Muzeum krétské etnologie ve Vori

Na Krétě mohou turisté navštívit velké množství památek na dávné dějiny. Vzpomeneme-li si na kteroukoli dějinnou epochu tohoto ostrova, naleznete hned několik míst, kde ji lze v terénu doložit. V několika muzeích můžete vidět předměty, jimiž se obklopovali nejbohatší lidé krétských dějin. Například mzeum v Héraklionu je přehlídkou starověkého luxusu. Pravděpodobně ale jen na jednom místě spatříte průřez celým národopisem posledního tisíce let. Uvidíte předměty, které užívali obyčejné lidé. Pojďme do Vori na jih Kréty. 

Vori je naprosto nenápadná vesnice při silnici mezi městy Moires a Tympaki. Muzeum krétské etnologie leží blízko středu chaotické zástavby s úzkými uličkami. Obtížně budete hledat místo k zaparkování. Vejdete do budovy, která zvenčí snad vůbec ničím turisty nepřitahuje. Pokud jste zrovna přijeli od blízkých rušných pláží Matala nebo ze starořeckých památek na Faistosu, budete překvapeni, jaký je tady úžasný klid. A pohoda.    

Muzeum ve Vori jakožto instituce vzniklo r. 1973. Stavbu vyprojektoval francouzský architekt Georges Henri Riviére, tvůrce mj. pařížského Musée National des Arts et Traditions Populaires, stavělo se v l. 1977-82, otevřeno bylo od r. 1988. Můžeme se tedy mezi řádky domnívat, že od myšlenky k otevření uběhla hodně dlouhá doba, která byla především naplněna řešením problémů nebo nezájmem nikde nejmenovaných osob. Činnost směřující ke vzniku muzea například byla zcela pozastavena v l. 1977- 81. Na vzniku Muzea se významně organizačně a finančně podílelo Řecké ministerstvo kultury. Kromě shromažďování a údržby expozic  a práce s návštěvníky se pracovníci muzea intenzivně věnují studiu krétských civilizací od r. 1000 do současnosti. 

Muzeum na nepříliš rozlehlé ploše dvou podlaží ve velmi příjemném, zajímavě nasvíceném prostředí na černém pozadí dokumentuje období mínojské (2000 - 1000 l. př. n. l.), archaické (1000 - 500 l. př. n. l.) a byzantské. Významná část sbírky je z období turecké okupace. Nesmírně zajímavé, citlivě vybrané exponáty ze života krétského lidu se týkají především zemědělství, řemesel, hudby a architektury.

Od r. 2001 se muzeum dostalo do zájmu Evropské unie, ale přesto v l. 2003 - 2010 zažilo velkou finanční a organizační krizi, kterou se jeho pracovníkům ale podařilo zvládnout.