Hrad Kašperk

Karel IV. ještě roku 1356 neměl dokončenu stavbu hradu Karlštejna a pověřuje Víta Hedvábného stavbou jiného hradu na pomezí Čech a Bavorska. 

Proč zrovna zde, tak daleko od Prahy? Proč Karel tak nákladnou stavbu umisťuje do krajiny šumavských hor? 

Příčinu hledejme v nalezištích zlata, které se rýžovalo na horním toku řeky Otavy a na Vydře. Už na začátku 14. století zde vzniká osada Reichenstein (dnes Rejštejn) a vzápětí městečko Bergreichestein (Kašperské Hory). Král měl samozřejmě bytostný zájem na tom naleziště zlata chránit, i když jeho tatínek Jan Lucemburský již roku 1337 postoupil těžební práva svému největšímu věřiteli Petru z Rožmberka.

Druhým důvodem bylo dávné nepřátelství mezi Čechy a Bavory, které se znásobilo r. 1345, kdy Jan Lucemburský oblehl bavorský Landshut. Při této příležitosti si mohl dovolit využít služeb 600 (!) horníků z Kašperských Hor k tvorbě podkopů. Pak k tomu ještě přičtěme kandidaturu Karla IV. na římský trůn a hned známe několik důvodů, proč byl císařem založen hrad Kašperk v krajině na hranici mezi Čechami a Bavorskem.  

Stavba započatá roku 1356 byla hotova nejspíše roku 1366. Tehdy císař Karel IV. otevírá novou cestu, která vedla z Kašperských Hor přes Kvildu do Pasova a dále k rakouským solným ložiskům (Salzkammergut). Už ale kolem r. 1365 Karel postupuje hrad arcibiskupovi Janu Očkovi z Vlašimi. Po něm mají hrad postupně v zástavě různí majitelé, kteří na hradě ale nebydleli, ale roku 1548 hrad kupuje město Kašperské Hory. Abychom byli přesní, město se do té doby jmenovalo Hory Reichenstein, podle hradu se jim „Kašperské“ začalo říkat po nabytí Kašperku do vlastnictví. A abychom byli opravdu přesní, podotkněme, že město hrad vlastně nechtělo, kupovalo tehdy hlavně okolní statky, takže hrad velmi brzo zpustl. R. 1617 již byl bez obyvatel. Po třicetileté válce vydala vláda ve Vídni příkaz, aby byly zbořeny všechny pevné hrady v Čechách. Obávala se jich jakožto možných opěrných bodů nepřítele. Kašperk ale zbořen nebyl, místní příkazu neuposlechli a místo toho si hrad ponechali coby zásobu stavebního materiálu. 

Nyní ke stavbě a osobě Víta Hedvábného. Moc se o něm neví, ale podle jména byl patrně měšťanem, jeho jméno známe v souvislosti s výstavbou kláštera ve Zlaté Koruně. Nejspíše byl správcem královského majetku ještě před započetím stavby a pak ji organizoval. A také mj. rozhodoval o popravách, víme, že při správě majetku k nim docházelo. Není také známo, kdo byl opravdovým stavitelem. Jedna z hypotéz hovoří o Michalu Parléřovi, bratrovi Matyáše z Arrasu, tvůrce chrámu sv. Víta v Praze. Podotkněme, že tento Michal je písemně doložen při stavbě kláštera ve Zlaté Koruně, na Kašperku ovšem nikoli. 

Jisté je, že ke stavbě Kašperku byl vybrán skalnatý výběžek Ždánovské hory severně od dnešních Kašperských Hor v nadmořské výšce kolem 880 metrů. Hora opticky vévodí šumavskému podhůří a bylo možné z ní přehlédnout dlouhý úsek údolí řek Vydry a Otavy. 

Vnější opevnění bylo vybudováno ve tvaru oválu o délce asi 300 metrů. Branou ve vnější hradbě na východní straně se vstoupilo do předhradí. Druhá brána vedla do horního hradu s palácem o půdorysu tvaru obdélníku. Věže mají půdorys čtvercový.  

Od roku 2000 město Kašperské Hory vložilo do opravy hradu obrovské množství peněz a úsilí. Výsledkem je hrad - velmi přitažlivý cíl výletů. Už poměrně dlouhá cesta z parkoviště šumavským podhůřím s výhledy je zážitkem. Vše umocňuje vědomí, že jdete na nejvýše položený královský hrad v Čechách. 

Připraven je návštěvní okruh Život na hradě o délce 60 min., vstupné 125 Kč zaměřený na živé dějiny středověkého hradu a dále okruh Stavba hradu, zaměřený na technické a stavební zvláštnosti - 55 min., 125 Kč. Součástí prohlídky obou okruhů je impozantní výhled na šumavské vrcholy z 5. patra věže. Krásný výhled ale nabízí i mnohem níže položené nádvoří. 

Podle: 

Fiala, Z., Hosák, L. a kol. (1986): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Jižní Čechy, Svoboda Praha, s. 103

https://www.kasperk.cz/, 5. 9. 2020