Gortyna

Též Gortys nebo Gortýn je nejrozsáhlejším archeologickým nalezištěm na Krétě. Leží ve vnitrozemí v provincii, jejímž správním centrem je Héraklion, 46 km jižně od něj, tedy spíše při jižním pobřeží.

Z období, kdy nad ostrovem vládli Mínojci, se v Gortyně toho moc nedochovalo, o to víc zajímavější jsou nálezy z pozdější historie. Blízký Faistos byl silnějším centrem a Gortýna byla jeho vazalským městem. Faistos bohatl hlavně z pirátství a co do vlivu soupeřil s Knóssem na severu ostrova. To platilo v době, kdy Krétu obývali Dórové. Když ostrov začali ohrožovat Římané, obyvatelé Gortyny s nimi uzavřeli separátní mír. R. 67 př. n. l. Krétu Římané dobyli a jako odměnu obyvatelům Gortyny přichystali milý dárek. Jejich sídlo prohlásili hlavním městem ostrova. 

Následoval bouřlivý rozvoj města. Vyrostly tu honosné budovy, amfiteátr, lázně, hudební konzervatoř a chrámy. Vodu Římané přiváděli 15 km dlouhým akvaduktem ze Zarosu (Dodnes je značka Zaros hlavním krétským artiklem na trhu balených pitných vod). Archeologové odhadují, že v Gortyně žilo až 100 000 obyvatel.

V areálu Gortyny vše, co uvidíte, pochází z římského období. Výjimkou je byzantský kostel Ajos Titos a Apollónův chrám ze 7. století.

R. 828 ostrov vyplenili Saracéni, město srovnali se zemí, čímž jeho dějiny zakončili. Gortýna čekala pak dlouhou dobu na archeology a návštěvníky, kteří začali psát novodobou historii v podobě velmi poučné a poutavé památky.

Na sever od silnice je k prohlídkám otevřen rozsáhlý areál s několika odkrytými budovami či spíše s jejich zbytky, jižně najdete památky ještě zajímavější, volně přístupné, ale mnohdy v terénu obtížně objevitelné. Ulice a náměstí nepochybně v Gortyně také existovaly, ale archeologům se je dosud nepodařilo nalézt.

V oploceném areálu severně od silnice je nekrásnější památkou kostel Ajos Titos ze 6. stol. , raně křesťanský svatostánek, který byl patrně postaven na troskách starší stavby. Zachovala se jen vznosná apsida se dvěma bočními kaplemi.

Velmi vzácnou památkou je římské divadlo Odeion z 1. stol. př. n. l., které bylo zničeno zemětřesením a které pak nechal přestavět Traján (budoucí císař, tehdy kvestor ostrova) ve 2. stol. n.l. Ve vzdáleném konci divadla byl nalezen gortýnský zákoník, 600 řádků textu vyrytého do kamenných desek, v nichž se v dórském nářečí dozvídáme o právní podstatě existence tehdejších lidí. Společnost byla rozdělena na otroky a několik vrstev svobodných občanů, kteří měli svá práva a povinnosti a kteří u soudů řešili úplně stejně problémy, jako kdyby žili dnes – sňatky, rozvody, převody majetku, dědictví, adopce i trestné činy.

Vedle divadla také naleznete platan, jemuž neopadávají listy. Náleží k botanickému druhu dřeviny, kterých na Krétě roste asi 50, ale místní si vyprávějí pověst, kterou si neopadávání listů vysvětlují.

Když si řecký bůh Zeus vyhlédl na pláži v dnešním Libanonu Európu, zamiloval se do ní, přeměnil se v býka a unesl ji na Krétu. Tady se vyplavil z moře na pláži v Matale a utíkal do Gortýny. Zde se zjevil v pravé podobě a pod platanem se s Európou pomiloval. Za 9 měsíců se jim narodila trojčata a platan v důsledku toho, co pod ním Zeus a Európa prováděli, přestal shazovat listy – aby si zachoval cudnost.

Na velké ploše jižně od silnice se nacházejí další významné památky, především Apollónův chrám, hlavní svatyně Gortyny před příchodem Římanů. Byl postaven v 7. stol. př. n. l. Ve 2. stol. n.l. byl přestavěn na křesťanskou baziliku. Cestou k němu od silnice minete chrám egyptských bohů. Za Apollónovým chrámem rozeznáte ruiny divadla.

Pokud před chrámem odbočíte doleva. Dojdete k pretoriu, což byl palác římského správce Kréty. Většina zbytků pochází ze 2. stol. n. l. Severně od něj uvidíte nymfeum – veřejné lázně napájené vodou z akvaduktu. Jižně odtud pak uvidíte amfiteátr ze 2. pol. 2. stol. n. l.

Pokud se 20 až 30 minutovým pochodem vydáte na kopec k akropoli, naskytne se vám překrásný pohled na Gortýnu a okolí. Do blízkosti vyhlídky lze přijet i autem.

Podle:

Schulte-Peevers, A. a kol. (2013): Kréta, turistický průvodce Lonely planet, s. 136