Masarykovo sanatorium Dobříš

Dobříš, město při dálnici mezi Prahou a Příbramí, je plné pamětihodností, i když historické jádro jako celek se nedochovalo. Turisté většinou navštěvují zámek, někteří zajdou i do muzea na náměstí a velcí znalci si prohlédnou některé zajímavé domy v centru. 

Sanatorium na kopci nad městem při silnici k Hostomicím většina lidí za památku nepovažuje. Všichni ji správně chápou jako léčebnu dlouhodobě nemocných a jít dovnitř na "obyčejnou" prohlídku bez návštěvy klienta asi nikoho nenapadne. Přitom jde o ojedinělou funkcionalistickou stavbu. 

O stavbě rozlehlé budovy rozhodl r. 1935 Zemský výkonný výbor Ústředního svazu nemocenských pojišťoven v Praze. Rod Colloredo-Mansfeldů vlastnil v Brdech obrovské plochy pozemků a pro účely stavby jich prodal 30 hektarů. Původně se měla stavět ozdravovna pro mládež, ale později bylo rozhodnuto o stavbě sanatoria. 

Jméno po T. G. Masarykovi dostala vznikající instituce na počest jeho 85. narozenin. 

Projektant Ferdinand Fencl navrhl na tehdejší dobu zcela moderní funkcionalistickou budovu se strohým výrazem, promyšlenou konstrukcí a kultivovanými detaily. Uvnitř se nacházejí dobře situované pokoje pro klienty i místnosti pro lékaře a personál, rehabilitační zázemí, rozlehlý vestibul v přízemí a jídelna v patře. Komplex je bezbariérový. Z pokojů a chodeb se otevírá výhled na město i dál na střední Povltaví. 

Stavbu obklopuje lesopark, poměrně jednoduchý a málo udržovaný, bez cestiček.

Podotkněme, že Ferdinand Fencl v duchu funkcionalismu navrhl také mj. budovu střední zdravotnické školy na Karlově náměstí v Praze a Ústav hluchoněmých v Kremnici. 

Otevření sanatoria se konalo r. 1938. Na začátku války sem jezdili Pražané za relaxací, ale později se zánovní budova zalíbila okupantům. Němečtí vojáci zde často podléhali válečným zraněním a byli pochováváni na místním hřbitově. 

Od r. 1952 budova sloužila jako sanatorium plicních chorob, ale poté si ji r. 1973 vyhlédli pro léčení svých neduhů komunističtí pohlaváři a pro běžnou veřejnost byl provoz uzavřen. Tehdy v budově fungovalo kino, venku se promítalo v letním kině a náležité údržby se dostalo parku. V něm dokonce fungovalo koupaliště a u něj hřiště a kurty. 

Dnes je objekt majetkem soukromé firmy, která v něm zajišťuje pro zdravotní pojišťovny léčbu dlouhodobě nemocných. Kapacita je 170 lůžek. 

Turistické prohlídky se v sanatoriu pochopitelně neprovádějí, ale jednotlivým zájemcům dle našich zkušeností vstup nikdo nezakazuje ani v něm nebrání. 

Podle:

Naučná tabule u sanatoria, říjen 2019