Klášter Moni Arkadiou

Kréta od roku 1645 až do začátku 20. století byla okupována Tureckem, jehož vliv byl na dějiny ostrova dalekosáhlý. Část Kréťanů se s nadvládou muslimského souseda smířila, protože zaručil a uskutečňoval na rozdíl od vlády předchozích Benátčanů lidem jistou náboženskou svobodu. Turci tolerovali pravoslavnou církev. Také zavedli vývoz obilí z ostrova a výrobu mýdla z olivového oleje a tak není divu, že část obyvatel Kréty s Turky spolupracovala. Cena relativní svobody v podobě vysokých daní pro některé Kréťany byla nestravitelná. Velká část ostrovanů po celou dobu okupace Turkům znepříjemňovala život. Stáhli se do hor, odkud podnikali proti nepřátelům vojenské výpady. Vždy prohráli, jak o tom píšeme například v hesle o klášteře Moni Préveli. A roku 1866 v klášteře Moni Arkadiou provedli událost, která šokovala svět. 

Klášter Arkadiou (často z řečtiny přepisováno také jako Arkadi) byl dokončen r. 1587, pochází tedy z období, kdy Krétu vlastnili Benátčané. Je krásnou ukázkou renesanční stavby s průčelím s osmi korintskými sloupy, zakřivenými oblouky a celkovým pojetím mohutné pevnosti. Až sem, daleko na jihovýchod, pod režií Benátčanů, pronikly západní architektonické vlivy. Klášter tvořený kostelem sv. Konstantina a sv. Heleny, ubytovnou pro duchovní, sklady, stájemi a dílnami se brzy stal intelektuálním centrem Kréty. 

Roku 1866 se za zdmi kláštera opevnilo před tureckou armádou 280 krétských bojovníků, dále 700 žen a dětí a 45 duchovních (počty se v různých pramenech udávají různé). Stavbu obléhalo 2000 Turků, proti nimž obránci neměli šanci, ale nechtěli se vzdát. Velitel akce Costas Yiamboudakis nejdříve nechal vniknout tureckou armádu dovnitř pevnosti a pak nechal podpálit všechny sudy se střelným prachem ve skladu v severovýchodním rohu kláštera. Při mohutném výbuchu zahynuli všichni - obránci i útočníci. Statečnost Kréťanů tehdy šokovala celý svět a podnítila velmoci, aby zahájili s Turky řadu jednání o osvobození Kréty. Složitá akce byla částečně dokončena na začátku 20. století, kdy byla postupně vyhlašována nezávislost Kréty na Turecku a pak následovaly události, na jejichž konci si r. 1923 Kréťané s Turky vzájemně vyměnili obyvatele - národnostní menšiny a Kréta se stala politicky součástí Řecka. 

V Klášteře dnes uvidíte mimo jiné krásný benátský kostel, malé muzeum církevních propriet a ikon. Také uvidíte zbraně z 19. století, bývalý sklad střelného prachu a cypřiš na nádvoří, který odolal výbuchu a dodnes je v jeho kůře vidět uvízlá kulka. 

Před areálem je vystavěna pochmurná kostnice s ostatky těch, kteří nepřežili osudný výbuch. 
  
Klášter je otevřen VI.-IX: 9 - 20, v ostatních měsících kratší dobu, základní vstupné činí 2,50 euro (stav r. 2019). 
     
Podle:

www.imra.gr/, 28. 2. 2020

https://www.kalimera-recko.cz/kreta-pamatky/klaster-arkadi-ostrov-kreta/, 28. 2. 2020

Schulte, A. a kol. (2013): Kréta, turistický průvodce Lonely planet, Svojtka a Co., str. 90