U Parku

Vysoké Chvojno je obec rozkládající se v mírně vyvýšené poloze na plošině asi 15 km severovýchodně od Pardubic. Převýšení plošiny nad okolním terénem je pouhých 50 m, což stačí k tomu, že z mnoha míst v obci se naskýtají překrásné výhledy, zejména k jihu a východu. Současně je Vysoké Chvojno nápadným orientačním bodem, pokud se nacházíme u Pardubic a naše zraky směřují k severu.

Nejvýznamnější plochou v obci je arboretum vzniklé z iniciativy Alexandra Palaviciniho, který hodlal u obce také postavit zámek, ale k budování nedošlo. Svah směrem k jihu od arboreta je porostlý lesem, který je natolik cenný, že je prohlášen za přírodní rezervaci. 

Jak známo, v České republice je poměrně dobře zmapována potenciální vegetace, přírodovědci vědí, jaké byliny a dřeviny by rostly na určitých místech, kdyby krajinu náhle opustili lidé (a samozřejmě, jaké zde rostly, než tu lidé začali hospodařit). Většina lesů v České republice není přírodního původu, jsou uměle vysázeny. Téměř nikde nerostou lesní porosty, které na dané lokalitě dle nadmořské výšky, expozice svahu a dalších podmínek mají růst. Dokonce to často neplatí ani v chráněných územích. V přírodní rezervaci U Parku nedaleko Vysokého Chvojna ale dle map potenciální vegetace mají růst buky a ty tam dnes opravdu převažují, proto je toto území přírodovědně cenné. Zcela určitě se jedná o jeden z unikátních výskytů buku lesního - je to v nízké nadmořské výšce a navíc na jižním svahu, takže by poučený laik zde očekával teplomilnější dřeviny - hlavně duby. 

Kromě buků v přírodní rezervaci U Parku uvidíte habry, duby (letní i zimní), jasan ztepilý, lípu srdčitou i velkolistou. Bučiny mívají obvykle chudé bylinné patro, což je U Parku také zřejmé. Keře jsou zastoupeny lískou obecnou, lýkovcem jedovatým, jeřábem ptačím a dalšími druhy. 

V chráněném území se nevyskytuje žádný vodní tok, dva malé rybníčky zapadané listím jsou pouze v ochranném pásmu. Kdyby bylo v území více vodních ploch, zcela jistě by se U Parku vyskytovala i jiná vegetace, např. olše.

Botanici našli na území rezervace 172 druhů bylin, k běžným patří např. jaterník podléška (Hepatica nobilis), svízel lesní (Galium sylvaticum), sasanka hajní (Anemone nemorosa), violka lesní (Viola reichenbachiana), ale i čtyři ohrožené zvláště chráněné druhy rostlin. Je to okrotice bílá, kruštík modrofialový, lilie zlatohlavá a medovník meduňkolistý. Dalších třináct druhů je uvedeno v červených seznamech: jedle bělokorá, dřišťál obecný (Berberis vulgaris), řeřišnice křivolaká (Cardamine flexuosa), lýkovec jedovatý, kruštík širolistý, jaterník podléška, bradáček vejčitý (Listera ovata), strdivka jednokvětá, hlístník hnízdák, prvosenka vyšší (Primula elatior), tavolník vrbolistý (Spiraea salicifolia), jilm habrolistý (Ulmus minor) a barvínek menší (Vinca minor). Jak uvádíme výše, převažující dřevinou je buk, který ale obvykle roste ve vyšších nadmořských výškách. Tomu také odpovídá výskyt kerblíku lesklého (Anthriscus nitida) a lipnice širolisté (Poa chaixii), které rostou spíše v horských a podhorských oblastech. Neznáme důvod, proč si horské rostliny oblíbily tak nízko položenou lokalitu. 

V rezervaci U Parku hnízdí 32 druhů ptáků, žije tu velké množství brouků vázaných na rozpadající se stromy, ale není mezi nimi žádný vzácný druh. 

Hlavním úsilím ochránců přírody je uchovat rezervaci U Parku jako cenné území lesa, který je již téměř pralesem, tedy územím v téměř přirozeném stavu. 

Středem území vede hezká lesní cesta vhodná k vycházkám. Když vyjdete po jiné cestě nahoru, lze výlet spojit s návštěvou arboreta, které se nachází na plošině v těsném sousedství. Část rezervace si můžete prohlédnout i z pěšiny v arboretu.

Zajímavé je starší označení chráněného území, které přežívá hlavně mezi místními - Prachovská stráň. Místní bučina byla vysázena (tedy není přirozená) před asi 200 lety na území, z něhož se prášilo a bylo bezlesé. V tehdejším mapování les není zakreslen. Druhé vojenské mapování v první polovině 19. století již zakresluje v těchto místech les, stráň západně od rezervace byla však stále ještě bezlesím. Letecké snímky z doby po II. světové válce ukazují řídký zápoj korun stromů, který se postupně zahušťuje a spolu s ním ubývá světlomilných bylin. Z mnoha orchidejí v rezervaci zůstala jediná - kruštík modrofialový, ten je ale stínomilný. 

Sousedství arboreta není vždy pro rezervaci šťastné. Do cenného území se šíří cizokrajné druhy, které silně zmlazují. Je to hlavně ze Severní Ameriky pocházející dub červený (Quercus rubra) a borovice vejmutovka (Pinus strobus). V dolní části rezervace roste několik exemplářů nepůvodní douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii). Pravděpodobně je sem vysadili lesníci, když se jim sazenice nevešly do arboreta. 

Podle:

https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=467, 28. 9. 2020