Bohdanečský rybník

Území u dnešních Lázní Bohdaneč kdysi patřilo Pernštejnům a ti náležitě zúročili jeho hospodářský potenciál. Téměř všude založili rybníky, přivedli k nim Opatovický kanál, a měli postaráno o jeden z hlavních pilířů prosperity. Dokonce se říkalo, že rybníky na pernštejnských pozemcích už nebylo kde stavět. I jihočeský rybníkář Štěpánek Netolický se u Pernštejnů učil, takže ten, kdo se o rybníkářství zajímá, by se měl nejprve na exkurzi vypravit do krajiny u Pardubic a až potom zamířit do jižních Čech. Je ale pravda, že z pernštejnské soustavy se zachoval jen zlomek. V něm je Bohdanečský rybník opravdovou perlou.

Chov ryb už dávno není jediným důvodem, proč je třeba rybníky zachovávat. Cení se hlavně jejich klimatotvorná funkce. Ochlazují a zvlhčují vzduch v létě, oteplují ho v mrazech. Bohdanečský rybník napájený Opatovickým kanálem je široko daleko hlavním hnízdištěm a tahovou zastávkou vodních ptáků. Kromě toho je z krajinářského hlediska velmi důležité, že je obklopen slatinnými loukami, rákosinami, bažinatými olšinami a vrbovými porosty, které jsou domovem mnoha rostlin a živočichů. Tento neobyčejný harmonický soulad vedl ochránce přírody a pak i státní orgány k vyhlášení Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník.  

Hlavní součástí rezervace je samotný Bohdanečský rybník. Je bočním rybníkem napájeným Opatovickým kanálem. Jeho katastrální výměra činí asi 158,5 ha, vodní plocha je mnohem menší - uvádí se 90 ha, v redakci jsme naměřili 113 ha. Rybník Matka v severní části rezervace  je napájen vzdutím z Bohdanečského rybníku. Jeho hladina zaujímá plochu asi 7 ha. 

Geologické podloží chráněného území tvoří hlinité a hlinitopísčité usazeniny a pak částečně také váté písky. Na nich se vyvinuly nivní půdy zespoda nasycené vodou, gleje, pseudogleje a v okolí rybníků i další půdy - kambizemě. 

Za normálních okolností  by na území dnešního Bohdanečského rybníka rostly olšové lesy (olše má ráda vlhko), olšové jaseniny, na výše položených místech by rostly dubohabrové lesy. Místy by se tu vyskytovaly slatinné louky. Po založení rybníků se poněkud změnilo složení rostlinných společenstev v jejich okolí. 

Velké plochy dnes zaujímají rákosiny, z původních slatinných luk se zachovaly jen jejich fragmenty, zato však obsahující mnoho chráněných a vzácných druhů. 

Les v okolí je tvořen především olšemi, vrbami, to vše na podmáčených půdách. Pokud v rovinaté krajině sledujeme místa jen o málo výše položená, pak je na nich obvykle písčitá půda s duby, osikami a břízami. Na stanovištích, která v minulosti ovlivnil člověk zvýšeným obsahem dusíku, roste bez černý. Kromě něj v rezervaci rostou další cizorodé nebo invazivní dřeviny: dub červený, olše šedá, trnovník akát, smrk ztepilý, borovice lesní. 

Botanici v lokalitě rybníku a okolí zjistili 426 taxonů rostlin, z toho 12 chráněných podle vyhl. 395/1992 Sb. a 32 podle Červeného seznamu. Roste tu například velké množství mechorostů a 71 (!) druhů lišejníků, z toho 1 silně ohrožený druh druh, 6 zranitelných, 6 blízkých ohrožení, 2 málo známé – vyžadující pozornost a 56 běžných. Protože ale není dostatek historických údajů, nelze tvrdit, zda tento počet byl v minulosti vyšší, stejný nebo nižší. 

Protože Bohdanečský rybník je dobře dostupnou a "tradiční" lokalitou, soustředili se přírodovědci i na další složky jeho ekosystému. Našli např. 58 druhů měkkýšů (s dominantním okružákem ploským), z toho dva druhy jsou vzácné. 

Rybník je bohatou studnicí pro výzkum hmyzu. Předmětem ochrany je tu např. vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis), která se rozmnožuje v čisté vodě, vyžaduje přítomnost keře vyčnívajícího nad hladinu a těžiště jejího výskytu na je louce u Dolan u Růžičkovy tůně. Významnými druhy jsou také chrostíci, kteří indikují čistou vodu a kterých odborníci v rybníku napočítali 29 druhů, mezi nimi byli i druhy z Červeného seznamu, např. Ceraclea senilis a Orthotrichia tragetti
Nežijí ale ani tak v Bohdanečském rybníku, ale v sousedním rybníku Matka, který je také součástí rezervace. 

U Bohdanečského rybníka uvidíte také spoustu motýlů. Jsou mezi nimi i vzácné nebo chráněné druhy. Jejich znalci mají především radost z výskytu ostruháčka jilmového (Satyrium w-album). Živnou rostlinou jeho housenek jsou všechny druhy
našich jilmů. V národní přírodní rezervaci žije velká spousta druhů mravenců a dalšího hmyzu, jehož výskyt je vázán na vodu a mokřady.

V rezervaci žije velké množství ryb. Při ichtyologickém průzkumu byl prokázán např. výskyt silně ohroženého druhu sekavce podunajského (Cobitis elongatoides) v kanále, kterým přitéká voda do Bohdanečského rybníka z Opatovického kanálu.

V rybnících, tůních a na zamokřených loukách žijí také obojživelníci, v případě Bohdanečského rybníku, rybníku Matka a v jejich napájecích kanálech jsou to především kuňka obecná (Bombina bombina), skokan zelený (Rana esculenta) a skřehotavý (R. ridibunda), ropucha obecná (Bufo bufo) a rosnička zelená (Hyla arborea) a také málo početná populace čolka obecného. 

Až potud pro obyčejného návštěvníka okolí Lázní Bohdaneč může být předchozí text nezajímavý. Většinu jmenovaných živočichů málokdy uvidíte. Bohdanečský rybník je ale především domovem nebo tahovou zastávkou velkého množství ptáků. 

Kvůli nim se vyplatí vypravit se od hráze na Polákův poloostrov a pozorovat opeřence z ornitologické vyhlídky. Typické druhy můžete srovnávat s vyobrazeními přímo na dřevěné stavbě nebo si s sebou můžete vzít nějaký atlas ptáků. Předmětem ochrany podle předpisu z r. 1951 jsou zejména "bahňáci a další druhy vodních a mokřadních ptáků". Dnes jsou bahňáci spolu s racky a alkami zařazeni do řádu dlouhokřídlých (Charadriiformes). Z původních bahňáků byly ale na rybníce pozorovány jen dva páry bekasiny otavní (Gallinago gallinago) na mokřadní, částečně zatopené louce u Dolan, a to jen do r. 2013, další údaje nejsou známy. pro bahňáky je ale rybník mimořádně zajímavou zastávkou v době jarního a podzimního tahu, kdy je zde k vidění jespák obecný (Calidris alpina) a bojovný (Philomachus pugnax), kulík zlatý (Pluvialis apricaria), na jarním tahu je příležitostně pozorována slučka malá (Lymnocryptes minimus) atd.

Až do 70. let 20. století byl rybník místem, kde hnízdilo až 3500 (!) párů racků chechtavých (Larus ridibundus). R. 2007 jich bylo již jen 140 párů a v l. 2010-2013 už rackové na rybníce vymizeli. Pak se jich v následujícím roce objevilo asi 200 párů, novější údaje nemáme. Na tahu je občas vidět rybák obecný (Sterna hirundo), z velkých druhů racků se nejčastěji objevuje racek bělohlavý (Larus cachinnans).

Na rybníce žije nebývale velké množství druhů ptáků, kteří jsou vázáni na hladinu, především vrubozobí a potápky. Můžete vidět až 100 párů nejběžnější kachny divoké (Anas platyrhynchos), dále se na rybníce prohánějí potápivé kachny  polák velký (Aythya ferina) v počtu 10–30 párů a polák chocholačka (A. fuligula) 15–25 párů. Jejich stavy závisejí na množství ponořených měkkých rostlin, které ptáci požírají. V létě na rybník přilétají další vysoké počty kachen, které hnízdí jinde, ale tady "jen" pelichají. Spolu s nimi toto významné období života na rybníce prožívají labutě velké. Z potápek je nejhojnější potápka roháč, ale v rezervaci můžete pozorovat úplně všechny druhy vrubozobých, které v ČR existují. 

Kdyby návštěvník měl speciální výbavu a mohl se vypravit do mokřadů, které rybník lemují, mohl by pozorovat všechny středoevropské druhy ptáků vázaných na tento biotop. Nejpočetnějším druhem je v tomto prostředí lyska černá a nejkurióznější chřástal nejmenší, který byl na rybníce spatřen po dlouhé době, kdy o tomto druhu od r. 1992 dlouho nikdo nevěděl. Z chřástalů má stabilní populaci chřástal vodní (Rallus aquaticus). Asi 10 párů hnízdí na rozsáhlé louce u Dolan. Od roku 1996 trvale vzrůstá na rybníce počet volavek popelavých (Ardea cinerea). 

V rákosí u rybníka se každoročně připravuje na tah další obrovské množství opeřenců. Např. je to  špaček obecný (Sturnus vulgaris), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), břehule říční (Riparia riparia) aj.

Z předchozího textu vyplývá, že Bohdanečský rybník je jedinečnou lokalitou evropského významu, v níž jsou dominantním způsobem zastoupeni ptáci a která je dlouho sledována a mapována. Obojí je měximálním důvodem k ochraně. 

Se savci je to složitější. 

V okolí rybníka žije 9 druhů netopýrů, což zajisté přijmeme jako jednoznačně příznivý fakt. Mnoho druhů savců ale vyhledává Bohdanečský rybník proto, že u něj nacházejí klid, přitom ruší nebo požírají hnízdící ptáky anebo jsou vůbec na území ČR cizorodými nebo invazními druhy Mluvíme o vysokých stavech černé zvěře, lišky obecné, na území rezervace se trvale zdržuje psík mývalovitý, norek americký a nutrie říční. 

Nejhezčí vycházkou u Bohdanečského rybníka je trasa od hráze k Musílkově pozorovatelně na Polákově poloostrově. 

Podle:

https://drusop.nature.cz/ost/archiv/plany_pece/index.php?frame&ID=26215, 4. 8. 2020