Kontaktní informace
narodopis@nm.cz
V místě dnešního letohrádku Kinských a stejnojmenné zahrady v Praze na Smíchově se až do r. 1825 nedělo nic zeměpisně nebo historicky zajímavého.
Ve 12. století zdejší pozemky s vinicemi patřily klášteru v Plasích. Dvůr s kostelíkem r. 1429 zbořili husité a dál místo zůstávalo po dlouhé věky pusté, jen v dolní části pozemků se pěstovala zelenina.
Až v l. 1798-99 kupuje pozemky kněžna Rosa Kinská, rozená Harrachová, vdova po Josefu Kinském (zemřel r. 1798) . Smlouvy s různými majiteli obsahovaly prodej a koupi půdy, dvora, zahrad a vinic. Všechno se jí podařilo scelit v jedinou zahradu, ale až její vnuk Rudolf Kinský, od r. 1825 úředník gubernia, nechává zakládat park, nakreslit plány a v l. 1827-31 staví letohrádek. Stavbu navrhl vídeňský architekt Heinrich Koch (často uváděn v počeštěné podobě jako Jindřich Koch), doplňoval ho E. Kozlík.
Rudolf Kinský proslul jako mecenáš věd a umění a podporovatel Národního muzea.
Letohrádek je dvoupodlažní empírová (někde se uvádí klasicistní - tak si vyberte) budova s bočními přístavky, terasou v patře a středovým rizalitem, který je předsunut dopředu a stojí na čtyřech dórských sloupech. V přízemí se vejde do rozsáhlého vestibulu s plochým stropem, odkud vedou široké schody do 1. patra.
Nahoře se nachází přijímací pokoj členěný čtyřmi sloupy a rozlehlý salón na obdélném půdoryse s impozantní podlahovou plochou. Z terasy se otevírá výhled směrem ke Staroměstskému náměstí, kde stojí hlavní rodové sídlo - palác Kinských.
Vedle letohrádku byly vystavěny stáje a kůlny a také čp. 97, tzv. Švýcárna, trojkřídlá klasicistní budova, v níž bydlel správce.
První etapa budování parku byla dokončena kolem r. 1860, na dalších plánech pracovali zahradní architekt Friedrich Wünscher a knížecí zaměstnanec a botanik Franz Xaver Höhnel.
V budově Kinských našly útočiště zajímavé osobnosti. R. 1866 tu bydlel kurfiřt hessensko-kasselský, který byl tehdy zbaven trůnu. Pronájem si zde užíval korunní princ Rudolf a také zde bydlel arcivévoda Ferdinand. Všechno svědčí o skutečnosti, že Kinští ovlivňovali nejvyšší patra politiky.
Je třeba si uvědomit, že kolem letohrádku s uzavřeným parkem dlouho neexistovala žádná zástavba, jak ji známe dnes. Ale na Smíchově se postupně usazovali dělníci, pro něž byly stavěny činžovní domy. Také vzrůstal hluk a klesala čistota ovzduší z továren. Kinští postupně začali letohrádek využívat méně a méně. Když zemřela vdova po Rudolfu Kinském, kněžna Vilemína Alžběta Kinská, rozhodl se její syn František Bonaventura nabídnout pozemky Praze pro výstavbu činžovních domů, ale město tehdy odmítlo.
Úplně jiný impuls ale přišel na konci století, kdy se v Praze konaly dvě významné akce. R. 1891 to byla Jubilejní zemská výstava a r. 1895 Národopisná výstava českoslovanská. Mnoho sbírkových exponátů z obou skončilo právě v letohrádku, rodinou Kinských už nevyužívaném. R. 1895 je zřízeno Národopisné muzeum, jehož vůdčí osobností byl Lubor Niederle. R. 1901 město Praha letohrádek od Kinských kupuje a hodlá jej užíval pro muzejní účely. Současně byla Kinského zahrada spojena s Petřínskými sady.
V roce 1922 se muzeum stalo součástí Národního muzea. Základem jeho práce stále bylo shromažďování a výzkum a prezentace etnografického dědictví českých zemí i ostatních evropských území. Tehdy zde působila mj. Drahomíra Stránská, z jejíhož popudu byl nad letohrádek r. 1929 převezen řeckokatolický kostel sv. Michala z Medvedovců na Podkarpatské Rusi.
Další expozici pak muzeum instalovalo pod vedením Heleny Johnové až v 70. letech 20. století. Mezitím se ale zhoršoval stav budovy. Trámy byly napadeny hmyzem, do objektu začala zasahovat spodní voda a interiéry byly poškozeny plísní. R. 1986 byla budova pro havarijní stav uzavřena.
Po důkladné opravě se letohrádek Kinských s přívlastkem Musaion znovu otevřel až r. 2005. Opět shromažďuje etnografické dědictví, především oděvy, obuv, nábytek, hospodářské nástroje, duchovní a liturgické předměty, dokumentaci o lidových zvycích a kultuře. Hlavní expozici v 1. patře doplňují časově omezené akce, např. v l. 2018-2020 ojedinělá výstava k výročí 100 let českého trampingu.
Muzeum také pořádá přednášky k etnografické tematice a folklorní večery.
Kromě letohrádku Kinských doporučujeme v této části Prahy navštívit i okolní zahrady s umělým vodopádem. V půli kopce směřujícího ke Strahovu najdete již zmíněný řeckokatolický kostelík. A když budete mít chuť, můžete se tímto směrem vydat vzhůru na Petřín.
Otevírací doba:
Út - Ne 10 - 18
Základní vstupné 70 Kč.
Podle:
Holec, F. (1988): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VII. Praha a okolí, Svoboda Praha, str. 39
https://www.nm.cz/navstivte-nas/objekty/narodopisne-muzeum-narodniho-muzea, 16. 6. 2020
https://cs.wikipedia.org/wiki/Letohrádek_Kinských, 16. 6. 2020
Umístění
50°4'37.128"N, 14°23'55.738"E
Adresa
Petřínské sady 98Praha 5 - Smíchov
Praha 150 00
- Katastrální území
- Smíchov
- Nadmořská výška
- 224 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Letohrádek byl postaven v l. 1827-31. Město Praha budovu od Kinských koupilo r. 1901. Národopisné sbírky jsou zde otevřeny pro veřejnost od r. 1922..