Bernina Pass

Bernina pass (v němčině) nebo též Passo del Bernina (italsky) je vysoko položený horský průsmyk mezi údolím Engadin ve Švýcarsku, kde teče řeka Inn, a údolím Val Poschiavo, v italskojazyčné části Švýcarska, které vyúsťuje již v Itálii u města Tirano. 

Průsmyk v nadmořské výšce 2328 metrů je současně hlubokou sníženinou mezi horami o nadmořské výšce až 4000 metrů. 

Málo se připomíná skutečnost, že průsmykem vede hranice mezi úmořími. Údolí Engadinu je odvodňováno řekou Inn, která je přítokem Dunaje. Vody Dunaje, jak známo, ústí do Černého moře. Údolí Val Poschiavo protéká potok, který se ve městě Tirano zprava vlévá do řeky Adda, která je přítokem řeky Po (Pád). Víme, že Pád ústí do Středozemního moře. 

Průsmyk Bernina je také klimatickým předělem. Zatímco údolí Engadinu patří k mírnému pásu, kde jsou často velmi chladné zimy, italské Tirano je známé svým subtropickým podnebím. 

Co se týče hranice mezi úmořími a klimatického předělu, podobná situace panuje na nedalekém průsmyku Maloja. 

V neposlední řadě je průsmyk Bernina jazykovým předělem. V údolí Engadinu od Svatého Mořice po hranice s Rakouskem podél řeky Innu je vedoucím jazykem rétorománština, jinak celkově ve Švýcarsku menšinový jazyk, v pořadí čtvrtý úřední od r. 1938, jímž mluví asi 50 000 obyvatel, zatímco v údolí Val Poschiavo se mluví italsky. Dodejme, že německy se domluvíte na obou stranách průsmyku (a anglicky také). 

Přes průsmyk vede silnice spojující St. Moritz (Svatý Mořic) s údolím Val Poschiavo a současně také úzkorozchodná železnice, která je pozoruhodnou stavbou. Vrcholová stanice Ospizio Bernina je nejvýše položenou stanicí v Evropě, které vlaky dosáhnou adhezním způsobem, tj. bez použití ozubnice. 

V průsmyku velmi často můžeme potkat pravidelné osobní vlaky s malým počtem vagónů, ale také slavný Bernina express, který je dlouhou soupravou s mnoha vozy. Zvláštností zdejší dopravy je, že provozovatel trati, společnost Rhätische Bahn provozuje přes průsmyk také nákladní dopravu. Nákladní vagony jsou připojeny k běžným osobním vlakům nebo jezdí jako samostatné vlaky. Více o trati St. Moritz - Tirano píšeme pod heslem Železniční smyčka v Brusiu.

V průsmyku Bernina je vybudována vodní nádrž o rozloze 1,5 km², jejíž vody zatopily dvě menší přírodní jezera. Vodní nádrži se nejčastěji říká Lago Bianco (Bílé jezero) podle názvu jednoho z dřívějších jezer. 

V historii byl průsmyk důležitou obchodní spojnicí již od středověku a obce na obou stranách od něj udržovaly jeho sjízdnost. Stavba silnice začala r. 1842. Vedoucím stavitelů byl ing. Rudolf Albertini (1821-1896) ze Zuozu. Práce byla dokončena až v roce 1865, kdy v průsmyku byl též otevřen hospic. V další historii byla silnice několikrát modernizována. Vzhledem k její obrovské důležitosti ji Švýcarsko udržuje od r. 1965 sjízdnou po celý rok, i když sněhová pokrývka v průsmyku leží až 8 měsíců a silničáři se musí prokousávat až třímetrovými závějemi. 

Průměrná roční teplota v průsmyku se pohybuje okolo 0°C, v letních měsících okolo 9°C, v zimních zhruba minus 10°C, průměrný roční úhrn srážek je 1738 mm. 

Vrcholová železniční stanice Ospizio Bernina je východiskem pro túry po okolních horských velikánech. Současně je průsmyk výzvou pro cyklisty. Jeho zdolání po silnici ve směru od Tirana patří k vrcholným zážitkům, který rozhodně nedoporučujeme začátečníkům. 

Podle:

https://en.wikipedia.org/wiki/Bernina_Pass, 10. 3. 2019