Knóssos

Archeologické naleziště mínojského paláce, nejvýznamnější památka Kréty

Kontaktní informace

+30 2 810 231 940


Knóssos 5 km jižně od Hérakliónu byl hlavním městem mínojské Kréty. Pokud chcete poznat nejstarší evropskou civilizaci, měli byste tuto nejvýznamnější pamětihodnost ostrova vidět.

Musíte jen vzít v úvahu skutečnost, že podobnou úvahou se budou řídit další stovky návštěvníků a že v době hlavní turistické sezony je na archeologickém nalezišti příšerné vedro. Na důkladnou prohlídku areálu si vyhraďte 1,5 - 2 hodiny. Po archeologickém nalezišti paláce se můžete pohybovat sami nebo se přidejte k některé výpravě, jejíž průvodce podává výklad obvykle v angličtině. 

Knóssos objevil britský novinář a dobrodruh Arthur Evans (1851-1941), který v l. 1884-1908 pracoval jako kurátor muzea v Oxfordu. R. 1894 zavítal na Krétu veden myšlenkou, že mykénská civilizace pevninského Řecka pocházela právě z tohoto ostrova. Nechal založit Krétskou archeologickou společnost a začal jižně od Hérakliónu vykupovat pozemky. S transakcemi skončil r. 1900 a pak začal s vykopávkami. 

Brzy nato spatřila na pahorku zvaném Kefala světlo světa freska zobrazující mínojského muže a pak byl odkryt trůnní sál. 

Odborná veřejnost přijala s úžasem zprávu o tom, že na Krétě vzkvétala vyspělá civilizace ve stejné době, kdy v Egyptě vládli faraoni. Arthur Evans věnoval vykopávkám následujících 35 let svého života a 250 000 liber z vlastních zdrojů. Pod zbytky mínojského paláce objevil důkazy o nejstarší civilizaci v Evropě z doby bronzové. Dokladoval to mj. obrovským počtem 3000 kusů nalezených hliněných destiček s lineárním písmem typu A i B. O své práci napsal čtyřdílné dílo nazvané The Palace of Minos. Za své zásluhy byl povýšen do rytířského stavu. Když palác mínojského vládce rekonstruoval, použil spíše svoji představivost na úkor přesnosti, což mu dodnes kolegové archeologové mají za zlé. Nicméně při návštěvě Knóssu si můžete učinit velmi kvaltní představu o životě nejbohatší vládnoucí vrstvy na Krétě z doby, kdy v Evropě severně odtud nebylo po civilizaci ani památky a lidé žili jednoduchými životy.

Pokud bychom měli shrnout hlavní dojem z prohlídky areálu, pak jím je způsob rekonstrukce nejdůležitějších částí paláce. Evans sloupy nechal opravit a natřít na tmavohnědý odstín. Hlavice jsou černé, lemované zlatem. Na několika místech uvidíte zrekonstruované fresky. Při pozorném průzkumu si uvědomíte, že místnosti paláce byly důmyslně umístěny vzhledem k chodbám a orientaci na světové strany, protože se v nich v létě udržoval chlad a v zimě teplo. Také si můžete všimnout, jak dávní Mínojci vybudovali systém průchodu světla do paláce a jakou už tehdy měli vyspělou kanalizaci. Pro odpočinek měla nejvyšší vládnoucí vrstva k dispozici slunné terasy. 

Mezi ruiny paláce vkročíte po zakoupení vstupenek od západu. První nádvoří, zvané západní sloužilo nejspíše jako tržiště či veřejné shromaždiště. Nalevo uvidíte tři kruhové jámy na skladování obilí. Pak se můžete dát nalevo, tj. na sever, kudy dojdete k divadelnímu areálu, což je systém schodů. Jejich využití ale není dodnes jasné. Možná se jedanlo opravdu o divadlo, možná o stupně, z nichž obyvatelé sledovali návštěvy, které přijížděly po královské cestě. Ta směřovala odsud na západ. Vpravo uvidíte očistnou lázeň. Není známo, kdy Mínojci podstupovali očistu, Evans se domníval, že vždy při začátkem náboženských obřadů. A pak už opravdu vejdete do areálu paláce. 

Tady si nejprve všimnete fresky s útočícím býkem a dorazíte na rozlehlé hlavní nádvoří. Tento prostor si ale musíte představit za mínojských dob obehnaný vysokou hradbou. Místnosti umístěné na západním konci se používaly k úředním a náboženským účelům, obytné stály naproti nim. 

Určitě najdete trůnní sál, který budete moci lázní pozorovat přes sklo. Samotný trůn je zhotoven z alabastru. Mystiku místa podrhují stěny zdobené freskami zvířat, která Mínojci považovali za posvátná. Trůnní sál patrně sloužil i jako svatyně. Dnešního člověka zvyklého na velký prostor kostelů, mešit a modlitebních míst obecně její miniatruní rozloha překvapí. Mínojci jich měli ale v paláci víc. 

Vedlejší očistnou lázeň si lépe prohlédnete, když po schodišti vystoupáte do prvního patra. Evans jej nazval Piano Nobile. Odtud se také budete moci podívat na západní skladiště, kde se v obřích nádobách zvaných pithoi skladovalo víno, obiloviny a další potraviny. A také tady uvidíte repliky neslavnějších fresek jako je třeba Skok přes býka, Dáma v modrém či Modrý pták. Schodiště odtud vede ve směru k jižnímu propylaionu, kde je fresky s pohárem. 

Když se vrátíte na hlavní nádvoří, najděte impozantní schodiště, které vede do královských komnat. Tady jižní stěu hlavního nádvoří zdobí freska Liliový princ. Královské komnaty si prohlédnete jen částečně. Například megaron je rozlehlý dvoulůžkový pokoj, kde vládce s největší pravděpodobností nocoval a vykonával další povinnosti. Také zde najdete královnin megaron, který poznáte podle fresky s delfíny a podle portálu s květinovými motivy. Královniny koupelna je vybavena terakotovou vanou a splachovacím záchodem. Princip je stejný jako dnes, jen voda se dovnitř lila ručně. 

Celý komplex paláce vydal obrovské množství archeologických nálezů, mj. hliněné destičky s lineárním písmem typu A i B. Téměř všude se na stěnách nacházely motivy dvojitých seker, řecky labrys, díky tomu získalo naleziště mázev Labyrint. Osídlení se datuje r. 7000 př. n.l., první palác byl postaven v 19. stol. př.n.l. Po zemětřeseních byl vždy přestaven. Zničen byl někdy kolem r. 1400 př. n.l. vpádem obyvatel sousedních ostrovů. V době své největší slávy tu žilo až 5000 - 8000 obyvatel. Ti rozsáhlý systém staveb opustili až v 9. stol. n.l. Přesídlili do tehdy arabského Héraklionu. 

Knóssos je otevřený celoročně. IV.-X. 8 - 19:30, XI - III 8 - 15, základní vstupné 6 euro. 

Pokud nechcete Knóssos jen "prolétnout", vyhraďte si na něj až několik hodin. 

Podle: 

Schulte-Peevers, A. a kol. (2013): Kréta, turistický průvodce Lonely planet, s. 125




Umístění

GPS souřadnice

35°17'51.721"N, 25°9'47.441"E

Adresa

Knóssos
Héraklion 71904

Google Maps | Mapy.cz

Nadmořská výška
90 m.n.m.

Přístup

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Z autobusového nádraží v Héraklionu jeďte linkou č. 2. Vystupte na zastávce Knóssos. 

Příjezd osobním autem, parkování

U naleziště se nachází velmi prostorné parkoviště. 

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

U naleziště se nachází velmi prostorné parkoviště. 

Přístup pěšky

V této části ostrova nevedou žádné pěší značené trasy. 

Příjezd na kole, parkování kol

Z centra Heraklionu lze přijet jedině po hlavní silnici. 

Poznámky pro vozíčkáře

Areál je z větší části inteligentně přístupný pro vozíčkáře rampami a nájezdy. Neplatí to ale na vysokých schodištích. 

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu