Kongresové centrum Praha

Pražská budova Kongresového centra u Nuselského mostu je monumentální a současně rozporuplnou stavbou. 

Pod její střechou se ukrývá neobyčejně složitá síť sálů a chodeb a současně výzdoba od nejlepších umělců své doby. Instalace vzduchotechniky čítá uvnitř asi 100 kilometrů tras. Čísla ani podoba ale mnohé lidi nepřesvědčí. Stavba je hluboce spojována se socialismem a zasahuje do panoramatu hlavního města, podle mnohých laiků i odborníků vysloveně škodlivě. 

Jak stavba vznikla? Jaké jsou její dějiny?

Komunisté potřebovali reprezentativní budovu, v níž by se konaly akce celostátního významu, mimo jiné stranické sjezdy. Proto předsednictvo vlády roku 1975 schválilo výstavbu. Ta zahrnovala nejdříve úpravu předmostí, pak stavbu hlavní budovy, vyřešení dopravy v okolním území a přívody inženýrských sítí.Projekt neofunkcionalistického charakteru zhotovili architekti Jaroslav Mayer, Vladimír Ustohal, Antonín Vaněk a Josef Karlík. Tito muži se v podmínkách socialismu k projektu dostali v rámci soutěže, do níž byly pozvány 4 projektantské firmy. Současně vítězové soutěže měli na starost projekty některých stanic a úseků metra, takže pracovali pod časovým tlakem. Stavba probíhala od r. 1976, budova byla otevřena r. 1981. Stala se jedním z největších a nejmodernějších společenských center v Evropě a nazvána byla Palác kultury. 

Slavnostního otevření se zúčastnil i tehdejší československý prezident Gustav Husák. Lidem ale mohutná stavba k srdci nepřirostla. Začali jí říkat Pakul nebo Lidojem. 

V prosinci 1989 v budově probíhala jednání o budoucí československé vládě po listopadové revoluci. Brzy poté se vynořilo mnoho hlasů požadujících, aby budova, symbol komunismu a stranických sjezdů, byla zbourána. Nestalo se tak. Palác kultury se roku 1992 stal majetkem hlavního města Prahy a roku 1995 přejmenován na Kongresové centrum Praha. V l. 1998 - 2000 proběhla generální rekonstrukce za tehdy astronomickou částku 2 miliardy korun. Mimo jiné byl dostavěn nový víceúčelový objekt s rozsáhlými hotelovými a kancelářskými kapacitami, dnešní Business centrum Vyšehrad a hotel Inn Prague se 254 pokoji.

Roku 2000 se v Kongresovém centru uskutečnilo zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. V souvislosti s touto prestižní akcí se v Praze konaly velké policejní manévry a po nějakou dobu v okolí Nuslí utichla veškerá doprava. Na demonstrace proti konání akce se sjela spousta aktivistů z celé Evropy a město zažilo i demolice obchodů a projevy násilí.

Roku 2014 český stát odkoupil 55 % Kongresového centra a stal se tak jeho většinovým vlastníkem. Díky tomu se budova zbavila dluhu z nákladné rekonstrukce.

Další rekonstrukce proběhla r. 2017  Dotkla se technického zázemí, AV techniky, Wi-Fi sítě, digitálního navigačního systému, nábytku, toalet a šaten. 

Přes veškeré výhrady a ideologickou zátěž musíme budově uznat některé unikáty. Hlavní sál je svojí akustikou řazen mezi vůbec nejlepší na světě a výhled z horních pater na Pražský hrad bere dech. Celkem 10 % elektrické energie pro objekt zajišťuje fotovoltaická elektrárna na střeše. 

Doporučujeme udělat si vlastní názor. 

Vstup do budovy ale není volně přístupný veřejnosti kdykoli. Budova se zpravidla otevírá určitou dobu před začátkem konkrétní kulturní nebo konferenční akce. Veřejnosti přístupné prostory zahrnují vstupní haly, restauraci a kavárnu a některé části přízemí, ale i ty jsou někdy přístupné jen v souvislosti s akcemi. Prohlídka budovy bez vstupenky či registrace na akci není běžně možná.

Podle: 

http://www.ctidoma.cz/kultura/2018-11-12-komunisticky-palac-jedni-ho-miluji-druzi-ho-chteji-zbourat-..., 22.11. 2018

Historie Kongresového centra Praha, 27. 10. 2025

Rozhovor s autorem stavby Kongresového centra Praha, 27. 10. 2025