Faistos

Na jihu Kréty nenajdete lepší místo pro výstavbu strategického sídla. Kopec Kastri se tyčí asi 90 metrů nad mořem. Má ploché temeno a rozhled z něj činí dojem, že máte převahu jak nad blízkým Libyjským mořem, tak nad úrodnou planinou Messara na opačné straně. Trochu se krčíte při pohledu na pohoří Psiloritis, ale hory k životu nepotřebujete. Stačí voda. Najdete ji vápencovém kopci pod vámi, kde jsou také jeskyně, jejichž chlad je vhodný pro skladování potravin. A také hrnčířské jíly. Těch je v okolních usazených horninách všude dost. Pak už stačí podřídit si dostatečně velkou oblast se zemědělci, řemeslníky i otroky, kteří na planině Messara vypěstují plodiny pro vás jako panovníka a pohodlný život je zde. "Jen" se musíte starat o správní záležitosti a o obranu, ať už před vnějšími nepřáteli nebo před vlastními podřízenými. 

Faistos.

Takto nějak nejspíše uvažovali první vládci na kopci na jižní Krétě, Mínojci, představitelé první evropské civilizace. Pojďme se podívat na archeologické naleziště, které sice navštěvuje hodně lidí, ale jejich množství je snesitelné. Na rozdíl od naleziště Knossos máte na Faistosu všechny památky těsně u očí. A pokud přijdete v okrajových otevíracích hodinách, budete mít možná zážitek bez ostatních návštěvníků.

První nálezy na Faistosu provedli italští archeologové Frederico Halbherr a Luigi Pernier r. 1900. Další práce v l. 1950 - 71 vedl Doro Levi, ve výzkumech se pokračuje i v současné době.

Nejstarší osídlení na Faistosu se podařilo datovat rokem cca 4000 př. n.l. V tomto raném minojském období na kopci Kastri stála malá osada. V rané fázi minojského osídlení byl kolem r. 2000 př. n.l. na kopci vybudován mohutný palác, který byl ale zničen zemětřesením kolem r. 1700 př. n. l. Na troskách Mínojci ale dokázali vybudovat nové panovnické sídlo, které však kolem r. 1450 př. n. l. podlehlo nájezdům obyvatel ze sousedního města Gortys, i když jiné zdroje uvádějí přírodní katastrofu. Nicméně město existovalo pak i dál, dokonce i za Římanů od 1. stol. př. n. l., kdy jejich vojska dobyla sousední Gortys.

Nejzajímavějším archeologickým nálezem z Faistu je tzv. faistský disk, hliněná tabulka tvaru kruhu, na níž je lineárním písmem typu A zapsána zpráva či poselství. Není zřejmé jaké, protože písmo typu A nebylo dosud rozluštěno. Poslední výzkumy řadí vznik disku do 14. století př.n.l. 

Pojďme se do areálu podívat podrobněji. Projdeme si rozsáhlé naleziště, kde na několika terasách jsou zachovány fragmenty původních mínojských staveb. Nic není dostavováno nebo upravováno jako např. na nejvýznamnější krétské archeologické lokalitě Knóssos. 

Prohlídku začneme hned za pokladnou, kde začíná horní nádvoří, které patřilo ke starému i novému paláci. Odtud po schodišti sejdeme na západní nádvoří, které patřilo ke starému paláci. Podobně jako na Knóssu je zde divadelní areál. Na jeho severním konci je hlediště, na jižním západní průčelí starého paláce. Za nádvořím mírně vlevo je 15 m široké schodiště a podesta, veranda se sloupy, sloupová předsíň. Tomuto celku se říká propylon. 

Jižně od něj se nachází skladiště, kde Mínojci v nádobách zvaných pithoi uchovávali obilí. Stavba východně od skladišť je patrně kancelář. R. 1955 pod její podlahou byly nalezeny desky s lineárním písmem typu A. Půjdeme-li na jih, pak se dostaneme na chodbu a po ní na západní konec hlavního nádvoří. Kousek od jeho jihozápadního rohu uvidíte místnost s lavicemi, očistnou lázeň a sloupovou kryptu.

Hlavní nádvoří tvaru obdélníku s rozměry 55 m a 25 m je vskutku velkolepé, současně také obdivuhodně zachovalé. Dává tušit sílu panovníka na Faistu. A to si ještě musíme představit kolonádu se sloupořadím, která nádvoří lemovala. Na nejjižnějším místě nádvoří si prohlédneme tzv. neolitickou chýši a půjdeme na sever. 

Křídlo severně od hlavního nádvoří zahrnuje další skvěle zachované části paláce. Projdeme slavnostní branou lemovanou sloupy a dostaneme se chodbou na peristylové nádvoří. Komnaty určené pro krále a královnu (megarony) jsou situovány od tohoto nádvoří severovýchodně. V budově severně od paláce byl nalezen faistský disk (v severovýchodním rohu areálu). 

Většina z místností na Faistu byla poměrně malá a přístup k panovníkovi byl poměrně komplikovaný. Šířka místností byla navíc opticky ještě zmenšována lavicemi a vzhledem k poloze na kopci neměly podlahy jednotnou niveletu. Stěny byly omítnuty sádrou. 

Až vědci moderní doby se snaží určit účel jednotlivých místností - pokoje, přípravny jídla, skladiště, svatyně atd., ale identifikace není vždy jednoznačná. 

Nálezy z Faistu jsou vystavovány v archeologickém muzeu v Heraklionu. 

Zbytky západního křídla Starého paláce na spodní terase jsou pro veřejnost uzavřeny.

Archeologickou záhadou zůstává, že výstavba nového paláce po zemětřesení r. 1700 př. n.l. nebyla provedena najednou, ale přerušovaně. Někteří badatelé se domnívají, že v některých dobách klesl význam Faistosu a že jej předstihla blízká Agia Triada. Jiní odborníci soudí, že se obě lokality doplňovaly. Jisté je, že nový palác svojí rozlohou starý palác nikdy nepředčil. Ani se zde nikdy nenašly fresky nebo destičky s písmem. Druhou záhadou je, proč Mínojci stavěli na svých sídlech velké množství sloupů. Většina z nich nesloužila k podepření střech. Je zřejmé, že obyvatelé Faistu měli sloupy rádi, ba dokonce je možné, že je uctívali, jenže se neví proč a jak. 

Na jižních svazích kopce, na němž stojí Faistos, a na okolní rovině se rozkládalo mínojské město. Je stálým předmětem objevů a vykopávek. K Faistosu patřil i přístav Mátala a vesnice Kommos. 

Faistos by měl být povinnou zastávkou na Krétě. Je ale možné, že v budoucnu ho zaplaví davy podobně jako Knóssos a že bude nutno zavést opatření k posílení bezpečnosti památky. Nic však nenahradí jedinečnou polohu lokality a fascinující výhled na plošinu Messara a nejvyšší horu Kréty Psiloritis. 

Pro návštěvu památky doporučujeme koupit si "kombiticket", tj. společnou vstupenku pro Faistos a Agiu Triadu. R. 2019 byla její cena 6 euro. Také doporučujeme pro návštěvu v letním horku dobrou ochranu proti slunci. 

U pokladny funguje celkem dobrá kavárna, nikoli však restaurace. 

Podle:

http://www.minoancrete.com/phaistos.htm, 29. 1. 2020

Phaistos, Crete, průvodce po nalezišti, nedatováno.

Schulte-Peevers, A. a kol. (2013): Kréta, Svojtka Plzeň, str.  138