prohlédnout model hradu. Trochu odlišný mají na obecním úřadě a současně je tam možno spatřit jedno z kamenných ostění středověkých dveří.

Podle:

Hosák, L., Zemek, M. (1981): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl. I. Jižní Morava, Svoboda, Praha, s. 141.

http://www.lelekovice.cz/o-obci/historie-obce/o-hradu/, 1. 10. 2017

http://www.hrady.cz/index.php?OID=723&PARAM=11&tid=1111&pos=450, 1. 10. 2017