Vodní kanál Halda

Vodní kanál Halda vybudovali Pernštejnové r. 1495 (podle původního evidenčního listu kulturní památky až v l. 1565-67) v rovinaté krajině Polabí, protože potřebovali napájení kvalitní vodou pro umělé nádrže s rybami na východním předměstí Pardubic a také díky kanálu získali vodní pohon pro tři mlýny na okraji města. Ryby v sádkách se nechovaly, jen zde byly připraveny v zásobě k odlovu a konzumaci. 

Pardubicemi sice protékají řeky Labe a Chrudimka, ale pro výše uvedené účely se kvůli nevhodnému spádu a kvalitě vody Pernštejnové rozhodli jejich řečišť nevyužít. 

Kanál začíná u Počapel na 3,3 m vysokém jezu na řece Loučné, která měla již v 16. století zřejmě pro ryby vodu čistější než Labe. Zatímco Loučná se 300 m pod jezem vlévá do Labe, Halda odbočuje vlevo. Jez na Loučné již není historický, je novodobě upraven. 

Halda se nakrátko od Labe vzdálí, ale po 1,6 km se k jejímu toku velmi těsně přiblíží na průměrnou vzdálenost 4 metry. Místo se jmenuje Úzké a v historii zde voda Haldy tekla vysoko nad hladinou Labe. Její koryto muselo být zpevněno, aby nedocházelo k průsakům. Po výstavbě jezu na Labi v Pardubicích se rozdíl hladin zmenšil asi na 1 až 5 m oproti dřívějším 8 metrům, ale i tak je impozantní. Po 230 metrech "úzkého" místa se Halda definitivně odkloní od Labe ve směru k Pardubicím.

Další zajímavé místo na toku Haldy je akvadukt na Židově, kde se Halda mimoúrovňově křižuje se Spojilským odpadem. Halda teče nahoře, má v tomto místě podstatně širší koryto než Spojilský odpad. 

Od jezu na Loučné až k zástavbě Pardubic je tok Haldy lemován krásnými stromovými alejemi. 

V Pardubicích Halda napájí Velké jezero a pak se dostane do blízkosti Chrudimky. Vedou se polemiky, kde vlastně Halda v historii ústila. Podle jednoho názoru přímo do Chrudimky, podle jiných vedla akvaduktem nad ní a jejím pokračováním byl umělý tok Pernštejnská strúha (dnes mezi centrem a zámkem). Těžko soudit, jak by takový akvadukt vypadal a jak by byl chráněn proti velké vodě na Chrudimce. 

Dnes je situace obrácená. Z Chrudimky u ulice Mezi Mosty odbočuje krátký umělý kanál, který Haldu posílí a ta za malým jezem zamíří k severu. Zprava do ní ústí Spojilský odpad - ano - ten vodní tok, který Halda předtím mimoúrovňově křižovala. Složitost hydrografické situace tím nekončí. Hned vedle je Čičák, slepé labské rameno. Sem dříve spojené toky ústily. 

Dnes Halda nemůže ústit do Chrudimky ani do labského ramene Čičáku, protože po výstavbě jezu je jejich hladina výše než hladina Haldy. Proto Halda posílená o Spojilský odpad pokračuje ke Chrudimce, ale neústí do ní. Teče pod ní uměle vybudovanou shybkou a ústí zleva do Labe až pod jezem s plavební komorou. 

Ještě dodejme, že v odborné literatuře se Halda někdy uvádí pod pojmem Počapelský kanál. 

Halda může posloužit vodákům k menšímu výletu, ale není to oblíbený tok. Při plavbě se na něm musí překonávat řada nízkých lávek. Halda se dokonce neobjevuje samostatně v žádné vodácké kilometráži (ani v knižním vydání, ani na vodáckých webech).
     
Podle:

https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=1046794, 23. 8. 2020

https://pardubice.rozhlas.cz/pardubice-pocaply-kanal-halda-6056424, 23. 8. 2020

http://www.parpedie.cz/cti-zaznam.php?id=kanal_Halda, 23. 8. 2020

Kohoutek, F., Houser, M., Davídek, B. (1987): Československé řeky - kilometráž, Olympia Praha, s. 103