Oia

Vesnice Oia na ostrově Santorini je jedním z nejúchvatnějších míst Řecka, je nádhernou i v rámci Evropy. Přitom leží na geologicky aktivním místě, takže z dlouhodobého hlediska není jisté, v jaké podobě budou naši potomci (chronologicky blízcí nebo vzdálení?) znát tento skvost anebo zda se o jeho kráse třeba nebudou učit v minulém čase. Proč?

K níže uvedenému výkladu doporučujeme vzít si ku pomoci obrázky na https://reckeostrovy.webnode.cz/news/geologicka-historie/. 

Již v 6. třídě se žáci učí, že nejsvrchnější pevná část naší planety se nazývá litosféra a ta se dělí na různě velké litosférické desky, které se pohybují, kloužou po tekuté části zemského tělesa pod nimi. Při pohybech se některé litosférické desky od sebe vzdalují, některé se pohybují okraji podél sebe a některé se srážejí a při srážce se jedna z desek noří pod druhou. Rychlost se dá měřit v centimetrech za rok a není plynulá. Desky se vůči sobě pohybují malými i většími skoky, jakoby byly v sobě zakleslé na způsob suchého zipu. 

Asi 20 km jižně od Kréty v Libyjském moři se noří severní okraj Africké desky pod Euroasijskou desku. Africká deska rychlostí několika cm za rok "pluje" k severu. Hmota na jejím okraji se noří do velkých hloubek, kde se taví. Pod velkým tlakem se snaží dostat na povrch v podobě magmatu, proto 170 km severně od hranice mezi deskami (tj 110 km severně od Kréty - Kréta je "široká" 40 km - součty km "sedí")  magma proráží na povrch a tvoří linii sopek, která je doprovázena častými zemětřeseními. V Řecku jsou sopečného původu např. u Peloponésu ostrov Aegina, poloostrov Methana, ostrov Poros, ostrov Milos, souostroví Santorini, ostrovy Kos a Nisyros (zde je krásný vulkán). Oblouk sopek končí v Turecku na poloostrově u města Bodrum. 

A proč to všechno vykládáme? Protože při pohledu z vesnice Oia k moři uvidíte velkolepé divadlo spící sopečné kaldery, která může být příčinou toho, že v budoucnu bude tento amfiteátr existovat v jiné podobě. K tomu je ale třeba se trochu ponořit do geologické minulosti Santorini. 

Asi před 3 miliony let se v dnešním Egejském moři rozkládalo mnoho ostrovů, převážně nesopečných, ale také sopky, které se po období nečinnosti postupně probouzely k aktivitě. Na jihovýchodě dnešního Santorini dnes najdeme zbytky hornin, které potvrzují dávnou nesopečnou minulost ostrova, který byl méně rozlehlý. Před 700 000 lety se na jihu dnešního Santorini probudil vulkán Akrotiri, před 200 000 lety naopak na severu soptil vulkán Peristeria. Ostrov po spojení kuželů všech vulkánů měl "obvyklý" tvar kužele. V geologických dějinách nese název Théra.

Před 54 000 lety nastalo období, kdy se výbuchem vyprázdnila zásoba magmatu pod ostrovem, sopka se zhroutila a v jejím vnitřku se utvořila kaldera. V období před 30 000 lety ale Théra měla opět tvar kužele. V následujících 5000 letech eroze ostrov zmenšila. Velkým výbuchem pak opět před 23 000 lety vznikla kaldera, ale ostrov měl tvar velkého prstence. Dnešní Santorini a Thirasia byly na severu spojeny. Magmatický krb se podsouváním litosférických desek plnil dál a láva se drala  ven uprostřed kaldery, kde se postupně formoval z jednotlivých výlevů docela velký ostrov. To už byla Théra osídlena až 30000 obyvateli (2 krát více než dnes)

Poslední velká erupce proběhla v roce 1613 př. n.l. (někteří autoři udávají jiné datování, např. r. 1645 př.n.l.), kdy bylo do atmosféry vyvrženo 30 - 40, někde se udává až 60 km³  magmatického materiálu. Prach vystoupal až do výšky 39 km nad ostrov. Magmatický krb se rychle vyprázdnil a střed sopky se zhroutil. Ostrov byl zcela zpustošen, obyvatelé zahynuli. Thirasia a Santorini byla oddělena průlivem, uprostřed kaldery bylo nadále moře - bez ostrůvků, které byly rozmetány výbuchem. 

Všimněme si datování. Erupce proběhla v době, kdy na nedaleké Krétě již také žili lidé. Nebyli to Řekové, nýbrž Mínojci, velmi vyspělá civilizace, v Evropě první svého druhu.  

Je jisté, že erupce dala vzniknout mohutnému tsunami, jehož výšku odborníci odhadli na 30 m. Vlna dorazila na Krétu za několik minut, takže nic živé tu nemělo šanci přežít. Minojská civilizace na Krétě zanikla. Odborníci jen nejsou zajedno v názoru, zda ji tsunami totálně spláchlo nebo zda to byl "jen" jeden z impulsů a o zbytek se "postaral" prach v ovzduší, padající kameny, následný nedostatek slunečního svitu (tma 2 týdny), zima 2 roky a neúroda. Poznamenejme, že hlavní město Mínojců - Knossoss - mělo nadmořskou výšku 50 m, takže podle výpočtů archeologů nemuselo být zničeno přímo, ale "až" následně. Výbuch měl zcela jistě globální důsledky, neměl vliv jen na Krétu. 

Podívejte se též na animaci Historie erupce Santorini | Videoman.

Erupce Théry pravděpodobně dala základ bájím o Atlantidě, i když jiné regiony ve světě by také chtěly být Atlantidou, neboť její případné nalezení by jistě znamenalo přísun peněz z cestovního ruchu. 

Ve středu kaldery dlouho neexistovaly ostrůvky Palea Kameni a Neia Kameni. Vznikly při dalších erupcích mnohem později, např. Neia Kameni spatřila jakožto pevnina světlo světa až r. 1707. Historicky spolehlivě zaznamenané erupce jsou z r. 46 př. n.l., pak r. 726, 1570, 1707, 1866, 1925, 1939, 1940, 1950. Všimněte si, že v době tvorby tohoto textu (r. 2020) sopka pod Santorini už 70 let spí. Vulkanologové ji sledují a varují, že jejich sondy  v kaldeře mění polohy a od r. 2011 se zvedají v řádech centimetrů za rok. Znamená to, že magmatický krb pod Santorini vykazuje známky aktivity. 

A proto v prvním odstavci píšeme, že možná my nebo naši potomci se budeme o kráse ostrova Santorini učit v minulém čase. Vulkány se přitom dnes připomínají jen nenápadně - horkými sirnými prameny na ostrovech uprostřed kaldery. 

Výše uvedené skutečnosti nevadí lidem, kteří se na Santorini usídlili a vybudovali několik vesnic. Oia díky jedinečné poloze nad kalderou a díky neobyčejně půvabným stavbám je tak jednou z nejhezčích vesnic na světě. Spící sopka nevadí ani turistům, jejichž davy zaplňují uličky vesnice v obrovském množství. Stačí, když na blízkém letišti přistane pár strojů, dole v kaldeře zakotví obří výletní loď, z Kréty a z Atén připluje několik velkých trajektů a místní mají o hosty a o peníze postaráno. 

Oia je vesnicí, která zaujímá polohu na severu ostrova Santorini, zástavba se rozkládá na ploše asi 0,55 km² . Počet obyvatel je 1545. Vesnice zaujímá na severu mírně se svažující plošinu, centrum je situováno na hraně kaldery a krajinářsky nejpůsobivější scenérií jsou domy na prudkém jižním svahu směrem ke kaldeře. Dřívější prosperitu si vesnice vybudovala díky přístavu, který díky vlastnictví 130 plachetnic zprostředkoval a kontroloval obchod s východním Středomořím a s Ruskem. S vynálezem parního stroje se ale hlavní přístav přestěhoval do Pirea u Atén a rozkvět skončil. Když r. 1956 udeřilo na ostrově zemětřesení a obyvatelé se hromadně odstěhovali, zdálo se, že ekonomika vesnice zcela zanikne. R. 1977 zůstalo jen 306 obyvatel. Dnes je vše zapomenuto. Většina staveb je přizpůsobena novodobému turistickému ruchu, jsou v nich prodejny suvenýrů, hotely a restaurace, u luxusních staveb jsou vybudovány atraktivní bazény, ceny odpovídají exponované poloze a jsou spíše vyšší. Rozvoj ale nenastal samosebou. Řecká národní organizace cestovního ruchu v čele s ředitelem Arisem Konstantinidisem zařadila ostrov do programu obnovy a v roce 1979 za obnovenou vesnici získala cenu Europa Nostra a v roce 1986 cenu Sofie architektury v Sofii. 

Centrem vede hlavní ulice, spíše ale pěší zóna, z níž se otevírají fantastické výhledy do kaldery, na protější ostrov Thirasia, na ostrůvky Palea Kameni a Neia Kameni a také na ostatní vesnice nad kalderou. Všechny mají téměř stejný vizuální dojem. Jsou bílé s modrými kopulemi. Z dáli budí dojem, že na Santorini na okraj kaldery padl sníh. 

Hlavními atrakcemi kromě výhledů jsou kostel, zřícenina Ford Londsa, větrný mlýn a místní námořní muzeum. Letní teploty jsou velmi vysoké, maximum bylo naměřeno 40°C, zima s minimálními teplotami 0°C je deštivá. Ostrov je bezlesý, kvůli nedostatku vláhy v létě se tu nedaří vyšším rostlinám. Zemědělské plodiny (rajčata, lilek a další zelenina a také olivovníky) na ostrově rostou zčásti díky umělému zavlažování. 

Na několika místech ostrova najdete kamenité pláže, některé jsou tvořeny sopečnými kameny zajímavých barev. 

Z přístavu v kaldeře se můžete vydat lodí na sopečné ostrůvky Neia Kameni a Paleo Kameni. Můžete tu okusit koupel v horké vodě se sirnými sloučeninami. Jiné lodě vás dopraví na ostrov Thirasia. Přístav na jihozápadním cípu vesnice se jmenuje Ammoudi. 

Večer se v sezónních špičkách Oia zaplní lidmi, kteří sem míří podívat se na západ Slunce. Ten je opravdu úchvatný. 

Podle:

https://en.wikipedia.org/wiki/Oia,_Greece, 26. 4. 2020

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2012/cislo-6/santorini-se-probouzi.html, 26. 4. 2020

http://www.enviweb.cz/103103, 26. 4. 2020