V Kutné Hoře je obrovské množství stavebních památek. Snad každý dům v centru města je pokladnicí historie. Město vzniklé poněkud živelně nad stříbronosnými doly potřebovalo žít, nutné bylo hlavně dřevo do důlních chodeb, potraviny a voda.
Pohledem do mapy snadno zjistíme, že dřevo si kutnohorští zajistili docela jednoduše. Pro výdřevu důlních chodeb postupně během historie vykáceli lesy v okolí Kutné Hory do vzdálenosti 30 kilometrů. Dodnes převažuje v okolí Kutné Hory bezlesá krajina. Potraviny do města na tržiště vozili rolníci a obchodníci z okolí. A voda?
Pod městem v síti důlních chodeb byla sice stříbronosná ruda, ale prameny havíři narušili. A proto si životodárnou kapalinu město zajistilo v prameni v Bylanech asi 2,5 km od dnešního centra. Voda se přiváděla dřevěným potrubím. Na konci 15. století někoho napadlo vodu shromažďovat v obrovské kašně v horní části města a tím ji učinit dostupnou pro všechny obyvatele. Tehdy se v bouřlivě rozvíjející Kutné Hoře pohybovalo velké množství špičkových stavitelů a projektantů. Obří kašna ve stylu pozdní gotiky se měla stát ozdobou města a jedním z reprezentativních symbolů jeho stavebního rozmachu. A opravdu se stala. Zdobí město dodnes.
Je paradoxem, že nevíme s určitostí, kdo vlastně z většího množství tehdy ve městě působících stavebních odborníků kašnu v l. 1493-95 postavil. Mohlo to být dílo kamenické huti Matěje Rejska z Prostějova, nově se jako stavitel uvádí Briccius Gauske z Wroclawi. Potvrďme správnost německého příjmení, dnešní polská Wroclaw byla tehdy na území, kde se mluvilo německy.
Pozdně gotická kašna má tvar pravidelného dvanáctibokého hranolu. Podle některých zdrojů kašna měla v minulosti atikové zábradlí, vysokou střechu na konzolách a zdobily ji i sochy. Výstavbu financoval Jan Smíšek z Vrchovišť, majitel kutnohorského Hrádku. Svému účelu kašna sloužila až do r. 1890. Předtím ji v l. 1887-90 restauroval Ludvík Lábler, pozdější čestný občan Kutné Hory (od. r. 1899). Nedivme se, že se mu dostalo takové pocty. Ve městě se podílel na rekonstrukci chrámu sv. Barbory a samostatně, podle vlastního návrhu obnovoval Vlašský dvůr a kamennou kašnu.
Dnes kašnu obdivujeme jako jedinečnou stavební a technickou památku.
Podle:
https://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&isProtected=1&catalogNumber=1000153709&presenter=Elemen..., 20. 12. 2018
https://destinace.kutnahora.cz/d/kamenna-kasna, 20. 12. 2018
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kamenná_kašna_v_Kutné_Hoře, 20. 12. 2018
Umístění
49°56'55.806"N, 15°15'49.894"E
Adresa
Rejskovo náměstíKutná Hora 284 01
- Katastrální území
- Kutná Hora
- Nadmořská výška
- 267 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Kašna byla postavena v l. 1493-95.
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte do žst Kutná Hora hlavní nádraží na trati Kolín - Havlíčkův Brod. Zastavují tu rychlíky na trase Praha - Kolín - Havlíčkův Brod - Brno. Vlaky vyšších kategorií přes Kutnou Horu nejezdí.
Ze stanice Kutná Hora hl. n. můžete pokračovat buď městským autobusem nebo popojet blíže k centru místním vlakem na trati Kutná Hora - Zruč nad Sázavou. Vystupte v žst Kutná Hora město.
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Kutná Hora je uzlem mnoha místních autobusových linek. Autobusové nádraží je od centra (Palackého náměstí) vzdáleno asi 600 m vzdušnou čarou na severovýchod. Středem města projíždí linka Nádraží - Poliklinika. Doporučujeme vystoupit na zastávce U Kamenné kašny.
Do Kutné Hory jezdí také po silnici č. 2 autobusová linka 381 z Prahy - Hájů, ta je však oproti vlaku velmi pomalá.