Zřícenina hradu Říčany

Poměrně skromná zřícenina hradu je zcela určitě nejstarším a nejzajímavějším historickým objektem ve městě Říčany 19 km jihovýchodně od Prahy. 

Slovo Říčany se v dějinách objevuje poprvé r. 1289, hrad byl ale zcela jistě postaven již dříve. Jeho stavebníkem byl pravděpodobně Ondřej ze Všechrom, zakladatel rodu pánů z Říčan, uváděný písemně nejdříve k r. 1237, který podporoval Přemysla Otakara II. Za to se mu král odvděčil udělením několika kariérních postupů, až mu v l. 1260-77 svěřil úřad nejvyššího komorníka. Když Ondřej začal úřad vykonávat, pravděpodobně přistoupil ke stavbě hradu jakožto reprezentativního sídla spojovaného s tak vysokou funkcí. Brzy bylo založeno i stejnojmenné podhradí. Stavbu ale dokončil pravděpodobně Ondřejův syn, také Ondřej. 

Další písemná zpráva hovoří o Oldřichovi z Říčan, který bl v l. 1301 až 1325 nejvyšším zemským sudím. 

Majitelé hradu se v dosahování kariérních cílů vyznali vůbec velmi dobře. Tak např. Jimram r. 1387 zastával úřad místokomorníka. Když umírá, stává se jeho bratr Diviš r. 1404 jediným pánem na Říčanech. 

Ten už měl poněkud "smůlu".

R. 1420 ohrožoval loupežemi bezpečnost na cestě Praha - Kutné Hora a doma přechovával katolické kněze. Taková sídla dobývali husité (táborité i pražané) a Říčany nebyly výjimkou. 4. prosince 1420 se Diviš i s posádkou husitům vzdal. Podmínky kapitulace ale vyjednal pouze s pražany, takže táborité posádku při odchodu přepadli a obrali o drahocennosti. Devět kněží upálili, Diviše a 54 vojáků odvezli do vězení na Staroměstskou radnici. Diviš byl ale později propuštěn, roku 1423 ho zaznamenáváme v jižních Čechách. Na Říčany se po husitských válkách pravděpodobně vrátil. 

Poté se na hradě střídalo mnoho majitelů, mj. Trčkové z Lípy. R. 1544 se při převodu majetku hrad uvádí jako pustý. 

Dnešní zřícenina se rozkládá na konci skalnatého ostrohu při jihozápadním okraji městské zástavby. Areál má tvar oválu, který zabezpečovala mohutná hradba, nevysoký sráz a soustava rybníků. Z nejvíce ohrožené východní strany byl hrad pravděpodobně chráněn valy a příkopy. Věž vystavěná z lomového kamene byla nejspíše mohutnou dvoupatrovou stavbou na obdélníkovém půdoryse rozměrů 9 x 10,5 m a se zdmi impozantní tloušťky 2,7 m. 

Uvnitř areálu stávaly dvě palácové stavby. Zachovala se část zdiva nižší z nich. Dále dnešní zřícenina obsahuje západní nároží věže a severozápadní a severovýchodní zdivo hlavního paláce hradu. 

Na ostrohu, který je volně přístupný, můžete mj. vidět pokus o rekonstrukci původní podoby hradu. 

Podle:

Holec, F. (1988): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VII. Praha a okolí, Svoboda Praha, str. 100