Zřícenina hradu Gutštejn

Zřícenina hradu Gutštejn je ukryta v lese nad potokem Hadovkou, což je pravostranný přítok Úterského potoka (Plzeňský kraj). Hrad vlastnil rod s bohatými dějinami, které byly plny bezohledné hrabivosti. 

Rod i hrad založil pravděpodobně Jetřich (1263-1313). Jeho otcem byl Jetřich z Krašovic, který se v písemných zápisech objevuje v rozmezí let 1232-52 (což - jak lze zajisté pochopit, nejsou letopočty narození a úmrtí). 

První písemná zpráva o Gutštejnu se objevuje r. 1319. Tehdy opat z kláštera v Teplé pronajal Jetřichovi I. z Gutštejna a jeho synu Sezemovi tři vesnice na 10 let. Další zápis se datuje až k r. 1369, kdy víme, že existují tři bratři - Jan, Jindřich a Půta z Gutštejna, přičemž poslednímu z nich patřil hrad a vesnice Okrouhlé Hradiště, Břetislav a Líšťany. 

Za husitských válek dobyl Gutštejn Jan Žižka s Pražany. Vlastníky hradu tehdy byli Jan a Burian. Je zajímavé, že za husitských válek hrad nezanikl, protože později si bratři majetek rozdělili, Gutštejn zůstal Janovi. Protože Jan pomáhal Zikmundovi (dodal mu 20 vojáků), dostal od něho několik vesnic od klášterů v Chotěšově, Pivoni, Plasích i jinde. Burian dopadl podobně, za husitských válek si majetkově polepšil, navíc bezohledně loupil na majetcích kališníků, ale i katolíků. 

Od r. 1453 hrad připadl opět Burianovi (Jan zemřel), který v té době vlastnil značné majetky (Bělá, Rabštejn, Nečtiny, Tachov,....), byl krajským hejtmanem na Žatecku a Plzeňsku, spravoval klášter v Chotěšově. Při nástupu Jiřího z Poděbrad r. 1448 "dobře" vystihl politickou situaci a postavil se na stranu budoucího krále. Dokonce se mu r. 1450 podařilo u Stříbra odchytit posla s dopisem od Oldřicha z Rožmberka, kterým tento jihočeský šlechtic žádal Sasy o vojenskou pomoc proti Jiřímu, tehdy zemskému správci. Zveřejnění dopisu tehdy Rožmberkovi značně uškodilo. Burian ale již na Gutštejně nesídlil. Zemřel r. 1462. 

Jeho syn, také Burian, bydlel v Nečtinách. Zůstal věrný otcovu odkazu a dále rozšiřoval majetek (Chyše, Kynšperk, Příbram, Žebrák, Točník i panství v Bavorsku). Surově vykořisťoval poddané a o vlastnictví se soudil se všemi sousedy. 

R. 1465 se připojil k Jednotě zelenohorské a účastnil se jednání s císařem Fridrichem III, pak krátce podporoval uherského krále Matyáše, ale nakonec se přiklonil (po vzoru otce) k nově nastoupivšímu králi Vladislavu II. Jagelonskému. Věděl, co dělá. R. 1472 se stal vrchním komorníkem království. R. 1477 vedl Vladislavovo vojsko do Plzně, kterou tehdy ovládala Matyášova posádka. R. 1485 byl nejvyšším kancléřem. Umírá kolem r. 1489 a jeho majetek dědí 5 synů, kteří všichni do jednoho v období politické nestability v 16. století dál bezohledně kořistili. Kdo z nich byl ale vlastníkem Gutštejna, nevíme, nicméně na hradě stejně už nikdo nebydlel. 

Příslušníci rodu r. 1549 hrad prodávají i s pěti okolními vesnicemi majiteli Bezdružic Hanušovi Elpognarovi z Dolního Šenfeldu. Tomuto rodu již hrad zůstal natrvalo. Bohatý rod Gutštejnů vymřel r. 1747. 

Hrad byl vybudován v neobyčejně výhodné obranné poloze na ostrohu, který byl chráněn ze tří stran potokem Hadovkou. Jediný přístup byl možný ode dvora (dnes samota Daňkov), ale byl vybudován i přístup od potoka.  Nevýhodou bylo, že hrad nepřevyšoval své okolí a neměl zdroj pitné vody. 

Obranný příkop je dnes téměř zasypán. Odděloval okolní prostor od předhradí, na němž stály pravděpodobně jen dřevěné budovy. Dnes zde najdeme jen zbytky sklepa o rozměrech cca 1,5 x 3 m. Další příkop, dnes také již jen mělký, odděluje předhradí od nádvoří nepravidelného tvaru. Z brány se nic nedochovalo. Z další budovy čtvercového půdorysu zbyla jen jižní stěna opřená o skálu. Ostatní stěny jsou mnohem méně dochované. Ani z brány, která odtud vedla do vnitřního hradu, se nic nedochovalo. Jen je jistě, že někde vedl příkop, val a příčná zeď, ale v literatuře o uspořádání prostor v těchto místech není jasno. Klenutý sklep v tomto prostoru ale mohl být konírnou. Parkán obtáčel zadní část z hradu od jihu a zčásti i od západu, Na jihozápadě tvořil špici. Nad ním se tyčila budova zvaná jižní palác se střílnami dole a okny nahoře. Severní palác byl od jižního oddělen 5 m širokým dvorkem. K němu na východní straně přiléhá nejnápadnější část hradu - čtyřboká věž se zaoblenými rohy. Dodnes si věž zachovala výšku 25 metrů, měla jen střílny, žádná okna a vcházelo se do ní dvěma vchody. Oba byly ve výši druhého až třetího patra, jeden z jihu, druhý ze severu. Na věži jsou na několika místech patrny stopy po dobývání (na dvou místech východní strany). 

Historici pokládají hrad Gutštejn za příklad stavby vrcholného středověku, kdy kromě obranné funkce věže začala být posilována také obranná funkce hradeb. Ještě však nenese stavební znaky hradů z doby Karla IV. Zaoblení rohů nemá žádný vliv na obranyschopnost, hrad byl majitelem a stavebníkem chápán díky tomuto znaku více estetický. 

Podle:

Bělohlávek, M. a kol. (1985): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, IV., Západní Čechy, Svoboda Praha, s. 74.